Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Před 75 lety ukončily kulky život slavné gangsterské dvojice Bonnie a Clyde

  20:44aktualizováno  20:44
Zločinecká dvojice Bonnie a Clyde je opředena romantickým mýtem o novodobých Robinech Hoodech, před kterými se třásly banky v celých Spojených státech. Skutečnost je však prozaičtější a na pověsti milencům jistě přidala i krvavá smrt. Život Bonnie Parkerové a Clyda Barrowa ukončila smršť policejních kulek 23. května 1934.

Clyde Barrow, pánská část slavné zločinecké dvojice | foto: Profimedia.cz

Příběh o seznámení jednadvacetiletého Clyda a o dva roky mladší Bonnie v lednu 1930, má hned několik variant. Všechny se však shodují v jednom: byla to láska na první pohled. Okolnosti však vztahu nepřály, a nešlo ani tak o to, že Bonnie Parkerová už byla vdaná.

Clyde Barrow měl na svém kontě několik trestných činů a krátce po seznámení s Bonnie putoval za mříže. Pobyt ve vězení však na něj nijak pozitivně nezapůsobil.

Poté, co byl na počátku roku 1932 podmínečně propuštěn, odstartovala krátká, ale věhlasná kariéra jím vedeného gangu. Po boku Clyda a Bonnie se do jeho činnosti zapojilo ještě několik dalších osob, včetně Clydova bratra Bucka a jeho manželky.

Bonnie Parkerová, dámská část slavné zločinecké dvojice

Během necelých dvou let spáchal Barrowův gang řadu ozbrojených loupeží, a to hned v několika státech amerického středozápadu. Jakmile "fušku" provedl, zmizel v ukradeném autě za hranicemi sousedního státu, kde na něj byla policie krátká.

Lup nikdy nepřesáhl 1 500 dolarů

Ačkoliv legenda líčí Bonnie Parkerovou a Clyda Barrowa jako experty na přepadení bank, slavná dvojice si brala na mušku hlavně menší pobočky a běžně přepadávala i obchody či benzínové stanice. Kupodivu přitom nebyli nijak zvlášť úspěšní, jejich lup nikdy nepřesáhl 1 500 dolarů.

Část veřejnosti, na kterou těžce dopadaly důsledky hospodářské krize, viděla v řádění skupiny jistý druh odboje a v jejích členech novodobé Robiny Hoody. Přítomnost pohledné mladé dívky navíc celé věci dodávala punc romantiky.

Bonnie a Clyde ve slavném filmu Arthura Penna z roku 1967

Policie však byla jiného názoru a několikrát se pokusila proti lupičům zasáhnout. Z mnohdy divokých přestřelek však Clyde i Bonnie vyšli vždy jako zázrakem živí. Jejich život se však postupně smrskával na neustálé přemisťování, vynucené strachem z odhalení.

Když koncem šedesátých let veřejně promluvil jeden z přeživších členů skupiny, popsal tehdejší atmosféru slovy "bylo to peklo."

Klec spadla 23. května 1934

V půlce ledna 1934 pomohl Clyde Barrow k útěku skupince vězňů, což se záhy ukázalo jako fatální chyba. Napojení Bonnie a Clyda na rodinu jednoho z uprchlých trestanců pomohlo mužům zákona odhadnout, kam povedou další kroky dosud nepolapitelné dvojice.

Klec spadla 23. května 1934. Policejní jednotka si na gangsterský pár počkala na opuštěné silnici poblíž města Gibsland ve státě Louisiana.

Policisté neměli nejmenší chuť nechat si Clydův kradený Ford ujet, ani následovat několik svých kolegů, kteří při předchozích střetech se členy gangu přišli o život.

Auto slavné zločinecké dvojice Bonnie a Clyde rozstříleli policisté

Zahájili proto palbu ze zálohy a stříleli tak dlouho, dokud z vozu i jeho osazenstva neudělali doslova cedník. O intenzitě útoku svědčí skutečnost, že při následné prohlídce nalezli lékaři v tělech Bonnie a Clyda na pět desítek kulek.

Tvrdý zákrok, který byl fakticky popravou bez soudu, se stal předmětem sporů. Důvodem byla hlavně smrt Bonnie Parkerové, která se sice na činnosti gangu podílela, ale je přinejmenším nejisté, zda byla pachatelkou některé z dvanácti vražd, jež byly skupině přičítány.

Kromě toho byla policie kritizována i za to, že místo činu dobře nehlídala a rozstřílené auto i jeho mrtvá posádka se staly objektem ne právě pietního počínání lovců suvenýrů.

Příběh Bonnie a Clyda se stal americkým mýtem. Napsalo se o něm několik knih a proslavil jej zejména film, který v roce 1967 natočil režisér Arthur Penn.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.