Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Před 20 lety skončil pracovní Štědrý den. Byla neděle a vyšly noviny

  5:54aktualizováno  5:54
Revoluční závěr roku 1989 v Československu přinesl změnu i do pojetí Štědrého dne. Po desetiletí byl dnem pracovním, i když zrovna v devětaosmdesátém připadl na neděli. Přesto vyšly noviny. Měnící se Mladá fronta referovala o stříhání železné opony a krvavém převratu v Rumunsku.

Vydání deníku Mladá Fronta 24. prosince 1989. | foto: archiv MF DNES

Z dnešního pohledu samozřejmé volno na Štědrý den si Čechoslováci užívají až od roku 1990. Předtím se státní svátky řídily několikrát mírně upraveným komunistickým zákonem z roku 1951, který v prosinci uznával jen 1. a 2. svátek vánoční. Podepsán Klement Gottwald vlastní rukou.

V závěru totality byla pracovní doba na Štědrý den většinou kratší, hodně záleželo na benevolenci nadřízených. Samozřejmě s výjimkou oborů, kde nepracovat 24. prosince není možné dodnes. Podle rozšířeného bonmotu, jak potvrdí nejeden pamětník, šli lidé před nadílkou spíš do zaměstnání, než do práce...

Titulní strana MF DNES z 23. prosince 2009


Pro srovnání: současné vánoční vydání MF DNES z 23. prosince 2009

Štědrý den roku 1989 byla neděle, ale vyšly noviny. "Už si na to přesně nevzpomínám. Ale asi to bylo kvůli dlouhé pauze, kterou by způsobily svátky. A zřejmě to bylo rozhodnutí všech redakcí a péenesky (PNS, Poštovní novinová služba, distributor, pozn. red.), jinak by to nešlo," říká novinář a spisovatel Karel Pacner.

Ještě týden před tím byl v dočasném vedení redakce, kam se dostal pár dnů po 17. listopadu, po odchodu šéfredaktorky Miroslavy Moučkové.

"S kolegy Liborem Ševčíkem a Bořkem Hanušem jsme měli rozdělenou funkci zástupce šéfredaktora a řídili jsme redakci. Z nomenklaturních kádrů zůstal jen Jaroslav Pešek, který měl podpisové právo, podepisoval účty," vzpomíná Pacner.

Vydání deníku Mladá Fronta 24. prosince 1989.Vydání deníku Mladá Fronta 24. prosince 1989.

Vydání deníku Mladá Fronta 24. prosince 1989.

V prosinci si redaktoři vybrali v nevídaném tajném hlasování nového šéfredaktora, zvítězil Libor Ševčík. Volba byla domluvená a schválená šéfem Socialistického svazu mládeže Martinem Ulčákem.

Mladá fronta po ní měla v podtitulu místo "Deník ÚV SSM" napsáno "Deník čs. mládeže". Od svazu se čím dál víc distancovala a v roce 1990 odtrhla. Pacner zůstal jako vědecký komentátor, dosud spolupracuje s redakcí MF DNES.

Pravda a láska musí zvítězit

Štědrodenní vydání z roku 1989 mělo v záhlaví vánoční poselství Mladé fronty: Pravda a láska musí zvítězit.

Titulní fotografie zachycuje ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera, který den před tím stříhal s německým protějškem železnou oponu. Reportáž na straně tři se pak věnuje příhraničním změnám. Například faktu, že kavárník v rakouském Gmündu láká zákazníky českým nápisem "Zde káva".

Vydání deníku Mladá Fronta 24. prosince 1989.

Další článek na první straně přibližuje příběhy lidí, kterým režim znemožňoval vykonávat jejich povolání a poslal je třeba do kotelny.

"Jak nyní zjišťuji, v kotelnách nic neskončilo, naopak začínalo," říká v článku Aleš Lederer, syn exilového novináře. V kotelně začal vydávat samizdatovou revue Prostor, která přerostla v dodnes fungující nakladatelství.

Mladá fronta věnovala hodně místa také krveprolití v Rumunsku, které provázelo pád diktátorského režimu Nicolae Ceaušesca. Příště, ve středu po svátcích, vyjde MF s titulkem Diktátor je mrtev, ať žije svoboda!

Vydání deníku Mladá Fronta 24. prosince 1989.

Magazínová část nabídla stránku o rodině Valtra Komárka, spoluautora porevolučních ekonomických reforem. Jeho syn Martin tehdy dělal zástupce šéfredaktora Ševčíka, dnes je hlavním komentátorem MF DNES.

Příloha přinesla také rozhovor s Martinem Šmídem, který měl být zabitým studentem z Národní třídy. A místo se našlo i pro lechtivé téma, článek Revoluce v posteli. - více ukázek najdete ve fotogalerii







Hlavní zprávy

Michal Fritz - Michal Fritz
Řidič skupiny B

Michal Fritz - Michal Fritz
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 21 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.