Změnu měla přinést novela senátorů ODS, Senát ji však v pátek nejtěsnější většinou hlasů 26 z 51 přítomných členů horní komory zamítl.
Novela měla ženám umožnit, aby samy rozhodly, jestli se má jejich příjmení přechylovat. "V podstatě není potřeba, aby úřady do tohoto procesu vůbec vstupovaly," uvedl senátor ODS Jiří Oberfalzer za tvůrce předlohy.
Jenže jejich snaha narazila už v ústavně-právním výboru, kde převážili strážci tradičních pravidel českého jazyka. "To je jenom libůstka asi jen pár žen," uvedla předsedkyně senátní ústavní komise Eliška Wagnerová (za SZ) s tím, že zákon by přirozený vývoj českého jazyka neměl urychlovat.
Většině lidí přijde nepřechylování příjmení nepřirozené
Novela si kladla za cíl zrušit dosavadní zákonná omezení při podávání žádosti o zápis příjmení ženy v mužském tvaru, tedy bez přípony -á či -ová, do matričních knih a dokladů. V mužském tvaru mohlo být na základě žádosti rodičů zapsáno do matriky i příjmení jejich dcery.
Aby vám nyní na matrice změnili příjmení na mužský tvar, musíte být buď cizinka nebo Češka vdaná za cizince. Můžete však také uvést, že často jezdíte do zahraničí.
Česká veřejnost se v názorech na to, jestli by si ženy měly nebo neměly přechylovat příjmení, značně liší. V průzkumu zveřejněném v roce 2011 se 82 procent oslovených lidí shodlo na tom, že jim nepřijde přirozené, když ženy svá česká příjmení nechávají v mužském tvaru. Zatímco jedna polovina to považovala za směšné, druhé to bylo jedno. Sedmnáct procent lidí uvedlo, že je to v dnešní době, kdy hodně cestujeme, logické.
Doporučení Ústavu pro jazyk český zatím zní, že pokud některé ženy nechtějí na veřejnosti svá příjmení přechylovat, měla by to média respektovat (neplatí to však u úředních dokumentů).