Zatčení bylo údajně brutální
Šéf policie v Banja Luce Milorad Jačimovič na tiskové konferenci řekl, že zatčení bylo brutální. Podle Jačimoviče několik vozidel SFOR zablokovalo na silnici auto plukovníka Blagojeviče, který právě jel do Banja Luky.
Při kontrole jeho totožnosti jeden z vojáků SFOR prý náhle vyrazil pažbou přední sklo.
Očitý svědek, který si přál zůstat v anonymitě, prozradil, že když plukovník vystoupil z vozidla, měl obličej zalitý krví.
Řidič a další voják, kteří plukovníka doprovázeli, byli okamžitě propuštěni. Samotný plukovník byl odvezen v civilním vozidle. Nad místem zatčení přelétával vrtulník.
Blagojevič hned směřoval do Haagu
Po svém zatčení byl plukovník okamžitě deportován na základnu SFOR do Tuzly, odkud byl letecky převezen do věznice haagského tribunálu (ICTY).
Blagojevičovo jméno ve veřejně publikovaném seznamu osob hledaných ICTY nefiguruje. Existuje však podrobnější, neveřejný seznam, v němž zapsán je.
Počet lidí, které ICTY obžaloval za válečné zločiny spáchané na území bývalé Jugoslávie, se tak zvýšil na 73. Z nich ovšem 27 stále ještě uniká spravedlnosti.
Zatčení souvisí s masakrem ve Srebrenici
Agentura Reuters napsala, že zatčení Blagojeviče souvisí s masakrem ve Srebrenici.
Za zločiny ve Srebrenici, kde v červenci 1995 Srbové zavraždili na osm tisíc Muslimů, byl 2. srpna v Haagu už odsouzen bosenskosrbský generál Radislav Krstič ke 46 letům odnětí svobody. ICTY označil masakr ve Srebrenici za genocidu.
 Hlavní žalobkyně Mezinárodního tribunálu pro zločiny v bývalé Jugoslávii Carla del Ponteová se zdraví s bosensko-srbským důstojníkem Vidojem Blagojevičem, který při prvním stání v Haagu odmítl, že se dopustil genocidy či válečných zločinů proti lidskosti při masakru ve Srebrenici v roce 1995. (16. srpna 2001) |
