Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Předávání velení ISS přerušil alarm

  7:35aktualizováno  7:35
Po sedmnácté hodině SELČ začal šestihodinový výstup astronautů Chang-Diaze a Perrina. Z Mezinárodní vesmírné stanice vystoupili již podruhé. Jejich hlavním úkolem je spojení kabelů mobilní báze MBS. V pondělí se posádka ISS potýkala s problémem, když předávání velení přerušil výstražný kouřový alarm. Pozemní kontroloři později řekli, že šlo o planý poplach.

(Jak druhý výstup do kosmu dopadl, se dočtete ZDE.)

Zmatek vypukl ve chvíli, kdy americký astronaut Daniel Bursch předával velení ISS svému ruskému kolegovi Valeriji Korzunovi. Kosmonauti tak museli přerušit tradiční ceremonii, která střídání posádek orbitální stanice doprovází.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA později oznámil, že falešný požární poplach v prostorách ruského modulu Zarja vyvolal prach rozvířený přenášením zásob a vědeckého zařízení mezi kosmickou stanicí a transportním modulem Leonardo.

Formální předání páté dlouhodobé expedici se nakonec uskutečnilo asi po pěti hodinách odkladu - v 01:08 SELČ.

"Jsem šťasten, že vás mohu ubezpečit, že vybavení a pracovní podmínky v laboratoři jsou výtečné," řekl nově nastupující směně odcházející palubní inženýr Dan Bursch.

DÁLE ČTĚTE

Jak pokračuje mise Endeavouru a montáž ISS?
Pokračování čtěte ZDE

Dodal, že také robotická ovládací stanice i manipulátoru jsou ve výborném stavu a budou ještě dokonalejší. Měl přitom na mysli instalaci mobilní báze. "Přeji páté expedici hodně štěstí a aby pociťovala takové uspokojení ze své služební cesty, jako jsem pociťoval já."

"Také systémy přechodové komory Quest pracují dobře," přidal se k němu jeho kolega Carl Walz s tím, že i záchranný člun Sojuz je ve výtečném stavu. "Přejeme vám všechno nejlepší. "

I rezignující velitel Onifrijenko popřál svému nástupci a dodal: "Jsem připraven k vystřídání." "Uvolňuji vás z funkce, pane," řekl oficiálně nový velitel stanice Korzun, který má za sebou jeden dlouhodobý pobyt na stanici Mir.

"Chtěl bych vám za nás všechny slíbit, že si to tady užijeme a že budeme šťastni, když budeme moci naším následovníkům říci podobná povzbudivá slova, jaká jsme slyšeli od vás. Ale hlavně se těšíme, že přidáme ke stanici něco dalšího, S1 a P1 ."

Tím narážel na skutečnost, že v době pobytu páté expedice na stanici přivezou raketoplány v srpnu a v říjnu 2002 další dvě části příhradové konstrukce příčného nosníku stanice. Na ně pak budou v roce 2003 připojena další křídla panelů slunečních baterií.

Střídání stráží
Dosavadní tříčlenná posádka stanice - velitel Jurij Onufrijenko a astronauti Daniel Bursch a Carl Walz - byla na stanici rekordních šest měsíců. Nyní jí čeká návrat na Zem.

Pátá osádka, kterou tvoří velitel Valerij G. Korzun, biochemička Peggy A. Whitsonová a palubní inženýr Sergej J. Treščev, se má vrátit na Zemi  v polovině října letošního roku.

Faktické převzetí stanice však proběhlo již dříve, když nově přibyvší astronauti vyměnili individuální výplně křesel v transportní lodi Sojuz. Od té doby se dřívější obyvatelé stanice stali členy osádky raketoplánu.

V pondělí také pokračovalo předávání jednotlivých systémů stanice mezi osádkami. Důležitou operací bylo uchycení mobilní základny MBS na drezínu MT, které uskutečnili v 15:04 SELČ astronauti Whitsonová a Korzun.

Tuto novou část vybavení stanice vyzvedli z nákladového prostoru raketoplánu v neděli večer. Poté ji museli nechat viset na konci staničního manipulátoru SSRMS, aby ji Slunce ozařovalo stejne jako drezinu. Cílem bylo vyrovnat teploty obou objektů. Automatické zámky by jinak nereagovaly správně na přitisknutí základny k vozíku.

Počátkem týdne astronauti řešili poruchu gyroskopu
Američan Franklin Chang-Diaz a Francouz Philippe Perrin absolvovali svůj první úspěšný výstup do otevřeného kosmu. Jejich úkolem bylo pokračovat v kompletaci a údržbě modulů Mezinárodní orbitální stanice. Museli ale také pořídit fotodokumentaci zadřeného ložiska setrvačníku, který se rozbil v sobotu.

