Například vepřové maso podle ministerské studie žádné cenové šoky nečekají, ale ostatní druhy včetně drůbežího evropských cen dosáhnou. Podobně je to se všemi výrobky z mléka, které jsou dnes o čtvrtinu levnější než v EU.
"Zvýšení cen mléka je nevyhnutelné, už dnes mají výrobci minimální zisk. To není dlouhodobě udržitelné," tvrdí obchodní ředitel Jihočeských mlékáren Jan Stehlík.
Na výsledky cenové studie nyní existují dva rozdílné názory.
Podle potravinářů je odhad deseti- až patnáctiprocentního zdražení příliš umírněný. "To se mi zdá velmi opatrné. Jenom co se týká masa, bylo by potřeba o oněch deset procent zdražit hned," říká šéf Masokombinátu Martinov Zdeněk Galíček.
Naopak chování obchodních řetězců, které využívají nadvýroby potravin a kvůli ostré konkurenci drží ceny co nejníže, podporuje zmíněné odhady. "Tlak obchodníků bude velký, budou zdražovat opatrně, aby si nesnížili obrat," míní Ivan Foltýn z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky.
Cenové šoky po vstupu do EU asi nepřijdou
Zatímco odborníci si lámou hlavy nad tím, kam zamíří ceny potravin ještě před vstupem do Evropské unie, politici budou vymýšlet, jak po přidružení předejít cenovým šokům a snížit sociální dopady. "My jsme v opačné situaci než Rakousko.
To na rozdíl od nás při vstupu do unie mělo o čtyřicet procent vyšší ceny. Tam okamžité snížení cen po přechodné období kompenzovala unie vyššími podporami zpracovatelům," říká šéf Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha. "U nás nedopadne vstup do EU na zpracovatele, ale kvůli předpokládanému růstu cen na spotřebitele," dodává.
V současné době se ministerstvo zemědělství chystá sestavit expertní skupinu, v níž by nebyli jen jeho odborníci, ale i zástupci ostatních oborů. "Výsledky prvního šetření totiž ukazují, že je příliš mnoho neznámých, které mohou vývoj ovlivnit," vysvětluje náměstek ministra zemědělství Tomáš Zídek. "Variant vývoje cen jsou desítky a záležet bude například i na tom, jak se rozhodne stát během příštích let do zemědělství zasahovat," doplňuje Doucha. Navíc podle něho bude hodně záležet i na vývoji relací mezi ostatními cenami, například vývoji nájemného.
Jednou z možností, jak zmírnit sociální dopady, je po nějakou dobu kompenzovat spotřebitelům růst cen. "Podobně tomu bylo začátkem devadesátých let, kdy po odbourání záporné daně u potravin vláda rozhodla o vyplácení státního vyrovnávacího příspěvku," říká Doucha.
I přes tyto přípravy státní správy ovšem odborníci počítají s tím, že cenový šok v tuzemsku nepřijde. "I když trh hodně ovlivňují vnitřní ceny Evropské unie, určují jej také ceny na světových burzách. I Evropa musí reagovat na vývoj těchto cen," říká František Janů z obchodní organizace AGF Trading. "Příkladem může být nedávné houpání cen vepřového masa, kdy se jeden rok platilo za kilo 45 korun, ale příští rok jen pětadvacet," dodává Janů s tím, že cenovým výkyvům se neubránila ani Evropa se svými minimálními cenami.
Po rozšíření evropské patnáctky budou podle odborníků mít ceny potravin tendenci se v členských zemích vyrovnávat. Ale jen v omezené míře. "Samozřejmě, že ceny jednotlivých potravin budou odpovídat každému jednotlivému trhu," říká Doucha. "Třeba cena chleba bude jistě vycházet z místních poměrů," dodává. "Jednotnému trhu budou odpovídat ceny především u méně obvyklých potravin. Takže například ústřice budou stát ve všech zemích stejně, zatímco ceny pečiva se budou řídit zvyklostmi v dané zemi," doplňuje Zídek.
