Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Režim před 40 lety vycenil normalizační zuby, odsoudil šestnáct mladých

  12:41aktualizováno  12:41
Byl to první politický proces v normalizačním Československu. Před 40 lety, 5. března 1971, stanuli před soudem členové Hnutí revoluční mládeže, které se postavilo režimu. Kvůli podvracení republiky bylo odsouzeno 16 lidí. Nejvyšší trest, čtyři roky nepodmíněně, dostal novinář Petr Uhl.

Petr Uhl | foto: Monika TomáškováMF DNES

Hnutí revoluční mládeže (HRM) vzniklo 2. prosince 1968. Založila jej radikálnější část studentů, podle kterých byly dosavadní protestní akce příliš klidné a jejich faktický dopad byl malý.

Hnutí se inspirovalo metodami západních levicových radikálů a ve svém manifestu vyhlásilo program rozbití byrokratického systému, zavedení samosprávné demokracie do všech oblastí a v konečném důsledku pak zrušení států.

Největší základnu mělo na filozofické fakultě, jeho členy ale byli i někteří již vystudovaní intelektuálové. Z později veřejně známých osob se v hnutí angažovali novináři Petr Uhl a Petruška Šustrová, diplomat Jaroslav Bašta, ekolog Ivan Dejmal či polistopadový ředitel archivu ministerstva vnitra Jan Frolík.

Vedle letáků a tiskovin připravovalo hnutí zprávy o situaci v Československu, které posílalo do zahraničí. Přestože se studenti snažili pracovat konspirativně a po srpnu 1969 plánovali přechod do ilegality, Státní bezpečnost je infiltrovala svým agentem. Na přelomu roku 1969 a 1970 pak byli hlavní aktivisté HRM zatčeni.

Soudní proces se konal v březnu 1971 za velkého zájmu světových médií. Odsouzeno bylo 16 mladých lidí, z toho dva k podmíněným trestům. Rozsudek vyvolal protesty po celém světě. V některých amerických a evropských městech se konaly manifestace na podporu odsouzených.

Společenský dopad HRM nebyl příliš velký a nemohl zabránit nastupující normalizaci. Pro řadu aktivistů však představovalo jejich působení v Hnutí významnou zkušenost pro pozdější opoziční působení.

Mládež se postavila režimu už na konci 60. let

Studenti se proti komunistickému režimu začali vymezovat již dříve. První výrazný konflikt nastal v noci z 31. října na 1. listopadu 1967, kdy na pražských strahovských kolejích už po několikáté vypadl elektrický proud. Rozzlobení studenti se vydali na pochod do centra, na Malé Straně je však tvrdě rozehnala policie.

Incident vedl k radikalizaci studentů a byl také jedním z posledních impulzů k odvolání prvního tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného na počátku ledna 1968. Během reformního procesu označovaného jako Pražské jaro některé skupiny studentů a mladých intelektuálů navazovaly kontakty s představiteli západního studentského hnutí a radikální nekomunistické levice.

Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy se atmosféra na vysokých školách vyhrotila. Na zákaz demonstrací k výročí 17. listopadu reagovali studenti vyhlášením třídenní okupační stávky a seznamem požadavků formulovaných ve "studentském desateru". V něm se kromě jiného přihlásili k Akčnímu programu KSČ, který byl hlavním dokumentem Pražského jara.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Narozeninová oslava Vratislava Mynáře na Pražském hradě (22. 6. 2017).
Mýdlo na Hradě zřejmě nebude. V akci nám brání, tvrdí režisér

Párty v Jižních zahradách Pražského hradu, kterou chtěl v reakci na oslavu kancléře Vratislava Mynáře uspořádat 9. září režisér a dokumentarista Petr Horký, se...  celý článek

Barokní palácový komplex Belveder v rakouské Vídni
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci Belveder ve Vídni

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Farář Kazimierz Plachta v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Farář z vypáleného kostela poslal obviněným dopis. Odpouštím vám, píše

Dopis plný duchovního odpuštění a naděje do budoucnosti poslal farář zničeného kostelíku v Gutech na Třinecku dvěma mladým mužům, kteří jsou ze zapálení...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.