Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Před šedesáti lety začala mezi Korejemi válka, která nikdy neskončila

  0:49aktualizováno  0:49
Severní Korea zaútočila na svého jižního souseda nečekaně v noci na 25. června 1950 a spustila válku, která se do dějin USA zapsala jako pátá nejkrvavější. Mladí Jihokorejci dnes o válce nic nevědí, a to tento konflikt formálně nikdy neskončil.

Patnáctiletý hoch se jen tiše modlí před čerstvě vykopaným hrobem a spolu s ostatními zajatci čeká, že jeho život v následujících okamžicích ukončí kulka z pušek severokorejského komanda.

Bombardování chemické továrny v severokorejském Wonsanu. (červenec 1950)

Bombardování chemické továrny v severokorejském Wonsanu. (červenec 1950)

Američané vedou zajaté Korejce. (září 1950)

Američané vedou zajaté Korejce. (září 1950)

OBĚTI KOREJSKÉ VÁLKY

KLDR a Čína nasadily do války dva a půl milionu vojáků, pod vlajkou OSN bojoval téměř milion mužů. KLDR ani Čína své ztráty ve válce nikdy neuveřejnily. Statistiky OSN odhadují, že v bojích zahynulo 200 tisíc čínských a 300 tisíc severokorejských vojáků. Jižní Korea ztratila podle odhadu 225 tisíc vojáků, USA přišly o 54 246 mužů, přes osm tisíc Američanů je dodnes oficiálně nezvěstných. Z ostatních zúčastněných států zahynulo 3228 vojáků. Rozdělením poloostrova tehdy ztratily možnost kontaktu dva až čtyři miliony členů odloučených rodin.

Kim Man-kju bojoval mezi 100 tisíci studenty, kteří se nechali dobrovolně naverbovat do války. Po jedenáctihodinové bitvě ho lapili severokorejští vojáci a týdny věznili. Za několik okamžiků měl zemřít.

"Náhle se na obloze objevil bitevník a začal pálit naším směrem," vzpomíná dnes pětasedmdesátiletý pastor. Ve zmatku z popravy sešlo a Kimovi se potom spolu s kamarádem podařilo při přesunu vězňů prchnout. Ostatní byli popraveni.

Konflikt, který oficiálně nikdy neskončil

To je jen jeden z příběhů konfliktu, který pět let po konci druhé světové války nikdo nečekal. Boje, při kterých padly asi tři miliony lidí, skončily v roce 1953 jen podepsáním příměří.

Mírová smlouva nikdy podepsána nebyla, a tak jsou sousedé na Korejském poloostrově formálně stále ve válce. Přesto, že konflikt ovlivnil dějiny národa na dlouhá desetiletí, dnes si jen málokterý Jihokorejec vzpomene, kdy válka vlastně začala.

Americká bitevní loď USS Missouri ostřeluje korejský přístav Chongdžin. (říjen 1950)

Americká bitevní loď USS Missouri ostřeluje korejský přístav Chongdžin. (říjen 1950)

Vláda v průzkumu zjistila, že si na rok, kdy Severokorejci vtrhli přes 38. rovnoběžku a za pouhé čtyři dny dobyli Soul a do září i 90 procent jihokorejského území, vzpomene jen polovina středoškoláků a rok invaze nezná ani 36,3 % dospělých.

Korejskou válku znají jen ze seriálu M.A.S.H.

Konflikt jim dnes přijde vzdálený. Za šest desetiletí se totiž Jižní Korea proměnila ze zubožené země plné rýžových políček v pulzující demokracii a 15. největší ekonomiku světa. Korejskou válku dnes Jihokorejci znají jen díky černému humoru amerického seriálu M.A.S.H.

Korejská dívka se svým bratrem u amerického tanku M26. (9. července 1950)

Korejská dívka se svým bratrem u amerického tanku M26. (9. července 1950)

Dějiny nedokážou přivolat ani drsné příběhy veteránů. Jeden už přes půl století vypráví i Son Joo-hjung. Severokorejci ho zasáhli do zad, a když měl dostat ránu z milosti, řekli si severokorejští vojáci, že nebudou plýtvat munici.

Těžce zraněného Sona později našli vojáci a odnesli ho do nemocnice. Od té doby chodí pravidelně na hřbitov, kde leží 48 kamarádů, kteří tolik štěstí neměli.

KOREJSKÁ VÁLKA 1950 - 1953

Korejský poloostrov rozdělila po druhé světové válce Postupimská dohoda, která stanovila demarkační linii mezi americkými a sovětskými vojsky podél 38. rovnoběžky.

