Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Predátoři si při migraci vybírají bohaté země. Klima příliš neřeší

  15:03aktualizováno  15:03
Zvířecí i rostlinní vetřelci likvidují přírodu úměrně vyspělosti ekonomiky, zjistili čeští vědci. Čím bohatší a rozvinutější je stát, tím více se musí bránit invazním druhům živočichů, hmyzu či rostlin. Oteplování klimatu není pro stěhování druhů tak důležité jako hustota osídlení a volný obchod se zbožím.

Norek americký zaplavil Česko | foto: Profimedia.cz

Invazní druhy se do vyspělých zemí každoročně dostanou spolu s dováženými potravinami, krmivy, rostlinami či jiným zbožím. A potíž je v tom, že v takových zemích predátoři nemají přirozené protivníky.

Jen v Evropě tak způsobí ročně na zemědělských plodinách, v lesích či vodách škody za třináct miliard eur. Problém má už i Česko, kde se šíří například norek americký, motolice či bolševník.

Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu mezinárodního týmu vědců vedeného Petrem Pyškem a Vojtěchem Jarošíkem z Botanického ústavu Akademie věd. Výsledky výzkumu zveřejnil tento týden prestižní časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA.

Odvrácená tvář volného obchodu

"I nás překvapilo, že vyspělost ekonomiky a hustota obyvatel tak silně převažuje nad klimatickými či geografickými podmínkami při šíření nepůvodních druhů," přiznává Petr Pyšek.

A hned nabízí vysvětlení: krajina s velkou hustotou obyvatelstva a rozvinutou dopravní sítí je pro živočišné či rostlinné predátory přímo ideálním prostředím, jejich populační explozi se příroda neumí bránit. Jen v Evropě je podle Petra Pyška minimálně 11 tisíc nepůvodních druhů. V Česku pak asi dvě stovky rostlin a desítky obratlovců či bezobratlých.

INVAZE ŽIVOČICHŮ

Typickým příkladem je klíněnka jírovcová, která ničí kaštany. Ochránci si s ní nevědí rady ani po letech. O klíněnce, která se do Česka rozšířila z Balkánu, ještě v 80. věděl jen málokdo. Dramaticky se rozšířila i motolice, což je červ napadající vnitřnosti jelenů. A stejně tak působí parazit z dovezených amerických úhořů – zabíjí ty, kteří sem doputují vodou.

A začíná to být ekologický i ekonomický problém. Vědci proto ve své studii doporučují, aby se určité druhy dováženého zboží více sledovaly. "To se však v dnešním světě volného obchodu těžko prosazuje," říká Petr Pyšek.

Jinou možností je dezinfekce kamionů, v jejichž zboží se může skrývat hmyz, který nemá v zemi co dělat a může zlikvidovat původní tuzemské druhy. Zprvu neviditelné narušení potravinového řetězce může mít nedozírné následky například pro populaci včel, a tedy i zemědělství.

Omezit pronikání predátorů do volné přírody mohou podle Pyška i lidé, když se nebudou zbavovat dovezených domácích zvířat jejich vypouštěním do krajiny.

Typickým příkladem je norek americký, který za několik let zaplavil Česko a v některých krajích už místy zdecimoval vodní ptáky, ryby i obojživelníky. Akvaristé zase kdysi v dobré vůli vypustili do přírody raka amerického, který se stal zhoubou pro české raky říční, bahenní či kamenáče.

A stejné to bylo s bolševníkem – ten byl do Česka původně dovezen jako okrasná rostlina, ale postupně zamořil Slavkovský les, v němž likviduje celé ekosystémy.

Bolševník obecnýPostřik bolševníku má smysl ve chvíli, kdy vám jsou jeho listy tak po kolena. Jakmile bolševník začne tvořit semena, chemický postřik už vám nepomůže. Tehdy už zbývá jen sběr květenství a jejich likvidace spálením.  Jakmile bolševník začne tvořit semena, chemický postřik už nepomůže.

Evropská mapa predátorů

Z evropské mapy zavlečených nepůvodních druhů, kterou vědci při několikaletém výzkumu sestavili, lze jasně vyčíst, že nejvíce jsou rozšířeny právě ve vyspělých oblastech kontinentu.

Politikům i místním samosprávám může výzkum vědců sloužit například k tomu, aby při rozvoji krajiny citlivěji zvažovali, zda ji mají narušit ještě hustší dopravní sítí. Ta totiž, jak vědci zjistili, neslouží jen lidem, ale i nepůvodním živočichům a rostlinám.

A naopak: pokud se rozhodnou kvůli zachování původního rázu krajiny její rozvoj přibrzdit, pak je nutné její "zaostávání" kompenzovat třeba dotacemi.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Čtyři teroristy v Cambrils zastřelil jediný policista, je v péči psychologa

Pětice útočníků chtěla v noci na pátek vraždit v katalánském městě Cambrils. Čtyři z nich zlikvidoval jediný příslušník katalánské policie. Informoval o tom...  celý článek

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Mary Gramsová ztratila zásnubní prsten v roce 2004, když se na její farmě...
Kanaďanka před lety ztratila prsten, nyní vyrostl ze země na mrkvi

Dávno ukončené pátrání jisté kanadské důchodkyně po cenné rodinné památce vzalo nečekaný obrat díky mrkvi. Diamantový prsten ztracený před 13 lety jí pomohla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.