Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přeceňování Peněz od Hitlera pokračuje, tentokrát ve Švandově divadle

  13:17aktualizováno  18:33
Jedna z malých osobních záhad, které mi přináší už poměrně dlouhý recenzentský pobyt na zdejší scéně, je úspěch románu Radky Denemarkové (1968) Peníze od Hitlera. Značný kritický ohlas, vrcholící v roce 2007 cenou Magnesia Litera za prózu, je následován překlady do několika jazyků, chystá se zfilmování románu.

Děkování po premiéře 9. ledna 2010 - sólo pro Marii Málkovou | foto: Josef Chuchma, MF DNES

Právě zahraničnímu ohlasu vlastně lze porozumět, neboť Peníze od Hitlera disponují konkurenceschopnou "exportní" linií: Židovka v pokročilém věku Gita Lauschmannová se vrací do české vesnice Puklice, kde chce dodatečně zajistit svému otci čest pošpiněnou po druhé světové válce náhle revolucionářskými vesničany, a sobě navždy klid v duši. Vždyť v Puklicích kdysi, než v průběhu protektorátu skončila v koncentráku, zažívala šťastné dětství, a po válce, když se samozřejmě vrátila do svého rodného domu, který patřil její rodině, se setkala s násilím, s revolučním rabováním a s převráceným světem – v rodinném příbytku už bydlel někdo jiný a ona byla z obce surově vyhnána. Kromě Gity přežil z rodiny továrníka Lauschmanna už jen Gitin bratr Adin. Rovnž ten se do Puklic po válečném martýriu navrátil, avšak v rodišti, jako další nepohodlný tvor, je brutálně zamordován, což Gita netuší. Celý další svůj život bratra Adina hledá a věří, že skončil kdesi v emigraci…

O inscenaci

Radka Denemarková, Michal Lang: Peníze Od Hitlera

Dramaturgie Olga Šubrtová j.h. a Lucie Kolouchová, scéna Jaroslav Milfajt j.h., kostýmy Tomáš Kypta j.h., hudba Michal Lang, produkce Salome Geregayová, Markéta Staňková, asistentka režie Blanka Popková.

Režie Michal Lang.

Švandovo divadlo, Praha, premiéra 9. ledna 2010

Délka představení (včetně přestávky) -
3 hodiny 15 minut.

Jenže i v Puklicích 21. století navrátilkyně Gita, lékařka v důchodu, naráží na mlčení, neochotu, zlobu, svárlivost a na zabedněnost místních občanů – ti rozhodně nemají zájem vracet se v myslích do čtyřicátých let minulého století a řešit nějaké dávné křivdy a odpovědnosti generace svých rodičů, případně svého mládí. Nicméně i Gita Lauschmannová během téhle své cesty domů a do své minulosti není tím, na čí straně stojí pravda beze veškeré pochybnosti. V průběhu oné výpravy za právem a spravedlností se dozví i nepěknou, "narušitelskou" pravdu o svém otci: snažil se totiž s nacisty vyjít a pracoval pro ně – dokud na něho, jako na Žida, nespadla klec.

"Mezinárodní" tématika, jistě přinejmenším v Evropě dobře srozumitelná, je ovšem v románu Radky Denemarková vylíčena prostředky, z nichž některé jsou pro mě nezkousnutelně schématické. Vkládání prstů do otevřených a bolavých ran především české minulosti má v Penězích od Hitlera ospravedlnit – a pro leckoho to tak také úspěšně činí – postupy až kýčovité při charakterizaci jednání té či oné figury. Nepopírám ovšem, že v mezinárodním kontextu to může zabírat; vždyť pro změnu my obtížně poměříme, zda v nějaké knize ze současného Maďarska, Polska, Rakouska nebo Slovinska se za vylíčením tamějšího venkova, které nám přijde syté a srozumitelné, neskrývá kýčovité znásilňování reálných poměrů.

Gitě Lauschmannové alias Marii Málkové ujíždí vlak...

Často můžeme slyšet, že literatura pravdu o životě vyslovuje více než život sám, ale pravda v tomto případě určitě není jedna – je pravda života a pravda literatury a potkávají se, umocňují a nelžou si v zájemně jen v nemnoha setkáních. A tím, tedy alespoň pro mě, Peníze od Hitlera určitě nejsou.

Souboj s předlohou


Stále tady zatím hovořím o knize Peníze o Hitlera, ale něco z toho již lze vztáhnout i na adaptaci tohoto románu, kterou nyní uvedlo pražské Švandovo divadlo. Dramatizace se ujal kmenový režisér "Švanďáku" a dramatik Michal Lang (1964). Na jeviště se nedostaly partie, které v knize považuji za vůbec nejslabší; například ty, v nichž otupělí vesničané kšeftují s podpisy pražského herce, který v Puklicích vlastní dům. A introspekce pochopitelně na jevišti ustoupila akci.

Co se divadelního tvaru týče, Lang docela dobře našel způsob, jak na scéně nechat prostupovat různé časové roviny vyprávění a vyhmátl ústřední dramatický svár díla. Adaptačně vymáčkl z románu Denemarkové asi maximum z toho, co z něho pro jeviště vydestilovat lze. Ale jeho stín nepřekročil – jakoby v nastavení figur se nemohl vymanit z lacině tučných linek, které jim vtiskla prozaička.

