Vláda ODS, ODA a lidovců měla v roce 1996 ve Sněmovně jen 99 hlasů, takže dvojice vzbouřenců - Tomáš Teplík a Jozef Wagner - jí pomohla získat potřebnou většinu.
Už tehdy přitom přeběhlíci obhajovali svůj obrat stejně jako dnes poslanec ČSSD Miloš Melčák: na srdci jim leželo hlavně to, aby země měla "stabilní vládu".
Stejně ostré je i odsouzení zrádců vedením partaje. V roce 1996 tehdejší šéf sociálních demokratů Miloš Zeman nechal oba poslance za trest vyloučit ze strany. Dnes Jiří Paroubek zatím o Melčákovi mluví jako o "politickém popletovi a kverulantovi". Dost možná ale, že ani jeho vyloučení nakonec nemine.
Jaký je pak další osud odpadlíků? Zatímco Jozef Wagner tehdy v 56 letech zcela zmizel z politiky, nadějného teprve dvaadvacetiletého Tomáše Teplíka vzala ODS na převýchovu mezi sebe. Vstoupil do strany a byl odměněn dalšími osmi lety strávenými v poslanecké lavici v modrém dresu.
"Mám pro pana Melčáka pochopení," hodnotí dnes Teplík svého následovníka. "Člověk má stát za svým názorem a neohýbat záda."
V dobách opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD v letech 1998 až 2002 byl od přeběhlictví na chvíli klid. Pokušení stát se rozhodujícím 101. poslancem se vrátilo až v následujícím období, kdy vláda ČSSD, lidovců a unionistů měla jen 101 hlasů.
V létě 2004 opustili klub Unie svobody Marian Bielesz a Tomáš Vrbík, kteří se už prý nevydrželi dívat na socialistické kroky vlády. Vrbík byl za svou odvahu odměněn: dnes je ředitelem kabinetu ministra financí Vlastimila Tlustého z ODS.
Kabinet po odchodu dvojice unionistů tenkrát nepadl, protože v opačném směru zase zamířil z ODS za opilství vyloučený poslanec Petr Kott. I jemu se to vyplatilo, teď je šéfem středočeské pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny.
A proč je vlastně v české politice tolik přeběhlíků a hrají takovou roli? "Umožňují to velmi těsné volební výsledky. Ale žádná vláda by na ně neměla spoléhat, nakonec se to může vymstít," říká politolog Pavel Šaradín.