V rámci výstavby ISS šlo již o 39. výstup do volného prostoru. Chang-Diaz a Perrin se stali 37. a 38. astronautem, který uskutečňovali montážní práce na vnějším povrchu stanice.

Předchozích 38 výstupů se zúčastnilo 30 Američanů, 5 Rusů a jeden  Kanaďan. Celkem již při montážích strávili 236 hodin a 27 minut ve volném kosmu.

Prvním úkolem vycházky byla montáž univerzálního soklu pro připojení velkého staničního manipulátoru SSRMS, kterému se přezdívá kanadská ruka číslo dvě.

Dále taky provizorně namontovali šest panelů, které budou teprve v budoucnu na stálo připevněny jako ochrana proti mikrometeoritům a kosmickému smetí na povrch modulu Zvězda.

Pak se Chang-Diaz vydal k příhradové konstrukci Z1, kde měl za úkol pořídit digitálním fotoaparátem snímky silového setrvačníku CMG-1, u kterého se v sobotu zadřelo ložisko. Technici na Zemi se chtějí prostřednictvím snímků ubezpečit, že 400 kg vážící setrvačník, otáčející se rychlostí 6600 obrátek za minutu se po zadření neutrhl a nepoškodil pouzdro, v němž je uložen.

První montážní výstup tohoto letu trval zhruba 7 hodin a 15 minut, tedy o více než hodinu více, než počítal časový harmonogram.

Jak se zařízení rozbilo
Krátce po připojení modulu Leonardo zaslechl jeden ze členů osádky ISS - Carl Walz - nepříjemný zvuk, vycházející z míst nad stropem modulu Unity. Informoval řídicí středisko v Houstonu, které astronautům sdělilo, že před asi třičtvrtě hodinou došlo na jednom ze čtyř silových setrvačníků k nečekanému růstu teploty a vibrací a elektromotor, pohánějící setrvačník, začal odebírat větší množství elektřiny.

"Zdá se, že došlo k vážné mechanické závadě," sdělil astronautům na ISS jejich kolega Robert Thirsk z Houstonu, "pravděpodobně se zadřelo ložisko. To je samozřejmě špatná zpráva. Dbrá zpráva je, že ostatní gyroskopy jsou v pořádku a celý stabilizační systém pracuje."

Závada na gyroskopu CMG-1 neovlivní průběh letu raketoplánu, ani plánovaný pobyt nové expedice na palubě stanice.

Pro úplnou kontrolu nad orientací a stabilizací komplexu stačí jen dva gyroskopy. Kromě toho je stanice vybavena i malými raketovými motory, které sice mohou stanici orientovat, ale za cenu spotřeby pohonných látek, které se musejí na stanici dovážet nákladními loděmi Progress. Použití setrvačníků pro řízení polohy je výhodnější, protože potřebují jen elektrickou energii a jen čas od času musí být doplněny manévrováním raketovými motorky.

Nepříjemné však je to, že náhradní setrvačník, který má NASA ve skladu na Zemi, může být odeslán na palubu stanice teprve počátkem příštího roku.

Zbývající dva lety raketoplánů v letošním roce totiž povezou další dvě části příčného nosníku, což plně vytíží jejich nosnou kapacitu. Silový setrvačník včetně pouzdra ve kterém je ukryt a transportního nosníku totiž váží téměř jednu tunu.

Plán letu raketoplánu Endeavour

2002-06-11
Astronauti Perrin a Chang-Diaz uskuteční druhý výstup do kosmického prostoru. Propojení kabeláže mobilní báze MBS.

2002-06-13
Astronauti Perrin a Chang-Diaz uskuteční třetí výstup do kosmického prostoru. Výměna porouchaného zápěstního kloubu staničního manipulátoru SSRMS.

2002-06-14 
Odpojení nákladového modulu MPLM Leonardo od stanice.

2002-06-15 
14:45 UT: Odpojení od stanice.

2002-06-17 
14:45 UT: Brzdicí manévr. 
15:49 UT: Přistání.

*UT je světový čas. Pro SELČ připočtěte 2 hodiny.

Posádka: Velitelem letu je Kenneth D. Cockrell, pilotem Paul S. Lockhart a letovými specialisty Franklin R. Chang-Diaz a Phillipe Perrin (Francie). 

Třetí den letu 7. června
Endeavour se spojil s vesmírnou stanicí
Raketoplán se třetí den svého letu vesmírem spojil v 18:25 SELČ s Mezinárodní kosmickou stanicí (ISS). Endeavour dovezl na stanici čerstvé síly - tři kosmonauty, kteří tam zůstanou čtyři měsíce. Přípravy na setkání s astronauty na ISS zahájila posádka hned po snídani. Připravovali se však i jejich kolegové na stanici.

