Před třiceti lety byli Rakušané krůček od vlastní jaderné elektrárny

  9:12
V jednom ze svých prvních prohlášení po jmenování do funkce prohlásil nový šéf rakouské diplomacie Spindelegger (nominovaný za lidovce), že hodlá vystupovat proti jaderné elektrárně Temelín a tuto otázku otevírat při každém jednání s českou stranou. Nekonečný příběh česko-rakouských debat na toto téma navíc ještě oživil film o fiktivní havárii v Dukovanech, který odvysílala na začátku listopadu rakouská televize.
Temelín, který Rakušanům tolik vadí.

Temelín, který Rakušanům tolik vadí. | foto: Slavomír Kubeš

Vehemence, s níž se Rakušané pouštějí do kampaní proti českým jaderným zařízením, je mimo jiné založena na tom, že jejich stát patří k nemnoha evropským zemím používajícím k výrobě energie nejaderné komponenty; už méně se však připomíná, že Rakousko musí část své energetické spotřeby krýt dovozem, často z jaderných zdrojů.

Přitom stačilo málo, konkrétně necelých třicet tisíc voličských hlasů, a v blízkém sousedství Vídně mohla rakouskou neposkvrněnost energetického využití atomu zašpinit pořádná kaňka v podobě spuštění jaderné elektrárny ve Zwentendorfu. Tato nevelká dolnorakouská obec se stala nejen mezinárodně známým symbolem rakouského jaderného programu (a jeho ztroskotání), nýbrž též změn společenského diskursu, spojeného s formováním občanského nesouhlasu s tamějším politickým establishmentem.

rakouská jaderná obec

Stačilo málo, konkrétně necelých třicet tisíc voličských hlasů, a v blízkém sousedství Vídně mohla rakouskou neposkvrněnost energetického využití atomu zašpinit pořádná kaňka v podobě spuštění jaderné elektrárny ve Zwentendorfu.

Na podzim před třiceti lety vyvrcholily bouřlivé debaty o další budoucnosti rakouské energetické politiky. Na začátku listopadu 1978 se nejprve konalo referendum, v němž se těsná většina voličů vyslovila proti zahájení provozu dokončené elektrárny. 15. prosince 1978 odsouhlasil parlament rozhodnutí o zákazu výroby elektřiny z jádra, které definitivně pohřbilo více než pět miliard šilinků, dosud investovaných do stavby Zwentendorfu a jeho zabezpečení.

V důsledku toho je již třicet let z jednoho z největších ekonomických projektů v poválečném Rakousku chátrající objekt hledající nějakou možnost využití. Občas zde probíhají školení pro studenty či zaměstnance jaderných elektráren v Německu, kam se prodala i část elektrárenského zařízení. V poslední době se objevily informace, že majitel areálu, jedna z rakouských energetických firem, chce přece jen začít vyrábět elektřinu, ovšem pomocí biomasy.

Zatím jen slabé signály

Plány na vybudování vlastní jaderné elektrárny se v Rakousku objevily již v šedesátých letech, ještě za vlády kabinetu šéfovaného lidovci (ÖVP). Druhá největší strana, sociální demokraté (SPÖ), zprvu sázela na využití vodních zdrojů, ale postupně se její velká část přiklonila k plánům na získávání energie i z jádra. Konsenzus dvou hlavních politických stran v této otázce, podpořený navíc souhlasem značné části ekonomických elit i odborových ústředen, vedl k tomu, že na plánech nic nezměnila ani změna mocenských poměrů po volební porážce lidové strany počátkem sedmdesátých let.

Jaderná elektrárna Temelín

Zanedlouho po nástupu ryze levicové vlády tak začaly v dubnu 1972 ve Zwentendorfu stavební práce. Vládnoucí socialisté si od mírového využití atomu slibovali další ekonomický růst a vytvoření nových pracovních míst. Podstatným argumentem, s nímž operovali zastánci orientace země na atomovou energii, byly i ekonomické důsledky světového ropného šoku v roce 1973 a hledání cest k zajištění větší energetické nezávislosti Rakouska.

