Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Před cestou do Zálivu jdou do spermabanky

  9:45aktualizováno  9:45
Američtí vojáci dnes častěji než jindy navštěvují spermabanky. Před odplutím do Perského zálivu si nechávají zmrazit sperma. Nevede je k tomu strach ze smrti v boji, ale spíše obavy z následků chemických a biologických zbraní. Vakcíny proti těmto zbraním totiž podle mnohých z nich nejsou příliš bezpečné.

Jak uvádí americký tisk, k návštěvě spermabanky se odhodlala téměř osmdesátka mužů, kteří brzy zamíří do Zálivu. Jistí se tak pro případ, že po návratu budou neplodní a nebudou moci založit rodinu.

"Cítil bych se okraden, kdybych nemohl mít děti," uvedl 35letý seržant Patrick Atwell z kalifornského Corcoranu. Dodal, že před rizikem neplodnosti ho varoval kamarád z jednotky, který se prý stal neplodným po jednom nasazení a vakcinaci proti antraxu.

Podle americké armády nelze spojovat povinné očkování či jiné látky, se kterými vojáci pracují, s neplodností. Veteráni z první války v Peském zálivu však tvrdí něco jiného.

Po návratu před dvanácti lety si tisíce z nich stěžovaly na opakované bolesti hlavy, svalů a také neplodnost. Mnozí přičítali své stavy kombinaci antraxové vakcíny, škodlivých látek, pesticidů a chemikálií, kterým mohli být během války vystaveni.

Atwell je jedním vojáků, kteří se proto odhodlali k odebrání a uschování spermatu. Mnoho z nich to udělalo na prosbu své manželky nebo přítelkyně. "Bylo to něco, co jsem udělal rád, abych uklidnil manželku," vysvětlil Terry Turner, třicetiletý seržant z Annapolisu v Marylandu.

Atwell uvedl stejný důvod. "Moje snoubenka je zdravotní sestrou a myslela si, že to bude dobrá věc."

"Udělal jsem to kvůli vakcinaci proti sněti slezinné a neštovicím. Nikdo neví, jakým chemikáliím budu v Zálivu vystaven. Před odjezdem jsem v dobrém zdravotním stavu a tak alespoň budu mít něco pro srovnání, kdybych to později potřeboval," uvedl dále Turner.

Jde tedy i o důkazní pojistku pro americké úřady, které zhoršený zdravotní stav veteránů z války před dvanácti lety přičítaly stresu. Podle Atwella se vojenské vedení obavami rekrutů o zdraví vůbec nezabývá a přitom se mohou opakovat podmínky, které vedly k podivné chorobě veteránů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chilský básník Pablo Neruda získal v roce 1971 Nobelovu cenu za literaturu
Básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, spekuluje se o vraždě

Chilský básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, jak je uvedeno v úmrtním listu. Oznámil to podle agentury AFP mezinárodní tým expertů. Zatím však neodhalil...  celý článek

Migranti na přeplněné lodi u břehů Libye. (29.3. 2017)
Kvóty na migranty končí, ukázal summit EU. Nové bez nás nebudou

Povinné kvóty na přerozdělování migrantů skončily. Vyplývá to ze závěrů posledního summitu Evropské komise. Donald Tusk dokonce prohlásil, že kvóty nemají...  celý článek

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.