Piloti raketoplánu ve 12:25 SELČ uskutečnili poslední velký manévr výkonnými motory OMS na zádi své lodi. Raketoplán se pohyboval po téměř kruhové dráze ve výši kolem 380 kilometrů, jen asi sedm kilometrů pod drahou stanice.
 
Mezitím osádka stanice otočila celý komplex tak, aby přechodový tunel PMA-2, k němuž raketoplán přistával, byl ve směru letu. V 17:28 velitel raketoplánu Ken Cockrell zabrzdil svůj stroj přesně 180 metrů pod Mezinárodní vesmírnou stanicí.

Endeavour přirazil k tunelu PMA-2 rychlostí pouhých tří centimetrů za vteřinu. Vysunutá odpružená příruba na stykovacím uzlu raketoplánu posloužila jako mohutný narázník. Po kontrole vzduchotěsnosti spojení astronauti otevřou průlezy a osádka přestoupí na palubu stanice.

Druhý den letu - 6. června
Posádka Evdeavouru vstala v 13:23 SELČ. Po snídani letoví specialisté Franklin R. Chang-Diaz a jeho francouzský kolega Perrin připravili přechodovou komoru raketoplánu k výstupu do kosmického prostoru. Podle plánu sice nemá být použita, ale v případě problémů - například s uzavíráním dveří nákladového prostoru před sestupem do zemské atmosféry na konci letu - by ji mohli potřebovat.

Dopoledne velitel Kenneth D. Cockrell za asistence Perrina oživil dálkový manipulátor RMS, vyzkoušel jej a prostřednictvím televizní kamery, umístěné na jeho konci obhlédl nákladový prostor, zda se tam něco v průběhu startu při silných vibracích a přetížení nepoškodilo. Pak ještě osádka připravila stykovací uzel do pohotovostní polohy.

Po obědě Chang-Diaz a Perrin zkontrolovali své skafandry a připravili je k přestěhování na palubu kosmické stanice. Před večeří astronauti připravili navigační přístroje pro setkání s ISS.

Bouřky a start

Proč jsou bořky při startu nebezpečné?Hlavně proto, že ohnivý sloup spalných plynů proudících z trysek motorů raketoplánu funguje jako přes kilometr vysoký hromosvod.

Výboj statické elektřiny z bouřkových mraků, který by mohl průlet raketoplánu vyvolat, by dokázal poškodit nebo dočasně vyřadit z činnosti citlivé elektronické vybavení Endeavouru nezbytné pro jeho bezpečný let na oběžnou dráhu.

Start zdržovalo počasí a závada
Raketoplán Endeavour opustil zemský povrch ve středu před půl dvanáctou v noci středoevropského letního času. Na svou 13denní misi odstartoval z Kennedyho vesmírného střediska na floridském Mysu Canaveral.

Před 20. hodinou SELČ astronauté doprovázeni ozbrojenými strážci a vojenskou helikoptérou dorazili na rampu 39A. Tady už na ně čekal natankovaný raketoplán Endeavour, připravený ke svému osmnáctému letu do vesmíru. O hodinu později začali technici za posádkou zavírat poklop vstupního průlezu.

Předpověď byla nadějná: silná vrstva mraků se začala rozpouštět. Meteorologové odhadovali, že v době startu bude počasí už přijatelné ke startu. Ten byl právě kvůli nepřízni počasí a technické závadě od minulého čtvrtka odložen už čtyřikrát.

"Sorry, že jsme vás tu drželi dodatečných šest dnů, ale teď je všechno v pořádku," řekl kosmonautům těsně před odletem velitel startu Mike Leinbach. "Odvedeme pro vás dobrou práci," slíbil za posádku Endeavouru její velitel Kenneth Cockrell.

Během třináctidenní vesmírné mise budou 'čerství' astronauti pokračovat v kompletaci a údržbě modulů ISS. Do vesmírného prostoru by měli vystoupit třikrát. 

Start začal ve čtvrtek ráno
Ve čtvrtek v půl desáté ráno místního času (15:30 SELČ) se sešel tým manažerů letu. Odborníci v zasedací místnosti střediska řízení startu v přístavku nejobjemnější budovy na světě, známé pod zkratkou VAB, rozhodli o zahájení tankování obří odhazovací nádrže raketoplánu Endeavour.

Poté technici na rampě 39A začali čerpat přibližně 600 tisíc litrů kapalného kyslíku o teplotě minus 183 stupňů Celsia a více než milionu litrů kapalného vodíku ochlazeného dokonce na minus 253 stupňů Celsia.

NASA odkládala start čtyřikrát
Start raketoplánu Endeavour byl tentokrát obtížný, ocházela ho smůla. Americký úřad pro letectví a vesmír odložil start celkme čtyřikrát.