Nicméně první kritické tóny se ozývaly již na sklonu šedesátých let. Nesouhlasné hlasy s plánovanou výstavbou elektrárny argumentovaly tím, že elektřina z jádra bude drahá, a poukazovaly na problémy s uskladněním jaderného odpadu a na obavy z ekologických škod na Dunaji. Mluvčí ekologických iniciativ upozorňovali rovněž na fakt, že elektrárna má být postavena na seizmicky nestabilním místě a hrozí její poškození zemětřesením a zároveň nemožnost rychlé evakuace rakouských měst v případě havárie.

Vzestup ekologického aktivismu

Zpočátku se ekologickým aktivistům nedařilo získat příliš stoupenců, dokonce ani v okolí plánované elektrárny. Dostávali nálepku "brzda pokroku". Situace se však začala výrazně měnit v polovině sedmdesátých let, kdy se z ojedinělých akcí jedinců či skupinek stávalo hnutí se širším zázemím získávající i mediální oporu. Přispěla k tomu skutečnost, že se do rozrůstajících řad kritiků zapojili zejména mladí lidé, včetně množství vysokoškolských studentů, a podpora od podobných sdružení ze sousedního Německa. K prvním úspěchům antiatomového hnutí patřilo zastavení plánů na výstavbu druhé jaderné elektrárny, která se měla stavět v St. Panteleonu-Erle na hranicích spolkových zemí Dolní a Horní Rakousko; rakouská vláda totiž ještě v polovině sedmdesátých let plánovala výstavbu dokonce tří dalších atomových zařízení.

Jaderná elektrárna v Dukovanech

Důležitými prvky v přesvědčovací kampani v neprospěch Zwentendorfu bylo využití spektakulárních akcí schopných přitáhnout pozornost. Před sídlem vlády se například za velkého zájmu žurnalistů konala v červenci 1977 hladovka "voralbergských matek" - jedné z mnoha iniciativ, které vyvolaly společenské diskuse o využití atomu. Vedle toho pořádali kritici jádra happeningy, demonstrace i putovní výstavy. Jejich požadavky se dostávaly do povědomí stále širšímu okruhu lidí. Na základě odporu proti výstavbě Zwentendorfu se postupně konstituovalo široce rozvětvené a dobře organizované rakouské ekologické hnutí, schopné účinně zatlačit na politickou elitu v zemi.

Lidová strana, jejíž představitelé původně s myšlenkou budování jaderných elektráren přišli, náhle "prozřela" a zapojila se do kampaně proti otevření Zwentendorfu. Otevřeně například kritizovala navážení paliva, které proběhlo v lednu 1978 za asistence armády, a "rozcupovala" zprávu o Zwentendorfu, předloženou do parlamentu. Opozice proti jaderné energetice vyrostla i uvnitř Kreiskeho socialistů a vystupovala proti ní i část energetické lobby, která se obávala omezení investic do vodních elektráren.

Přelomové referendum

Tehdejší jednobarevná vláda socialistů pod vedením Bruna Kreiskeho si přitom nevedla špatně a přinesla v sedmdesátých letech zemi značný ekonomický růst. Zvýšil reálnou mzdu i penze, snížil nezaměstnanost a důrazem na hledání konsenzu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli redukoval sociální konflikty. Kabinet zároveň prosazoval kroky vedoucí k modernizaci země. Od popularity, které se tato vláda těšila, si Kreisky sliboval, že najde širokou podporu i pro své záměry na poli energetické politiky. Mohl sice bez problémů jakékoli rozhodnutí prosadit většinou v parlamentu, jenže pod tlakem veřejných protestů oznámil, že o budoucnosti Zwentendorfu rozhodnou přímo občané v referendu - vůbec prvním, které v Rakousku po druhé světové válce proběhlo.

Jaderná elektrárna Temelín

Sebevědomý Kreisky kromě toho spojil hlasování o Zwentendorfu se svou politickou budoucností. S blížícím se termínem - referendum bylo naplánováno na 5. listopad 1978 - se rétorika přiostřovala a obě strany se bombardovaly důvody, proč hlasovat "ano", anebo "ne". Ještě v předvečer referenda apeloval tehdejší vídeňský starosta Leopold Gratz, Kreiskeho blízký spolupracovník, v emotivním projevu na voliče s tím, že v lidovém hlasování jde o hospodářskou budoucnost celé země. Kreiského prohlášení, že v případě neúspěchu odstoupí, však mobilizovalo řadu voličů opozičních stran (vedle lidovců rozhodně odmítla jadernou energetiku i Strana svobodných), kteří jinak výhrady vůči atomu neměli. Výsledkem referenda bylo těsné odmítnutí spuštění Zwentendorfu.

