Elijahu Rips

Elijahu Rips | foto: Iveta Polochová, iDNES.cz

Před 40 lety se v Rize pokusil upálit Elijahu Rips. Chtěl následovat Palacha

  • 4
"Myslel jsem, že komunismus nikdy nepadne. Že je to věčný ďábel", říká Elijahu Rips, matematik, který se jako jedenadvacetiletý v roce 1969 pokusil v centru Lotyšské Rigy upálit na protest proti okupaci Československa. Po 40 letech poprvé navštívil Prahu, kde od premiéra Mirka Topolánka převzal čestnou plaketu.

Jak jste v Lotyšsku prožíval období takzvaného pražského jara?
V té době jsem v Rize studoval matematiku na vysoké škole. Vaše pražské jaro mne okouzlilo. Vnímal jsem všechna ta nová jména jako Dubček a změny, které jste zaváděli. Říkal jsem si, to je zázrak. To přece není v komunismu možné. Obdivoval jsem, že to všechno se děje v souladu se zákonem. Pak ale přišlo vystřízlivění. V roce 1968, v době invaze, jsem byl na vojenské katedře v Kaliningradu. Viděl jsem, jak se důstojníci těší na to, že by mohli jet do ČSSR, a bylo smutné to pozorovat. Nás studenty pak poslali domů a vojáci odjeli.

Jak jste se dozvěděl o smrti Jana Palacha a proč jste se rozhodl ho následovat?
Zprávu jsem slyšel ze západního rozhlasu. Ten skutek jsem vnímal jako čistý hlas protestu. Poté co armáda rozbila všechny naděje, jsem se už necítil svobodný a bohužel jsem ani neviděl žádnou naději. Lidé, kteří proti okupaci protestovali na Rudém náměstí, měli heslo "za naši a vaši svobodu". A to je přesně to, co jsem cítil. Vaše svoboda byla i mou a po okupaci jsem se necítil svobodný. Už jsem nevěřil, že se něco změní.

Elijahu Rips ve vězení

Jak jste vlastně ten osudný den prožíval?
Já jsem vlastně řešil jen technickou stránku svého činu. Musel jsem hlavně najít vhodné místo. Pak jsem se pod kabátem polil benzínem a připravil si plakát s nápisem "protestuji proti okupaci Československa". Zajímavé je, že jsem se vlastně více bál rozbalit ten plakát, než později škrtnout sirkou. Jakmile jsem plakát ukázal, už nebylo cesty zpět. Fyzicky se mi téměř nic nestalo. Lidé, kteří šli kolem, mne velmi rychle uhasili. Byl jsem okamžitě zatčen a odvedli mne na centrálu KGB a pak na psychiatrii, kam musel každý, kdo se pokusil o sebevraždu. Teprve později jsem se dostal do nemocnice, kde mi léčili popáleniny.

Jak probíhal soudní proces?
Byl jsem souzen za protisovětskou propagandu. Soudní psychiatři mne sice označili za schizofrenika, ale soud se přesto musel konat a byl jsem odsouzen k nucené léčbě. To byl způsob, jak se v SSSR vypořádávali s odpůrci režimu. Zavírali je do blázinců. Režim tak neměl žádnou opozici. Lidé s ním souhlasili, nebo byli blázni. Po odsouzení se rozhodovalo, zda půjdu do běžné psychiatrické léčebny, nebo speciálního zařízení. Toho jsem se obával, protože ty speciální byly opravdu tvrdé. Nakonec jsem naštěstí skončil ve standardní psychiatrické léčebně. Možná mi pomohlo, že se o činu mluvilo v západním rozhlase. To jsem se dozvěděl až později, ale bylo to asi moje štěstí. Pokud se o vás mluvilo na Západě, režim si nedovolil být k vám tak brutální. 

Kdo je elijahu rips

Známý matematik, který na konci 60. let studoval v Rize. Obdivoval pražské jaro a změny v tehdejším Československu. Když se dozvěděl o činu Jana Palacha, rozhodl se ho následovat. 13. dubna 1969 se u památníku Svobody v centru Rigy polil benzinem a zapálil. Svůj čin díky kolemjdoucím přežil. Byl ale označen za blázna a dva roky strávil v psychiatrické léčebně. Nyní přednáší matematiku na hebrejské univerzitě v Izraeli. Do Prahy přijel na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video