Předchůdci člověka podle badatelů z padovské univerzity pravděpodobně prchali před erupcí, která zřejmě i tehdy byla magnetem pro zvědavce.
Podle některých vědců však stopy ani tak nepřinášejí nové poznatky o vývoji člověka, jako spíš kuriózní svědectví o třech dávných poutích nebezpečným terénem sopečného komplexu.
Jedna řada otisků chodidel byla nalezena v nevlídném vulkanickém terénu a poukazuje na opatrný klikatý sestup ze strmého svahu. Další skupina stop je doprovázena otisky rukou, o něž se dávný dobrodruh musel při úprku opírat.
"Díváte se na příhodu člověka, který před 350 tisíci lety k lezení používal stejné metody, jaké byste čekali od současných milovníků horolezení," řekl antropolog Owen Lovejoy z univerzity v Kentu. "Je to další článek ve spojení mezi námi a našimi předky."
Zatím není jasné, jaký typ člověka 56 stop ve vyvřelině zanechal. Objevitelé předpokládají, že to byl buď pozdní homo erectus nebo homo heidelbergensis - dva evropské druhy předchůdců člověka, známé ze starší doby kamenné.
Původci otisků nebyli vysocí - měřili asi 1,5 metrů a jejich chodidla by dnes nevyžadovala ani obuv o velikosti osmičky (20 centimetrů).
Stopy zanechali tři jednotlivci, přecházející čerstvě vychladlý pyroklastický proud, vzniklý nahromaděním a zpevněním vyvřelé horniny, popela, plynů a písku, vyvržených sopkou.
Když sopka po krátké době probudila znovu, pokryla stopy silnou vrstvou popela, který je tak zachoval až dodnes. Místní obyvatelé však o stopách prý vědí už dlouho.
