Autoritativní vládce této postsovětské republiky na Západě často prezentované jako "poslední diktatura Evropy" se k tomuto kroku rozhodl podle moskevského deníku The Moscow Times. "Chtěl by, aby jeho země byla lépe chápána a lépe přijímány jeho úspěchy," řekl deníku telefonicky Bell, který je členem britské Sněmovny lordů.
S Lukašenkem se Bell sešel minulý čtvrtek, na schůzce byl přítomen i běloruský ministr zahraničí Sjarhej Martynav. "Lukašenko nechápe, proč by Bělorusko nemohlo být zároveň přítelem Západu a Ruska," popsal schůzku Bell. Dodal, že běloruský prezident zdůrazňoval své rozhodnutí zvýšit v zemi penze i platy.
Podle internetových stránek běloruského prezidentského úřadu řekl Lukašenko Bellovi, že se mu práce pro Minsk bude líbit. "Počítáme s tím, že se stanete velvyslancem dobré vůle z Británie, se kterou aktivně rozvíjíme vztahy," prohlásil podle webu Lukašenko.
Bellovi lidé dělali i na "případu Litviněnko"
Podle listu The Moscow Times britský odborník na oblast PR zdůraznil, že se bude snažit změnit běloruskou "izolacionistickou" zahraniční politiku, která mezinárodní vztahy země spíše poškozuje. To by prý mohlo zemi pomoci i z ekonomického hlediska.
Bell a jeho firma Bell Pittinger v posledních letech pracovali především pro nynějšího nepřítele Kremlu číslo jedna, v exilu v Londýně žijícího někdejšího oligarchu a bývalou ruskou šedou eminenci Borise Berezovského.
Lidé z Bellovy firmy měli na starosti i mediální kampaň spojenou s vraždou někdejšího ruského agenta Alexandra Litviněnka, z níž britský Scotland Yard obviňuje spolupracovníka ruské tajné služby a nynějšího poslance ruského parlamentu Andreje Lugového.
Moskva Lugového odmítá vydat, Londýn zase odmítá vydat v Rusku několikrát souzeného Berezovského. Obě země se dostaly do ostré diplomatické války.
