NEPŘEHLÉDNĚTE:
Přijetí smlouvy bylo jedním z důsledků změn, které začaly ihned po vstupu vojsk do Československa v srpnu 1968. Předcházelo mu také urychlené přijetí zákonů o cenzuře a shromažďovacím právu.
Text smlouvy se začal připravovat už začátkem října 1968, kdy Alexander Dubček, Oldřich Černík a Gustav Husák jednali v Moskvě o podmínkách dočasného umístění spojeneckých vojsk v Československu.
Jednání o vlastním textu smlouvy pokračovala 14. a 15. října. Hned další den přijela sovětská delegace do Prahy a její členové smlouvu 16. října podepsali.
Proti byli jen čtyři poslanci
Už o dva dny později následovalo urychlené schvalování Národním shromážděním. Toho se nezúčastnilo 50 poslanců, 238 zákonodárců se smlouvou souhlasilo a 10 se zdrželo hlasování. Proti byli jen čtyři členové - Gertruda Sekaninová, František Kriegel, Václav Prchlík a František Vodsloň.
„Smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk na našem území vychází z tradičního přátelství, spolupráce a spojenectví mezi Sovětským svazem a Československem, ze snahy o jejich další upevnění, jak je uvedeno v preambuli smlouvy a jak to odpovídá zájmům lidu obou států,“ obhajoval tehdy smlouvu poslanec Jan Němec.
Poslankyni Gertrudě Sekaninové se však návrh smlouvy nelíbil. „Doporučuji proto a navrhuji, aby Národní shromáždění přijalo toto usnesení: Národní shromáždění žádá vládu, aby v brzké době zahájila se Sovětským svazem jednání o úplném odchodu sovětských vojsk z československého území,“ prohlásila tehdy.
Její vystoupení sklidilo velký aplaus, realita však byla jiná. Ještě v roce 1990 bylo na československém území přes 73 tisíc sovětských vojáků základní služby, přes 18 tisíc důstojníků a bezmála pětačtyřicet tisíc občanských pracovníků a rodinných příslušníků.
Češi stále čekají na odškodnění
Odsun 1220 tanků, 2505 bojových vozidel a obrněných transportérů, 1218 zbraní dělostřelectva s ráží přesahující 100 mm, 77 bojových letadel a 146 bitevních letadel trval od února 1990 do června následujícího roku.
V souvislosti s pobytem okupačních vojsk zemřelo v Československu 290 lidí a dalších 577 jich bylo těžce zraněno. Pohledávky Československa vůči SSSR zaviněné pobytem a odsunem vojsk přesáhly 14 miliard korun.
Odškodnění se zdaleka nedočkali všichni poškození Češi a Slováci. „Část lidí sice byla odškodněna na základě zákona z roku 1992, ale není tomu konec,“ řekla iDNES Milada Kadlecová z Úřadu pro vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu. „Lidé, kteří požadují odškodnění by se měli obrátit přímo na nás,“ dodala.
