Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Předčasné volby do Sněmovny se odkládají. Nebo ne?

  1:02aktualizováno  1:02
Ústavní soud včera rozhodl, že "odkládá vykonavatelnost rozhodnutí prezidenta republiky" o mimořádných říjnových parlamentních volbách. MF DNES přináší odpovědi na devět otázek, které z usnesení ústavních soudců vyplývají.
O tom, kdy a jestli vůbec proběhnou předčasné volby do Poslanecké sněmovny, bude rozhodovat Ústavní soud.

O tom, kdy a jestli vůbec proběhnou předčasné volby do Poslanecké sněmovny, bude rozhodovat Ústavní soud. | foto: David PortMAFRA

1. Co rozhodnutí Ústavního soudu znamená?

Soudci vlastně jen vydali předběžné opatření, kterým odložili rozhodnutí prezidenta Václava Klause, podle něhož se mají mimořádné volby konat 9. a 10. října. Nejde tedy o konečný verdikt o stížnosti poslance Miloše Melčáka, který tvrdí, že vyhlášení předčasných voleb porušuje jeho právo na nerušený výkon funkce (poslanecký mandát je na čtyři roky). Včerejší rozhodnutí Ústavního soudu zároveň nenaznačuje, jak nakonec soudci Melčákovu stížnost posoudí.

2. Znamená to, že se volby v říjnu konat nebudou?

Z předběžného rozhodnutí nic takového nevyplývá. Lze však předpokládat, že pokud ústavní soudci záležitost nerozhodnou během několika dnů, říjnový termín voleb se nestihne. Místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová už řekla, že "to prostě stihnout nelze".

Rozhodnutí soudců znamená, že ministerstvo vnitra, které zajišťuje přípravu voleb, by mělo přerušit sestavování volebních komisí, tisk volebních lístků či losování volebních čísel. Kdyby v tom pokračovalo, hrozilo by, že někdo následně úspěšně zpochybní regulérnost voleb právě s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu.

3. Budou se vůbec předčasné volby konat?

Na to nyní nelze odpovědět. Záleží na tom, jak ústavní soudci Melčákovu stížnost posoudí. Pokud ji zamítnou a stane se tak třeba v listopadu, prezident by pak zřejmě musel vypsat nový termín mimořádných voleb.

Může se ale také stát, že soudci dají za pravdu Melčákovi. Pak by záleželo na politicích, jak budou situaci řešit, jestli by na mimořádných volbách trvali. Pokud se o mimořádných volbách nerozhodne do března, už je nelze vyhlásit a musely by se konat v řádném červnovém termínu.

4. Existuje lhůta, dokdy musí soud věc rozhodnout?

Ne, v zákoně takováto lhůta není. Lze ale předpokládat, že ústavní soudci budou stížnost poslance Melčáka posuzovat minimálně několik týdnů. Podle odborníků by totiž o vyjádření měli požádat jak poslance, tak i senátory.

5. Má na takové rozhodnutí Ústavní soud právo?

Někteří politici tvrdí, že nikoli. Odborníci na ústavní právo se v tom neshodují. Někteří tvrdí, že soudci překročili své pravomoci.

"Oni si přisvojili kompetence rozhodovat o ústavnosti ústavního zákona, což podle mě nemohou," komentoval rozhodnutí Ján Gronský, který vyučuje ústavní právo na pražské právnické fakultě.

Někteří jeho kolegové jsou si naopak jistí, že nikdo jiný než ústavní soudci o stížnosti poslance Melčáka rozhodnout nemohl.

"Dle mého názoru Ústavní soud své pravomoci nepřekročil," soudí Gronského kolega z fakulty Jan Kysela.

6. Proč soud rovnou neposoudil Melčákovu stížnost?

Souvisí to právě s komplikovaností případu a nutností získat od poslanců i senátorů vyjádření k Melčákově stížnosti. Soudci tento fakt naznačili právě vydáním předběžného usnesení, kterým vlastně jen získávají čas na posouzení případu.

7. Zpochybňuje rozhodnutí soudců předchozí volby?

Nezpochybňuje. Situace, která panuje dnes, sice připomíná stav z roku 1998, kdy se také konaly předčasné volby, avšak tehdy se nikdo na Ústavní soud s podobnou stížností, jako je ta Melčákova, neobrátil. Zpětně již proto tyto volby zpochybnit nelze.

8. Kdo zatím bude v Česku vládnout?

Přechodná vláda Jana Fischera, která získala důvěru poslanců. Není ale vyloučeno, že se politické strany dohodnou, že Fischerově vládě vysloví nedůvěru, aby mohly sestavit nový kabinet.

9. Co se stane, když Melčák svou stížnost stáhne?

Ústavní soud by musel posuzování stížnosti zastavit. Ve svém rozhodnutí by zároveň pravděpodobně řekl, že ruší i usnesení o odložení voleb. Ty by se tak mohly uskutečnit v navrženém říjnovém termínu. Podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa ale stažení ústavní stížnosti takovýmto způsobem není možné.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Silnice, na nichž se plánuje zavedení mýta
Jihočeský kraj chce rozšířit mýto i na další silnici I. třídy

I na jihočeských silnicích první třídy budou muset platit řidiči nákladních aut mýto. Kraj nejdříve návrh ministerstva dopravy odmítal, ale nyní na něj...  celý článek

V ubytovně pro 105 lidí žijí jednotlivci i rodiny, které nemají kam jít....
V Moravské Ostravě žádají konec ubytovny. Nájemníci prý hlučí, fetují a kradou

Několik set obyvatel rezidenční čtvrti okolo restaurace Slunečnice v Moravské Ostravě má obavy. Sepsali petici, ve které žádají zrušení ubytovny v Sadové...  celý článek

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...
Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.