Miroslav Hruška, Marie Málková j.h.

Konkrétněji: jestliže například starosta Puklic Stolař je v knize charakterizován – slovy Gity Lauschmannové – coby zloduch, že "kdybych mu podřízla krk, nevyteče ani krůpěj lidské, teplé krve", pak režisér Lang vede herce Stanislava Šárského právě a jen v duchu těchto slov, čímž je figura zploštěna na jednorozměrnou kreaturu. A Robert Jašków v roli jó velkého burana Poledňáka je už přímo veden ke kreaci jako ze špatné televizní inscenace. Obecně lze říct, že mužské postavy jsou v inscenaci Peněz od Hitlera rozestavěny s přehledností téměř ochotnickou, a přestože nakonec hlavní z nich, Denis Němec (ke Gitě najde citovou cestu, a ona k němu), je příležitostí vymanit se z té seriálové přehlednosti, Miroslav Hruška zůstává v konfrontaci s Marií Málkovou, která se chopila hlavní role Gity, pouhým přešlapujícím sekundantem.

Papírová polemika


Na hostující Marii Málkové inscenace herecky stojí, a v některých okamžicích jsou jí důstojnými partnerkami Věra Kubánková a Eva Leimbergová. Málková má, zcela jednoduše řečeno, charisma: svou elegancí, herectvím emocionálním, ale vždy drženým na uzdě, aby nesklouzlo k figurkaření, svou fatálností se z jevištního ansámblu vyděluje a jakmile na jevišti není přítomna, energie slábne.

David Punčochář, Pavel Juřica, Eva Leimbergerová, Ondřej Volejník j.h.

Orchestrace tříhodinové inscenace je zručná scénograficky, ve světelných aranžmá, v rytmu (zato hudební motivy jsou ošuntělé a laciný elektronický zvuk krajně nezajímavý), čas docela kvapně běží, divák má co sledovat. Ovšem coby celek, v přesahu, je ta inscenace obrazem bez otazníků, ačkoliv očividnou ambicí není právě nic jiného než velká otázka nad českou minulostí a nad vztahem zdejších obyvatel k ní. Ten rozpor tkví v tom, že základní kostra příběhu je učebnicová, pedagogicky korigující. Najít především herecký klíč k "odpapírování" figur je práce pro realizační tým, jímž Švandovo divadlo zkrátka nedisponuje, anebo možná je to úloha nemožná z podstaty (znovu to asi prověří chystaná filmová adaptace románu). Vysezená modelovost poodstupuje do pozadí pouze v okamžicích, kdy mezi jednotlivými figurami dojde k situacím, které je co nejtěsněji staví tváří v tvář a ony jednají jako dvě téměř jen biologické bytosti vydané okolnostmi samy sobě napospas. Toto "zintimňování", spolu s výkonem Marie Málkové, činí inscenaci řekněme snesitelnou.

Závěrečný aplaudovaný potlesk při premiéře, při němž polovina sálu demonstrativně povstala, naznačuje, že se nejspíš zrodilo představení, na něž se budou názory diametrálně lišit. Ostatně Lidové noviny přispěchaly již 5. ledna s oslavnou recenzí, Marie Boková ji napsala již na základě předvánoční předpremiéry Peněz pro Hitlera.

osoby a obsazení

GITA LAUSCHMANNOVÁ - Marie MÁLKOVÁ j.h.
ROZÁLKA LAUSCHMANNOVÁ, její sestra - Šárka VACULÍKOVÁ j.h.
BRATR ADIN LAUSCHMANN, její bratr - Jan HOFMAN j.h.
RUDOLF LAUSCHMANN, otec - Viktor LIMR
ULRIKE LAUSCHMANNOVÁ, matka - Kristýna FREJOVÁ
BÁRA, vnučka p. Lauschmannové - Lenka OUHRABKOVÁ j.h.
LÁDÍNEK STOLAŘ, otec - Ondřej VOLEJNÍK j.h.
LADISLAV STOLAŘ, syn - Stanislav ŠÁRSKÝ
VLASTA NĚMCOVÁ, sestra L. Stolaře - Eva LEIMBERGEROVÁ
VLASTA NĚMCOVÁ, osmdesátiletá - Věra KUBÁNKOVÁ j.h.
JOSEF NĚMEC, její manžel - David PUNČOCHÁŘ
DENIS NĚMEC, syn - Miroslav HRUŠKA
NATAŠA NĚMCOVÁ, dcera, sestra Denise - Apolena VELDOVÁ
POLEDŇÁK DĚDA - Pavel JUŘICA
POLEDŇÁK VNUK - Robert JAŠKÓW
KLEIN HOLIČ - Luboš P. VESELÝ
KLEIN HOLIČ STAŘEC - Ladislav TROJAN j.h./ Karel HLUŠIČKA j.h.
PRÁVNÍK - Milan KAČMARČÍK
POŠŤÁK - Jiří WEINER j.h.

Děkování po premiéře 9. ledna 2010 - potlesk ve stoje, spokojené publikum
Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.