Winkelbauerovi pomohl sundat pouta vypilovaný klíček od spoluvězně. Když měl volné ruce, přemohl policisty, kteří ho převáželi. Donutil je, aby ho odvezli na Točnou na jihozápadní okraj Prahy. Tam je vysadil, sebral jim služební zbraň a jednomu z nich dokonce policejní legitimaci. Připoutal je vlastními pouty ke stromu a policejní volhou ujel.
Neuprchl nikam do zahraničí. Obarvil si vlasy na blond a pohyboval se po Praze. Po 216 dnech, 7. března 1996, ho v domě na Smetanově nábřeží odhalili zcela náhodně dva američtí turisté - taxikář a novinář.
Ladislav Winkelbauer v roce 1996
Ladislav Winkelbauer v roce 1998.
O útěk se pokusil ještě jednou v říjnu roku 1996. Tentokrát úspěšný nebyl. V pankrácké věznici se mu se spoluvězni dírou ve stropě podařilo vylézt na půdu budovy a odtud na střechu. Dál se však nedostal. Na střeše byl několik hodin, než se s ostatními vězni vzdali.
Výběr z úspěšných vězeňských útěků v ČeskuLadislav Winkelbauer v srpnu 1995 uprchl při převozu. Na 216 dní. Jiří Kajínek uprchl v říjnu 2000 z nejpřísněji střežené věznice na Mírově. Dopadli ho po dvou měsících. Roman Čabrada a Rostislav Roztočil odsouzení za vraždu pláchli z věznice Bory v listopadu 2005. Roztočil se za dva týdny sám přihlásil v Německu, Čabradu zatkli po měsíci ve Francii. Pavla Němečka v únoru 2008 osvobodil ozbrojený komplic na poliklinice, kde byl na ošetření. Oba už policisté zadrželi. Pavla Tauchena vydala v roce 2009 eskorta manželce Dagmar, která ji zaskočila se zbraní v ruce. Tauchen spáchal sebevraždu při přestřelce s policií druhého dne, jeho žena dostala podmínku. Jan Novák v listopadu 2014 utekl eskortě z Thomayerovy nemocnice v Praze. Zadržen byl po třech týdnech. Velitel eskorty dostal u soudu podmínku. |
Útěk a další pokus o něj mu příliš neprospěl u pražského krajského soudu. Ten poukázal, že jeho útěky „stupňují závažnost jeho kriminální kariéry.“ Dále podle verdiktu ukázaly na to, jak je ochotný podřídit se společenským normám a jak je tedy obtížná je ho převýchova. I proto 30. prosince 1996 uložil Winkelbauerovi výjimečný trest 23 let za dvojnásobnou vraždu.
Uznal ho vinným, že 20. června 1994 pomocí dálkového ovladače odpálil u Týnce nad Sázavou semtexem napěchovanou Škodu Favorit, ve které jela někdejší Winkelbauerova družka Jolana Keyřová a jeho kumpán Petr Bureš. Pomáhali mu vydírat někdejšího společníka a stali se nepohodlnými, protože moc věděli.
Winkelbauer nejprve tvrdil, že s výbuchem nemá vůbec nic společného. Později výpověď změnil. Tvrdil, že nálož vybuchla náhodou a nešlo o úmysl. Když pak vysvětloval, proč dříve lhal, uvedl, že „taktizoval“. (o změně výpovědi více zde)
Odsouzený ve věznici změnil jméno, nyní šestapadesátiletý muž se jmenuje Novák. Několikrát žádal o obnovu procesu, nikdy neuspěl. Nakonec byl po osmnácti letech z vězení podmínečně propuštěn na zkušební sedmiletou lhůtu. ( o propuštění více zde)
