Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Před 70 lety vstoupili Čechoslováci do boje v britské RAF

  2:53aktualizováno  2:53
Po obsazení českých zemí nacistickým Německem a po zahájení druhé světové války v roce 1939 se desetitisíce Čechů a Slováků zapojily do bojů na straně protihitlerovské koalice. Víc než dva tisíce Čechoslováků bojovaly v uniformách britského letectva.

Nejúspěšnější pilot 310. československé stíhací perutě podpraporčík Otto Smik padl v boji 28. listopadu 1944. (snímek je z června 1944) | foto: ČTK

Účast československých letců v britském Královském letectvu (RAF) byla významnou kapitolou zapojení "našich" vojáků do bojů 2. světové války. V rámci RAF postupně vznikly jedna bombardovací a tři československé stíhací perutě. První z nich, 310. stíhací peruť, byla zřízena přesně před 70 lety, 12. července 1940.

Českoslovenští letci se účastnili všech velkých bitev na západní frontě a významně také zasáhli do slavné bitvy o Británii. Počet československých letců rostl v Británii postupně až na více než dvě tisícovky, 531 jich v bojích zahynulo.

Zatímco britský ministerský předseda Winston Churchill vzdal hold všem příslušníkům RAF známým citátem "Na poli lidských konfliktů nikdy tak velké množství nevděčilo za tak mnoho tak nepatrné hrstce," komunistický režim se válečným hrdinům "odvděčil" perzekucemi a vězněním.

Někteří z nich se z komunistických žalářů nevrátili. Komunistické výslechy musel snášet například letec Petr Uruba, který zemřel v 92 letech loni v březnu (článek z rozloučení s nejstarším pilotem 311. bombardovací perutě najdete tady).

Pohřeb pilota Petra Uruby - čestná salva

Letci většinou opustili Československo v roce 1939 po nacistické okupaci.

Přečtěte si příběh jednoho z letců

Mnozí z nich vstoupili do polské armády a jako piloti zažili napadení Polska německou armádou. Poté se mnozí z nich přesunuli do Francie a po kapitulaci strastiplnými cestami do Británie.

Už 12. července 1940 vznikla v Duxfordu 310. československá stíhací peruť a zanedlouho byly založeny další dvě československé perutě - v červenci 311. bombardovací a v září 312. stíhací. V květnu 1941 byla ustanovena 313. peruť stíhacího letectva .

Kromě těchto jednotek byli českoslovenští letci zařazováni do britských a polských perutí a naopak československé perutě doplňovali angličtí a kanadští příslušníci letectva.

Prvním velitelem 310. stíhací perutě, která používala letouny Hurricane a Spitfire, byl Alexander Hess. Ve svém znaku měla 310. peruť českého dvouocasého lva na meči s královskou korunou v horní části.

Pod znakem bylo heslo perutě We fight to rebuild (Bojujeme za obnovu). Nejtěžší možná zkouška na příslušníky perutě i na celou RAF čekala hned po vyhlášení 310. perutě za bojeschopnou v srpnu 1940. V té době totiž zuřila bitva o Británii.

Královské letectvo úspěšně čelilo od července do října 1940 ofenzívě německé Luftwaffe a i díky sveřepému odporu RAF, včetně československých perutí, nacistický vůdce Adolf Hitler nakonec odvolal plánovanou invazi do Británie. Poté se RAF soustředilo na útoky proti cílům v Německu i okupované Evropě.

Podle údajů Svazu letců České republiky českoslovenští letci v Británii v letech 1940 - 1945 sestřelili nebo poškodili 365 nepřátelských letadel a šest bezpilotních střel V-1. K těmto úspěchům je potřeba zařadit také zdařilé útoky na nepřátelské cíle a vynikající výsledky při bombardování.

52 let hledání

Celých 52 let trvalo, než se podařilo najít místo posledního odpočinku Josefa Brykse, který patří k nejznámějším československým letcům ve službách RAF. Historici až po letech zjistili, že urna s jeho popelem byla tajně pohřbena na pražském hřbitově v Motole osm let po jeho smrti. Stíhací pilot Bryks zemřel v důsledku vyčerpání a mnohaletého věznění v jáchymovském pracovním lágru v srpnu 1957.

V letech 1940 - 1945 ztratilo československé letectvo v Británii celkem 531 svých příslušníků, včetně slavného pilota Aloise Vašátka, který se v roce 1942 stal šéfem nově utvořené Československé letecké skupiny, jejíž součástí byly všechny československé perutě. Jiní, například František Peřina či František Fajtl, válku přežili, ale nejvyšších poct a uznání se dočkali až po pádu komunistického režimu.

Pamětní desku má od roku 2009 ve Svatém Kříži u Havlíčkova Brodu nejlepší československý stíhač Karel Kuttelwascher, který poslal k zemi dvě desítky letadel hitlerovského Německa (více o odhalení desky si můžete přečíst v tomto článku).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Poslanci na mimořádné schůzi Sněmovny řeší spor o memorandum ohledně těžby...
PŘEHLEDNĚ: Sněmovna i díky Pirátům omládla. Přibylo žen a lidí bez titulu

Hned několik historických rekordů přinesly letošní volby do Poslanecké sněmovny. Čím byly jedinečné a jak konkrétně se výsledky odrazí ve složení nové dolní...  celý článek

Analýza o přesunech voličů mezi stranami v letech 2013 a 2017.
Babiš a Okamura vysáli levici, od TOP 09 se přebíhalo k ODS, míní analytik

Strany si v předvolebním boji snaží přebírat voliče, výjimkou nebylo ani letošní hlasování. Analýza portálu KohoVolit.eu ukázala, že z něj profitovalo hlavně...  celý článek

Sociální demokraté se v sobotu večer při sledování volebních výsledků zamkli v...
ČSSD zažila knock-out, řekl Zimola. Bývalý hejtman může začít stoupat

Po rozpadu krajské koalice se vzdal hejtmanského křesla, vedení strany ho nechalo vyškrtnout z kandidátky pro volby do Sněmovny. Část lídrů ČSSD kvitovala, že...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.