Soud se zabýval předběžnými námitkami, které vznáší Belgie, Nizozemsko, Kanada, Portugalsko a Británie.
Belgický právní zástupce Daniel Bethlehem tvrdil, že žaloby obsahují formální chybu, kvůli které je soud nemůže vůbec přijmout.
Žaloby na jednotlivé státy podal Bělehrad 29. dubna 1999. Stát Srbsko a Černá Hora je nástupcem Jugoslávské svazové republiky, která byla do OSN přijata až 1. listopadu 2000.
Podle něho se tedy Srbsko a Černá Hora v roce 1999 nemohly na tribunál obrátit, neboť tribunál se zabývá jen spory mezi členskými státy. Samotná obvinění z genocidy pak označil za naprosto přehnaná.
Soud obdržel žaloby v době, kdy sílily letecké údery NATO proti vojenským a politickým cílům v Kosovu a v Srbsku. Bělehrad v nich uvádí, že členové NATO úmyslně chtěli vystavit obyvatelstvo "takovým podmínkám, které měly způsobit jeho fyzickou likvidaci".
Též je obviňuje z porušení suverenity země a mezinárodního závazku neuchylovat se k síle.
Dalším argumentem, proč nemůže soud žaloby přijmout, je podle belgického právního zástupce fakt, že žalobce se připojil ke konvenci o genocidě až v březnu 2001.
V úterý přijde na řadu slyšení zbývajících členů aliance, kterých se žaloby týkají -Německo, Francie a Itálie. Srbsko a Černá Hora se vyjádří ve středu.
