Jean-Claud Juncker šéfuje lucemburské vládě od roku 1995. Na snímku hovoří k novinářům ve volebním štábu jeho Křesťanskosociální lidové strany (20. října 2013). | foto: AP

Lucemburské vládě šéfuje od roku 1995. Ustál špionážní skandál i volby

  • 0
Lucemburská politická scéna, stejně jako ta česká, zažila letos pořádně "horké léto". Skandál kolem tajných služeb odposlouchávajících vrcholné politiky stál premiéra v červenci jeho post. Na rozdíl od svého českého protějšku však dlouholetý šéf lucemburské vlády aféru ustál a o čtvrt roku později opět triumfoval ve volbách.

Ačkoliv Křesťanskosociální lidovou stranu (CSV) poškodil letos jeden z největších skandálů na lucemburské politické scéně vůbec, z nedělních předčasných voleb vyšla i přesto jako vítěz. Podle oficiálních konečných výsledků získala 33,7 procenta hlasů. Velmi pravděpodobně tak v čele nové vlády opět zasedne dosavadní předseda vlády a dlouholetý člen CSV Jean-Claude Juncker.

Ten je zároveň nejdéle úřadujícím premiérem v Evropské unii. V čele lucemburské vlády stojí od roku 1995.

Juncker podal demisi v polovině července poté, co se na veřejnost dostaly informace o tom, že lucemburská tajná služba nelegálně odposlouchávala vrcholné politiky, premiéra nevyjímaje, a její agenti si přivydělávali tučnými úplatky a kupčením (více o aféře lucemburské tajné služby se dočtete zde).

Předseda vlády se záhy ocitl pod palbou kritiky ze strany parlamentu, že nedokázal zamezit takovémuto zneužívání moci ze strany zpravodajských služeb. Obvinění odmítal, ale nakonec odstoupil, protože ho ve sporu nepodpořili jeho tehdejší koaliční partneři: socialisté.

Podívejte se na Junckerovo vystoupení před rezignací:

11. července 2013

Právě socialisté by se s Junckerovou CSV mohli podílet na formování nové vlády. V úvahu však podle agentury DPA jako partneři přicházejí hlavně liberálové. Teoreticky by ovšem mohla vzniknout také trojkoalice Lucemburské socialistické dělnické strany (LSAP), liberálů a zelených, která by vítěze voleb poslala do opozice.

LSAP se umístila se ziskem 20,3 procenta hlasů hned v závěsu za Junkerovými křesťanskosociálními lidovci. Pro ně to byl vůbec nejhorší volební výsledek od roku 1999. Výrazně si naopak polepšila liberální Demokratická strana (DS), která od voličů obdržela 18,3 procenta hlasů.

Zda bude Juncker schopen znovu sestavit vládu a setrvat v křesle premiéra, zatím není jasné. Premiér však už s předstihem avizoval, že se o to pokusí. "Nárokuji si pro svou stranu vůdčí postavení v této zemi. Zůstáváme s velkým náskokem nejsilnější stranou v Lucembursku," řekl Juncker po zveřejnění prvních výsledků.

O budoucím předsedovi vlády budou v úterý jednat šéfové parlamentních stran za účasti hlavy státu, velkovévody Jindřicha.

Z řad křesťanskosociálních lidovců vzešli až na jedinou výjimku všichni lucemburští premiéři od druhé světové války. Co do délky úřadování se však s dosavadním předsedou nemůže žádný rovnat. Osmapadesátiletý Junker šéfuje lucemburské vládě dlouhých 18 let. Paradoxně však nezastává zároveň post předsedy strany, ale je "běžným" členem.

Původně sice vystudoval práva, ale jako advokát se nikdy neživil, od mládí působil v politice. Později měl velký vliv na vznik eura a až do letošního ledna byl v čele Euroskupiny sdružující ministry financí zemí platících eurem.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video