Stroj měl původně zamířit k Mezinárodní vesmírné stanici ISS už v pátek 31. května časně ráno. Kvůli nepřízni počasí nad mysem Canaveral a problémům s motorem byl start zrušen a odložen. Nakonec raketoplán vzlétl až v noci ze středy na čtvrtek 6. června.

Jak se raketoplán udržuje

Po přistání se musí odmontovat hlavní motory, které jdou do údržby. Na trupu se vymění několik málo desítek poškozených dlaždic tepelné ochrany. Poškodí je obvykle kusy ledu odpadající při odhazování nádrže s palivem. Drobná poškození se vyspraví speciálním tmelem.

Čas od času se vyměňují okenní tabule pilotní kabiny, které čelí nárazům mikrometeoroidů a kosmického smetí. Pneumatiky podvozku se mění obvykle po 3 až 4 přistáních za zcela nové. Ostatní díly se mění dle potřeby: v případě, že se během letu rozbily, nebo když neprojdou poletovými prověrkami. Větší výměna dílů se provádí zhruba jednou za 3 roky, kdy raketoplán jde do střední opravy, obvykle spojené s jeho celkovou modernizací.

U motorů SRB, které po startu končí v moři, se zachovávají po vylovení spalovací komory, hydraulika, většina elektroniky a kabelové rozvody (zhruba ze 60 %, část kabelů se vyměňuje po každém letu). Obvykle se po druhé nepoužívá vlastní tryska motoru. Nový je přední aerodynamický kryt a dají se i nové padáky.

Jediná část raketoplánu, kterou nelze znovu použít, je odhazovací nádrž ET, která shoří v atmosféře.

Technici museli měnit část motoru
Raketoplán nezdržovalo jen počasí, ale také technická závada. Manažeři letu rozhodli, že bude nutné vyměnit regulátor tlaku dusíku na levém manévrovacím motoru.

Tento regulátor slouží ke snížení tlaku plynného dusíku vypouštěného z tlakové láhve do nádrží s pohonnými látkami. 

Regulátor způsobil technické potíže už při prvním pokusu o start ve čtvrtek večer. Podle techniků šlo jen o přechodnou závadu, kterou se podařilo odstranit profouknutím dusíkového potrubí.

Později odborníci v řídicím středisku zjistili, že ventil je netěsný a že stlačený dusík ze zásobní nádrže uniká. Proto doporučili jeho výměnu.

Endeavour - vesmírný autobus
Úkolem mise je dopravit na ISS v pořadí pátou základní osádku, jejíž velitelkou je Peggy A. Whitsonová, a členy Valerij G. Korzun a Sergej J. Treščov. Na ISS budou čtyři měsíce. Zpět na zemi se naopak vrátí astronauti Jurij I. Onufrijenko, Carl E. Walz a Daniel W. Bursch. Na ISS jsou od 7. prosince 2001.

V nákladovém prostoru raketoplánu je uložen přetlakový nákladový modul Leonardo italské výroby. Jsou v něm zásoby ošacení, zdravotnických a hygienických potřeb a také vědecké vybavení a materiály pro pokusy, které má nová dlouhodobá posádka stanice během svého čtvrtletního pobytu na oběžné dráze uskutečňovat.

Podle současných plánů pro ní má Endeavour přiletět v polovině září. Naposledy byl tento raketoplán ve vesmíru loni v prosinci. Hlavním úkolem tehdejší mise byla rovněž výměna posádek na ISS.

Bouřkové mraky brzdí start raketoplánu Endeavour, který míří se sedmi astronauty na palubě k Mezinárodní kosmické stanici ISS. (31. května 2002)

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dobrovolníci z Červeného kříže varují obyvatele madagaskarského venkova před...
Madagaskar stihla epidemie plicního moru, možnou nákazu hlásí i Seychely

Epidemie moru, která postihla Madagaskar, si už vyžádala nejméně 57 obětí. Podezření na první případ hlásí také Seychely. Johannesburg, Nairobi a Addis Abeba,...  celý článek

Tropická bouře Ophelia obarvila nebe nad jižní Anglií do oranžova a slunce do...
Ophelia zbarvila slunce doruda. Brexit vyvolal apokalypsu, psali šprýmaři

Tropická bouře Ophelia v pondělí obarvila nebe nad jižní Anglií do oranžova a slunce do ruda. Podle meteorologů šlo o důsledek lomu světla v mase vzduchu ze...  celý článek

Islandská geotermální elektrárna Hellisheiði
Elektrárna na Islandu odčerpává CO2 z atmosféry, ukládá ho do země

Geotermální elektrárna na Islandu testuje nový způsob snižování emisí oxidu uhličitého. Do provozu nasadila speciální zařízení, které tento skleníkový plyn...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.