Američtí vojáci zadrželi severokorejské bojovníky nedaleko 38. rovnoběžky. Ta rozdělovala zemi od konce II. světové války na sever a jih.

Američtí vojáci zadrželi severokorejské bojovníky nedaleko 38. rovnoběžky. Ta rozdělovala zemi od konce II. světové války na sever a jih.

Dva korejské státy vznikly v roce 1948 za podpory obou supervelmocí - Sovětského svazu a USA. Kim Ir-sen, vůdce Korejské lidově demokratické republiky, využil na jaře 1950 sovětsko-americké rivality a za podpory Číny přesvědčil nejvyššího představitele SSSR Josifa Stalina o možnosti rychlého zhroucení Li Syn-manovy jihokorejské vlády v případě masivního vojenského úderu.

Tisíce jihokorejských uprchlíků uteklo ze severní části země, kam se přesunuly hlavní boje. (leden 1951)

Tisíce jihokorejských uprchlíků utekly ze severní části země, kam se přesunuly hlavní boje. (leden 1951)

V noci na 25. června 1950 vpadla vojska KLDR do Jižní Koreje, během čtyř dnů dobyla hlavní město Korejské republiky Soul a do poloviny září 1950 obsadila přes 90 procent jihokorejského území.

Generál MacArthur (uprostřed) s generálem Collinsem a admirálem Shermanem (vpravo). (srpen 1950)

Generál MacArthur (uprostřed) s generálem Collinsem a admirálem Shermanem (vpravo). (srpen 1950)

Na dobytých územích byly okamžitě zaváděny komunistické pořádky, od zákazu činnosti nekomunistických stran a organizací po zestátňování průmyslu a pozemkovou reformu. Jihokorejci s Američany ovládali jen nevelké území na jihovýchodě poloostrova známé jako pusanský perimetr.

Přípravy na invazi na americké letadlové lodi ve Filipínském moři. (červen 1950)

Přípravy na invazi na americké letadlové lodi ve Filipínském moři. (červen 1950)

Rada bezpečnosti OSN označila 27.června KLDR za agresora a vyzvala členské státy OSN k poskytnutí pomoci (RB OSN mohla vydat jednotné stanovisko jen kvůli tomu, že SSSR RB OSN bojkotoval).

Přípravy na nálet na americké letadlové lodi USS Valley Forge. (1951)

Přípravy na nálet na americké letadlové lodi USS Valley Forge. (1951)

Na příkaz prezidenta Harryho Trumana první americké jednotky do bojů zasáhly 4. července 1950, k nim se pod vlajkou OSN a pod velením amerického generála Douglase MacArthura připojilo dalších 15 členských zemí. Československo se konfliktu účastnilo na straně Severní Koreje - vyslalo polní nemocnici a specialisty.

Příprava munice na americké letadlové lodi USS Toledo.

Příprava munice na americké letadlové lodi USS Toledo.

Jednotky OSN se dostaly až k hranicím s Čínou, která pak následně poslala do boje 300 tisíc svých vojáků. Po devíti měsících tuhých bojů se fronta korejské války stabilizovala a v červenci 1951 válčící strany začaly vyjednávat. Složité a dlouhé rozhovory dospěly k dohodě o příměří uzavřené 27. července 1953. Podél 38. rovnoběžky vzniklo demilitarizované pásmo, které je dnes nejpřísněji střeženou hranicí světa.

Invaze amerických jednotek v jihohorejském Inčchonu. (15. září 1950)

Invaze amerických jednotek v jihohorejském Inčchonu. (15. září 1950)

autor: ČTK


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejský vůdce Kim Čong-un na inspekci dělostřelecké jednotky (27. dubna...
Kim se vrhl na digitální loupeže. V pozoru musí být i české banky

Ještě před několika lety tajné služby nepovažovaly severokorejské hackery za vážnější hrozbu. Dnes kybernetičtí záškodníci ve službách Kim Čong-una útočí na...  celý článek

Na 3,3 milionu dětí v Jemenu trpí podvýživou.
Saúdská armáda blokuje jemenské přístavy. Zemí se šíří cholera a hlad

Situace ve válkou sužovaném Jemenu v posledních měsících eskaluje. V zemi chybí jídlo i základní léky. Velkou měrou k tomu přispívá blokáda Saúdské Arábie,...  celý článek

Ksenija Sobčaková bude kandidovat na prezidentku v ruských prezidentských...
Na ruskou prezidentku bude kandidovat hvězda moskevských salonů Sobčaková

Populární televizní moderátorka Ksenija Sobčaková hlásící se k ruské opozici ve středu oznámila kandidaturu v prezidentských volbách v březnu 2018....  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.