Před volbami je třeba zajistit technickou přípravu, programové vybavení, metodiku nebo její aktualizaci, vyškolit volební komise nebo přípravit sběrná místa.
Příprava voleb se řídí zákonem o veřejných zakázkách. "Český statistický úřad (ČSÚ) standardně při přípravě voleb musí vypsat veřejnou zakázku na vybavení a technické připojení přebíracích míst, kterých je zhruba pět set v ČR. Jejich prostřednictvím 'tečou' data do centrálního zpracovatelského střediska," vysvětlil iDNES.cz mluvčí šéfa ČSÚ Roman Prorok.
Zákon o veřejných zakázkách má ale své zákonné lhůty, které se musí dodržet.
Pokud by politici trvali na dřívějším termínu, mají ještě možnost uplatnit výjimku, která se vztahuje na mimořádné situace, v zákoně vyjmenované, a která umožňuje oslovit pro zpracování zakázky pouze jednoho zájemce.
"Zákon by se ale musel novelizovat. Mezi situacemi, které tuto výjimku umožňují, totiž mimořádné volby nyní nejsou," upozornil Prorok.
Druhou podmínkou je včasné zajištění peněz pro přípravu. "Za splnění obou těchto podmínek by se standardní doba dala zkrátit zhruba o polovinu," uvedl Prorok.
Jak se dospěje k předčasným volbám?
Schválení předčasných voleb se dá dosáhnout dvěma hlavními způsoby. První je, že by prošel Sněmovnou i Senátem ústavní zákon o zkrácení volebního období. K tomu je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.
Druhou možností je rozpuštění Poslanecké sněmovny. To je ale velmi extrémní situace, prezident k tomu přistoupí, pokud se opakovaně nepodaří nové vládě získat důvěru Sněmovny.
Prezident nyní musí rozhodnout, koho sestavením nové vlády pověří. Jmenuje nového předsedu, který navrhne novou vládu. Pokud nezíská důvěru, určí prezident nového premiéra. Pokud neuspěje ani on, jmenuje prezident předsedu vlády na návrh šéfa Poslanecké sněmovny. Pokud nezíská důvěru ani jím navržená vláda, Sněmovnu prezident rozpustí.
"V takovém případě její roli až do jmenování nové Poslanecké sněmovny přebírá Senát. Platí ale pravidlo, že Poslanecká sněmovna v podstatě až do dne voleb zasedá, poté je vyměněna za nové poslance," popsal iDNES.cz politolog Jan Kubáček.
Podle Kubáčka by v případě mimořádných voleb byl nejpravděpodobnější termín na podzim. Volby není kvůli dodržení zákonných lhůt možné stihnout do léta, v letních měsících politici riskují, že by k urnám přišlo málo lidí.
Mimořádné volby do Poslanecké sněmovny byly v ČR naposled v roce 1998, do té doby několik měsíců vládla úřednická vláda. O termínu se vědělo dlouho dopředu, nebyl tedy problém přípravu zvládnout.
