Debata lídrů České televize (24. října 2013).

Debata lídrů České televize (24. října 2013). | foto: ČTK

NÁZOR: V televizní superdebatě nikdo nezazářil

  • 126
V roce 2002 převálcoval tehdejší předseda ČSSD Vladimír Špidla v televizní debatě Václava Klause, který v té době vedl ODS. Sociální demokraté následně obhájili své prvenství z roku 1998. Politolog Pavel Šaradín se zamýšlí na tím, jaký dopad bude mít čtvrteční debata na České televizi.

Letošní předvolební kampaň je charakteristická váhajícími a nerozhodnutými voliči. Přispěla k tomu politická situace posledních tří let a také větší množství nových politických uskupení a vůbec těch, které mají šanci nakonec usednout v Poslanecké sněmovně. Nabídka je široká a negativní vnímání politiky značné. Odtud ona nerozhodnost, popřípadě nechuť  jít k volbám.

Finální superdebata v České televizi. Bohuslav Sobotka (ČSSD), Karel

Digitální média mohou mít skutečně značnou roli v závěrečné fázi kampaně. V roce 2002 o volebním vítězství nakonec také rozhodly televizní debaty, zejména ta poslední na Nově. Deníky následně v pondělních vydáních psaly o tom, jak Špidla drtil Klause, jak vyhrál na body atd. Několik chyb předsedy ODS a perfektní příprava lídra ČSSD znamenaly, že sociální demokraté obhájili své prvenství z roku 1998.

Čtvrteční debata na České televizi takový účinek mít nebude, protože v ní prezentovalo názory celkem devět lídrů, takže každý z nich dostal k dispozici pouze několik minut. Ovšem kvalita kandidátů a jejich výkon může mít na nerozhodnuté voliče vliv. Zvláště v kombinaci se zvládnutím či nezvládnutím poslední fáze kampaně.

Slabost SPOZ a povýšenost Andreje Babiše

Finální superdebata v České televizi. Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Zdeněk Žák

Česká televize zvolila vhodný formát, když diskusi rozdělila na tři části. V první odpovídali na otázky Václava Moravce lídři stran, které v minulém období zastupovaly občany ve sněmovně. Tato část byla o poznání nudnější než zbylé dvě části. Za poslední roky známe totiž názory Bohuslava Sobotky, Miroslavy Němcové, Karla Schwarzenberga a Vojtěch Filipa na vše. Oživením byly jen trefné otázky moderátora, zejména na zvyšování daní pravicové Nečasovy vlády. Lídři uspěli i neuspěli. Nedozvěděli jsme se nic nového a rozčilení zástupkyně ODS Miroslavy Němcové straně také nové voliče nepřitáhne.

Zajímavější byla druhá část, jíž se účastnili lídři SPOZ, Strany zelených, Úsvitu, Ano 2011 a KDU-ČSL. Zemanovcům neprospělo, že opět utajila předsedu strany a vyslala pražského lídra Zdeňka Žáka. Ukazuje to přinejmenším na personální slabost strany. Nejlépe reagoval předseda Strany zelených Ondřej Liška, dokonce sklidil i potlesk celého publika. Rychle překonal viditelnou nervozitu a pak již odpovídal pohotově.

Andrej Babiš reagoval zpočátku nervózně a dokonce učinil zásadní chybu, když se stavěl k publiku povýšenecky. Logicky se pak nabízí otázka, zda se takto nebude chovat i po vstupu do politiky. Posléze ale už podal svůj standardní výkon.

Zdeněk Žák působil jistě, mnohdy až sebejistě, například když zdravil diváky máváním rukou a pozdravem ahoj! Pohyboval se, řekněme, na hraně trapnosti.

Řečník bez obsahu

Finální superdebata v České televizi. Tomio Okamura (Úsvit) a Andrej Babiš

Kapitolou samou pro sebe je Tomio Okamura. Zdatný řečník bez obsahu, navíc, jak jsme se dozvěděli, značný absentér při hlasováních v Senátu. Otázky Václava Moravce na něj sklidily obrovský potlesk publika.

Předseda křesťanských demokratů působil unaveně, stejně jako poslední fáze kampaně jeho strany. Nejobtížnější byla pro kandidáty pasáž ohledně důchodové reformy a druhého pilíře. Zde ovšem propadl lídr ANO, moderátor jej přistihl neznalého věci. Rozesmálo to i diváky.

Ve třetí části pak byly konfrontovány parlamentní i neparlamentní strany, což bylo pro debatu oživením. Superdebata se konala pro kandidáty v náročném prostředí, tlak moderátora, spoludebatérů a aktivita publika sehrály své. Někdo byl nervóznější, někdo se s tlakem vyrovnal lépe.

Stručně řečeno, zcela nezazářil nikdo. Někdejší parlamentní subjekty standardním výkonem nikoho nerozhodnutého neoslovily. Asi o potenciální voliče ani nepřišly. Z menších stran bodoval jen Ondřej Liška. Určitý typ voličů mohl konečným dobrým výkonem přesvědčit i Tomio Okamura.

Jestli debata vliv měla, uvidíme v sobotu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video