Po únoru 1948 se kolem mladé komunistické mučednice rozvinul takřka oslavný kult. Totalitní režim ji zařadil mezi symboly domácího komunistického odboje proti nacismu vedle novináře a spisovatele Julia Fučíka či antifašistické bojovnice a novinářky Jožky Jabůrkové.
Jménem Kudeříkové byla pojmenována řada ulic, základní školy, v rodných Vnorovech byl vybudován její památník. Ve Strážnici, kde dívka studovala, se každoročně vyhlašovala celostátní literární soutěž pro mladé autory s názvem Strážnice Marušky Kudeříkové.
O osudu dívky, zejména o jejím pobytu v cele smrti, natočil v roce 1972 režisér Jaromil Jireš snímek s názvem ...a pozdravuji vlaštovky. Režisér připravoval tento projekt ještě v šedesátých letech a do hlavní role obsadil Magdu Vášáryovou.
Po roce 1989 se začalo jméno Marušky Kudeříkové z učebnic dějepisu i z povědomí zvláště mladých lidí pomalu vytrácet. Stále ji však připomínají četné busty či pomníky zejména v Brně a dalších místech, kde působila.
Organizovala sabotážní akce a šířila letáky
Kudeříková se narodila 24. března 1921 ve slovácké obci Vnorovy na Hodonínsku. Pozdější členka organizace komunistické mládeže pocházela z katolické rodiny. Její otec Josef zastával v obci řadu funkcí za lidovou stranu. Rodina žila také v blízkých Vrbovcích (nyní Slovensko), kde otec jako bývalý legionář získal zaměstnání u železnice.
Nadaná dívka začala koncem 30. let studovat na gymnáziu ve Strážnici na Hodonínsku, v jehož posledním ročníku ji zastihla německá okupace. Po maturitě v roce 1940 nastoupila na jazykovou školu do Brna a poté byla nasazena do továrny na zdravotnický materiál v blízké Veverské Bítýšce. Již v Brně se zapojila do komunistického odboje proti nacistům.
Jako členka zemského vedení komunistického svazu mladé generace na Moravě a spojka ilegální organizace komunistické strany v Brně rozšiřovala letáky a spolu s dalšími mladými lidmi organizovala i sabotážní akce.
Kudeříková byla popravená ve Vratislavi
V prosinci 1941 byla zatčena. Při výsleších na gestapu v Praze a v Brně podle dobových svědectví však nikoho ze svých spolupracovníků neprozradila.
V listopadu 1942 byla německým soudem v polské Vratislavi odsouzena za velezradu k trestu smrti. Přes čtyři měsíce před jeho vykonáním pak strávila ve vratislavské ženské věznici. Popravena byla 26. března 1943, dva dny po svých dvaadvacetinách.
Zápisky a dopisy Marie Kudeříkové z vězení byly později vydané pod názvem Zlomky života (1961). Kniha vyšla v několika vydáních a byla přeložena do řady světových jazyků.
 |
