Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Před 35 lety uhořeli astronauti Apolla 1

  16:11aktualizováno  16:11
Když se v létě 1969 astronauti Apolla 11 procházeli po Měsíci, nešlo jen o pokrok lidstva, ale i o pokoření Sovětského svazu. Američané tak naplnili vizi prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, který v květnu 1961 prohlásil, že se Spojené státy na Lunu dostanou do konce desetiletí. Přesto měl ale projekt Apollo namále. Jeho černý den nastal před pětatřiceti lety, 27. ledna 1967. Při kontrole kabiny Apolla 1 tehdy uhořela trojice astronautů - Virgil "Gus" Grissom, Edward White a Roger Chaffee.

O prototypové "kabině smrti" přitom astronauti v zákulisí hovořili nelichotivě už před nehodou. "Je to pěkný křáp," shrnul tehdy jejich názor Gus Grissom.

V osudný den měla posádka na mysu Canaveral rozjet simulovaný startovní odpočet. Fungovat přitom měly všechny systémy kromě motorů rakety. Po pěti hodinách testu, poté, co hned na počátku selhalo rádiové spojení, začalo v kabině hořet. Než se technici dostali poklopem dovnitř, byli už všichni tři členové první mise Apollo mrtví.

Vyšetřování později ukázalo, že se zanedbalo mnoho bezpečnostních opatření. Smrt kosmonautů ale přispěla i k tomu, že se celý projekt Apollo hnul dopředu.

Další problémy Apolla
- pochybnosti o čistotě přidělování miliardových zakázek NASA
- problémy s vývojem
- spory o kvalitu odvedené práce

Škoda Apollo se po tragédii rozjelo
Na podzim 1967 proběhla premiéra rakety Saturn 5, o Vánocích 1968 kosmická loď Apollo 8 poprvé obletěla Měsíc. Na ten lidská noha vstoupila následující rok. Na Měsíc v roce 1972 doletělo i Apollo 17.

Zemřeli i další dobyvatelé vesmíru
Smrt posádky prvního Apolla ale nebyla poslední. Za cestu ke hvězdám zaplatili životem i další dobyvatelé vesmíru - Američané i Sověti. Hned v dubnu 1967 nepřežil přistání kosmické lodi Sojuz 1 Vladimir Komarov. Stal se tak prvním kosmonautem, jenž zahynul ve vesmíru.

Na konci června 1971 se v přistávacím modulu Sojuzu 11 udusili kosmonauti Georgij Dobrovolskij, Vladislav Volkov a Viktor Pacajev. Podobný tragický osud mohl o rok dříve, v dubnu 1970, potkat i protagonisty letu Apolla 13, který byl později označen jako "nejúspěšnější neúspěch v historii kosmonautiky".

Na lodi tehdy vybuchl palivový článek a přístroje v řídící kabině se porouchaly. Osudové hlášení astronauta Johna Swigerta - "Houstone, máme tady problém." - tehdy obletělo svět. Z cesty k Měsíci nebylo nic, ale tříčlenné expedici v čele s velitelem Jamesem Lovellem se nakonec podařilo bezpečně přistát na Zemi.

Poslední vesmírná katastrofa: Konec Challengeru
Méně štěstí měla 28. ledna 1986 při zatím poslední vesmírné katastrofě sedmičlenná posádka amerického raketoplánu Challenger. Miliony lidí po celém světě tehdy v přímém přenosu sledovaly velkolepý startovací manévr nejmodernějšího dopravního prostředku té doby.

Po 74 sekundách se Challenger změnil v ohnivou kouli. Trosky rozlomeného orbitálního letadla pak spadly do oceánu.

Historie projektu Apollo

Od roku 1964 se uskutečňovaly experimenty s různými modely kosmické lodi, které byly na oběžnou dráhu vynášeny těžkými raketovými nosiči.

V lednu 1967 byl na 21. února 1967 stanoven termín letu Apollo 1 s posádkou Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffeena. Poté, co požár, způsobený elektrickým zkratem, zabil posádku a zničil kosmickou loď, bylo rozhodnuto o zrušení první části programu. Plánované lety Apollo 1, 2 a 3 se tak vůbec neuskutečnily. Pokračovaly ale další testy bez lidské posádky.

Postupně byly do vesmíru vypuštěny lodě Apollo 4, 5 a 6. První pilotovaná loď Apollo 7, která uskutečnila 163 obletů Země, byla vypuštěna 11. října 1968.

Důležitý krok k cestě na Měsíc podniklo následující Apollo 8. Po dosažení oběžné dráhy kolem Země bylo nasměrováno na oběžnou dráhu kolem Měsíce, který obletělo desetkrát a vrátilo se zpět na Zemi. Apollo 9 prověřovalo na oběžné dráze Země měsíční sekci lodi. Apollo 10 dosáhlo oběžnou dráhu kolem Měsíce a testovalo měsíční sekci asi 15 kilometrů nad povrchem naší nejbližší oběžnice. 16. července 1969 odstartovala z Floridy loď Apollo 11. Ta na Měsíci úspěšně přistála.

Archivní snímek Virgila "Guse" Grissoma (zleva), Edwarda Whitea a Rogera Chaffeeho. Tito američtí astronauti 27. ledna 1967 uhořeli v kabině Apolla 1, které se připravovalo na start, 24. ledna 2002

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hlavní město Tchaj-wanu Taipei v době výpadku elektřiny (15.8.2017)
Tchaj-wan postihl masivní blackout. Ministr se lidem omluvil a rezignoval

Tchajwanský ministr hospodářství Li Čch’-kung rezignoval poté, co více než 6 milionů domácností v úterý postihl výpadek proudu. Uvedla to agentura AP. Ministr...  celý článek

Francouzská armáda cvičí orly pro lov zbloudilých dronů (10. února 2017)
Norsko schválilo projekt na odstřel 200 orlů. Ornitologové protestují

Norský parlament schválil kontroverzní projekt na regulaci populace orlů skalních. Chovatelé ovcí a sobů tvrdí, že dravci působí velké škody ve stádech a...  celý článek

Denise Morrisonová, šéfka potravinářského gigantu Cambell Soup, byla členkou...
Trump rozpustil své poradní sbory, kvůli jeho výrokům je opouštěli členové

Donald Trump se rozhodl ukončit činnost svých dvou poradních sborů poté, co je začali opouštět šéfové velkých firem. Ty pobouřily komentáře amerického...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.