Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Před dvaceti lety ho sledovala celá země, vyšetřoval Dubčekovu nehodu

  18:09aktualizováno  18:09
Tenkrát čekalo na výsledky jeho práce celé Československo. Josef Bláha vyšetřoval nehodu politika Alexandra Dubčeka na dálnici u Humpolce. Bylo 1. září 1992 a pršelo. "Měl jsem službu. Hned jsme věděli, že tím autem jel pan Dubček," popisuje Bláha.

Prostřílené pneumatiky, ztracené dokumenty a KGB? "Nic takového," říká vyšetřovatel Dubčekovy nehody Josef Bláha. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Josef Bláha od té doby už řady policie opustil. Nyní je starostou Olešné na Pelhřimovsku.

"Vyšetřování trvalo asi půl roku. Muselo se dělat hodně znaleckých posudků. Psali nám i senzibilové, takže se posuzovaly také tyhle věci. To bylo poprvé a vlastně i naposledy, kdy jsem se s něčím takovým setkal," popisuje bývalý policista.

Alexander Dubček

Byl československý a slovenský politik žijící v letech 1921 až 1992, nejvýraznější postava pražského jara 1968. V té doby byl krátce generálním tajemníkem ÚV KSČ. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do země byl od moci odstaven. Do politiky se vrátil v roce 1989. Po sametové revoluci se stal předsedou Federálního shromáždění. Odmítal rozdělení Československa. Zemřel 7. listopadu 1992.

Geopatogenní zóny (prý kvůli žílám uranové rudy) ale nebyly pozadím nehody, což podle něj potvrdily i posudky znalců. Dubčekův řidič také musel podstoupit neurologické vyšetření, jestli je, nebo není senzibil.

S tímto podnětem tehdy přišel jeden psychotronik. Rudé právo později uvedlo, že neurologické vyšetření vyloučilo, že by řidič ministerstva vnitra byl senzibil.

Bláha také odmítá konspirační teorie, že mělo BMW prostřílené pneumatiky, že se na místě havárie ztratily dokumenty nebo že za vším mohl být vliv lidí napojených na KGB a pomsta za rok 1968.

"Nic takového. Výsledek byl, že řidič jel nepřiměřenou rychlostí," shrnuje Bláha.

Ve vyjetých kolejích se tehdy 1. září držela voda a nastal takzvaný akvaplaning. Pneumatiky ztratily ve vysoké rychlosti kontakt s vozovkou, vůz začal plavat a stal se neovladatelným.

Při vyšetřování Bláha také zjišťoval, kdy přesně vůz s Dubčekem vyjel z Bratislavy a za jak dlouho se dostal do místa nehody. "Z toho vyplynulo, že musel jet hrozně rychle, jinak by to nestihl," dodal expolicista.

Dnes už je podle Bláhy ve stejném dálničním úseku drsnější povrch a zmizely vyjeté koleje. Za prudkého deště je ale stejně nutné, aby tam řidiči ubírali plyn.

Nedaleko Humpolce boural tři roky po Dubčekovi za zimního počasí i herec Petr Haničinec. "Tam jsou hrozné patogenní zóny. Mnozí se patogenním zónám smějí, ale řidiči by si tam měli dávat pozor," řekla po havárii Haničincova žena.

Bláha si ale myslí něco jiného. Drží se zkušeností a poznatků odborníků, že když je řidič odpočatý, tak zvládá řízení s jistotou.

Dubčeka vezl před dvaceti lety do Prahy sedmatřicetiletý řidič Ján Rezník. V místě nehody byla tehdy maximální povolená rychlost 80 km/h, Rezník jel ale za hustého deště podstatně rychleji. U soudu dostal trest ročního vězení. Za mříže ale díky amnestii na Slovensku nemusel.

Před soudem řekl, že Dubček zpočátku seděl na místě spolujezdce vedle něj. U Devíti křížů si za jízdy přesedl na zadní sedadlo, kde studoval nějaké dokumenty. Bezpečnostní pás si nezapnul, prý to nedělal nikdy ve služebním autě. Jeli rychlostí asi 140 km/h.

Dubček se řidiče ptal, jestli stihnou být v Praze v deset hodin. Ten to nevyloučil. V kritickou chvíli začal na 88. kilometru dálnice předjíždět auta. "Pak jsem spatřil před sebou velkou kaluž. Dal jsem nohu z plynu," řekl před soudem řidič.

Oba zranění při nehodě vypadli z auta

Když vjel do vody, levá zadní část auta vybočila. Pak ztratil nad situací kontrolu. BMW jelo chvíli zadní částí dopředu a posléze se začalo převracet. Rezníka omráčila rána do hlavy.

Probral se až venku na trávě mimo vůz. Spolu s Dubčekem leželi asi deset metrů před čelní maskou auta. "Já jsem mu prakticky ležel u nohou," řekl u soudu s tím, že ani on nebyl připoután.

Havárii spatřil řidič Škody 105, kterého krátce předtím BMW předjelo. U soudu popisoval, že viděl smyk a následné otáčení bavoráku přes svodidla. Když později seběhl ze stráně dolů, tak viděl politika i řidiče nedaleko vraku. Nikdo další podle něj na místě havárie nebyl.

Řidič škodovky následně vyběhl zpátky na dálnici a zastavil další auto, jehož řidič zavolal policii a lékaře.

Fotogalerie

Škoda na BMW byla 750 tisíc korun. Na vyšetřování se podíleli i technici z této firmy, kteří na voze nenašli žádnou závadu.

Po smrti Dubčeka se někteří kritici vyšetřování pozastavovali nad faktem, že policie zraněného politika nevyslechla po nehodě. Od havárie do jeho smrti totiž uplynuly více než dva měsíce. "Jeho výslech v motolské nemocnici nebyl možný ze zdravotních důvodů," vysvětluje Bláha.

Dubčeka, který byl brzy po nehodě i přes četná zranění při vědomí, navštěvovali členové jeho rodiny. K jeho lůžku přišel také bývalý prezident Václav Havel.

Bláha čelil v roce 1993 i kritice slovenských sociálních demokratů, že vyšetřoval pomalu a pak vše rychle smetl ze stolu. Kriminalista jim z Pelhřimova vzkázal, že pracoval důkladně.

Přesto ještě v roce 1999 iniciovali slovenští sociální demokraté nové vyšetřování. V únoru roku 2000 pak vydali slovenští vyšetřovatelé zprávu, podle níž Dubček zahynul na následky nehody, nikoliv vraždy. Tuto zprávu už vedení strany akceptovalo.

Nehoda ale nastartovala i jiné aktivity. Vznikla Nadace 88. kilometru D1. Její zakladatelé chtěli stabilizovat záchrannou službu a zlepšit situaci na dálnici u Humpolce, kde jen v roce 1992 nepřežilo následky nehod deset lidí. Pivovar Bernard věnoval na konto nadace jeden haléř z každé stočené lahve piva. Nadace fungovala do roku 1997.

Místo, kde Dubček havaroval.

Místo, kde Dubček havaroval.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Vody je méně. Zákaz odebírání vody platí také pro oblast u osady Pekla poblíž...
Potoky u Varů slábnou, vodohospodáři zakázali brát z nich vodu

Vodohospodáři z Povodí Ohře vyhlásili zákaz používat povrchovou vodu, která napájí zdroj pitné vody, přehradu ve Stanovicích. Lomnický potok i jeho přítoky...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.