Nástup Zelených

Po prohraném referendu doporučilo vedení SPÖ Kreiskemu, aby nadále setrval v kancléřském křesle a vedl stranu do příštích voleb, konaných o půl roku později. Političtí komentátoři věštili Kreiskemu brzký pád. Avšak ve volbách naopak socialisté zaznamenali jeden z nejlepších výsledků a Kreisky padl až v roce 1983!

Nepotvrdily se na druhou stranu obavy přívrženců Zwentendorfu, že Rakousko energeticky zkolabuje. Plánovaných 700 megawatt, které měl do sítě dodávat zwentendorfský reaktor, bylo nakonec nahrazeno výstavbou uhelné elektrárny v Dürnrohru, spalující ovšem české a polské uhlí...

Černobyl; rok 1986

Zástupci ekologického hnutí získali každopádně patřičné sebevědomí a vystupovali nyní mnohem razantněji. Tuto situaci dobře ilustroval zejména protest namířený proti stavbě obrovské vodní elektrárny v chráněné krajinné oblasti na Dunaji nedaleko Hainburgu na sklonku roku 1984. Na pozemcích určených k výstavbě se pravidelně scházely tisíce jejích odpůrců. Veřejnost dávala najevo, že nebude svolná s politickými rozhodnutími, aniž by jim předcházela širší diskuse. Vláda se pokusila protesty ukončit nasazením policejních sil. Za manifestanty se v rozhodující míře postavila veřejnost, včetně známých představitelů vědy i kultury. Kabinet nakonec musel od realizaci záměrů ustoupit. A ekologové slavili další triumf. A dodejme hned, že zkušenosti z obou zmíněných kampaní využili bohatě i účastníci protitemelínských blokád...

Tečka v podobě Černobylu

Lze tedy říci, že Zwentendorf obrat v rakouské společnosti zahájil a Hainburg ho dokončil. O dva roky poté překročili rakouští Zelení poprvé čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu a získali osm poslaneckých míst.

Příznivci využití atomu se však také nevzdávali a snažili se ideu vlastní jaderné elektrárny revitalizovat. Jenže mezitím došlo k prvním jaderným haváriím, jako byla v roce 1979 v americké elektrárně v Three Mile Islandu. Definitivní tečku za úvahami o možné změně postojů udělala katastrofa v Černobylu, která rakouské veřejné mínění ubezpečila v tom, že se v lidovém hlasování rozhodli správně. 

Autor:

Šebo: Rodiče neočkovaných dětí jsou zločinci, černý kašel je pro kojence smrtící

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V Agrofertu kontrolují kalhotky, zda tam zaměstnankyně nemají řízek, řekl Babiš

20. března 2024  17:05

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš na tiskové konferenci popřel, že by v holdingu Agrofert byli...

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

Zemanův stav se zlepšuje, na propuštění je však pořád brzy, uvedla nemocnice

28. března 2024  11:13,  aktualizováno  11:20

Zdravotní stav bývalého prezidenta Miloše Zemana, který je od poloviny března v motolské nemocnici,...

Násilí v Bruselu se vymyká kontrole, nasazení armády úřady zatím odmítají

28. března 2024  11:16

V belgické metropoli přibývá útoků souvisejících s drogovými zločiny. Při dvou střelbách, které se...

Na Velikonoce do Česka nakoukne léto. Teploty budou atakovat 23 stupňů

28. března 2024  6:23,  aktualizováno  11:08

Přímý přenos Na severozápadě Čech, na Moravě a ve Slezsku bude ve čtvrtek odpoledne silně foukat. O Velikonocích...

Na Česko nebo Pobaltí nezaútočíme, řekl Putin. Zaměří se na F-16 na Ukrajině

28. března 2024  7:38,  aktualizováno  11:03

Diktátor Vladimir Putin řekl na setkání s vojenskými piloty ve Tveru, že Rusko nemá zájem o...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...