Při své rezignaci v červnu zmínil případ elektroměrů pražský primátor Jan Kasl jako jednu z oněch podivných kauz, které vykazují známky korupčního jednání, na němž se podílejí lidé z radnice.
Předsedou dozorčí rady Pražské energetiky, kde má město významný podíl, je totiž náměstek primátora Petr Švec (ODS). Švec je sice nyní úřadujícím primátorem, nedávno se však vzdal účasti v nadcházejících komunálních volbách. Důvod sice neuvedl, Kasl i jiní zastupitelé však tvrdí, že kontroverzní případ elektroměrů by mohl být jedním z důvodů.
"Začalo se to obracet proti němu," říká zastupitel Jiří Witzany (bývalý člen US-DEU, který se připojil ke vznikající straně Kasla): "Firma uzavřela smlouvu na nákup elektroměrů minimálně za účelem obejití zákona o zadávání veřejných zakázek a mně nepřijde normální, že k tomu politici budou jen přihlížet. Celá ta zakázka je přitom obrovská a není výhodná."
|
* Září 2001: "Přístroj vady nevykazuje. Český metrologický institut elektroměr Siemens typově schválil. Schválil i elektroměr ZPA CZ Trutnov," řekl náměstek primátora a předseda dozorčí rady Pražské energetiky Petr Švec o přístrojích, o než se začala zajímat policie. * Leden 2001: "Tento typ je běžně rozšířen a nikdo je nepovažoval za nevhodný. Celoevropsky jsou jich miliony," hájil Švec nákup elektroměrů po interpelaci, týkající se nejasných podmínek tohoto nákupu. * Květen 2002: "Smlouvu jsem nečetl, ale antimonopolní úřad na ní neshledal nic špatného," reagoval Švec na výtku, že Pražská energetika obešla zákon o veřejných zakázkách. |
Švec: Přístroj a smlouva bez vadyObejití zákona?
Pražská energetika (PRE) nyní nakupuje elektroměry za 150 až 160 milionů korun ročně a předpokládá, že výměna potrvá deset až šestnáct let - celkově jde tedy o obchody za více než 2,5 miliardy korun. Základem pro dodávky těchto měřičů spotřeby proudu se stala dnes již zrušená rámcová smlouva, kterou PRE uzavřela bez soutěže se svou stoprocentní dcerou, Cejchovnou elektroměrů Praha (CEP), 30. května 2000.
Podpis přistál na smlouvě jen jeden den předtím, než 1. června stejného roku vstoupila v platnost novela zákona o zadávání veřejných zakázek. Ta výslovně distribučním společnostem, tedy i PRE, nařizuje vypisovat při těchto větších nákupech povinně veřejnou soutěž. Podle svědectví dvou zaměstnanců, jednoho z PRE a druhého z CEP, byla smlouva dokonce antedatována, neboť ve skutečnosti ji měly podpisy stvrdit až začátkem června.
|
* Červen 2001: Primátor Kasl z podnětu Pražanů předal policejním vyšetřovatelům dokumentaci o podezřeních z korupce na pražském magistrátu včetně podezření z machinací v nákupu elektroměrů. Sám však trestní oznámení nepodal. * Květen 2002: Jan Kasl se při své demisi na post primátora zmínil o této kauze jako jednom z příkladů korupčního jednání na pražské radnici. * Červen 2002: "Je to smutné, všechno hovoří pro to, že se něco podivného odehrálo," reagoval již jako exprimátor na to, že kriminalisté případ odložili. |
Kasl: Příklad podivné machinaceFirma se tak podle soudu bývalých (vyhozených) i současných zaměstnanců, především pak podle písemných vyjádření bývalého šéfa CEP Václava Šimka a jeho obchodního ředitele Pavla Kykala snažila zákon obejít. Zakázku zadala Cejchovně, na niž se zákon o veřejných zakázkách nevztahuje, avšak její obchodní politika i dodávky měřicí techniky jsou přímo řízeny PRE. Firma tak mohla pokračovat v už dříve započatých nákupech elektroměrů jednak od společnosti Siemens, jednak od trutnovské firmy ZPA CZ.
K názoru, že květnovým podpisem se PRE snažila vyhnout zákonu, přispívá i dopis jejího obchodního ředitele Františka Krákory, který je zároveň ve vedení CEP, napsaný už v březnu 2000 tehdejšímu řediteli CEP Šimkovi. Krákora v něm píše: "Projednejte (se ZPA Trutnov) předběžné podmínky pro případný přímý nákup elektroměrů CEP. S ohledem na novelizaci zákona o veřejných zakázkách, který předepisuje pro PRE veřejnou soutěž pro takový nákup, se zdá, že by to byla cesta, jak takový nesmysl schválený Parlamentem ČR obejít. " Krákora dopis vysvětluje tím, že novela zákona v podstatě neumožňuje trvale odebírat zboží alespoň od dvou výrobců.
"V tom lze tedy spatřovat nedostatek tohoto zákona," uvedl Krákora. Žádná distribuční firma podle něho nemá jen jediného dodavatele a každá má svoji metodu. "My jsme zvolili, a to již v roce 1998, cestu zajištění nákupu prostřednictvím vlastní dceřiné společnosti (CEP), která tak převzala a řeší veškerá rizika spojená s nákupem. (...) Tomuto postupu se ve vnitřní komunikaci slangově říká "obcházení nesmyslného zákona" a mezi slušnými lidmi se to i tak chápe, sdělil v písemném stanovisku. "Pražská energetika zákon neporušila, máme na to verdikt antimonopolního úřadu.
Pan Krákora psal tento e-mail panu Šimkovi samozřejmě s tím, že nikdy nebude zveřejněn," uvedl generální ředitel PRE Drahomír Ruta. Šimek ani Kykal se k této kauze nyní nemohou vyjádřit, protože soud vyhověl žalobě podané vedením PRE a jako předběžné opatření oběma zakázal šířit tyto problémy na veřejnosti.
ÚOHS: Vše legální
Antimonopolní úřad šetřil smlouvu několikrát, poprvé loni v říjnu na žádost Služby pro odhalování korupce a závažné hospodářské činnosti, která se kauzou zabývala. Výsledkem bylo jednoznačné stanovisko, že PRE zákon o veřejných zakázkách neporušila, i kdyby smlouvu na nákup elektroměrů uzavřela až v červnu. O dodávkách měřicí techniky se totiž podle úřadu začalo prokazatelně jednat již několik měsíců před podpisem smlouvy, tedy i před platností novely.
"Zadavatelé... byli povinni postupovat podle tohoto zákona pouze u zakázek, jejichž zadávání bylo zahájeno až po 1. 6. 2000," uvedl v písemném stanovisku Petr Hanák z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Vzhledem k přetrvávajícím výhradám ke smlouvě, například i doporučení právního auditu, byla tato problematická smlouva loni v létě nakonec zrušena a PRE vypsala nové výběrové řízení. To však bylo podle bývalého zaměstnance, který si nepřeje být jmenován, ušité na míru Cejchovně, a ta také zvítězila.
"Pochopitelně, že když jsme již s montáží určitých elektroměrů začali, tak podmínky byly dost omezené a pro někoho nového bylo těžké zvítězit," řekl generální ředitel PRE Ruta. Antimonopolní úřad se znovu zabýval nákupem elektroměrů dvakrát v letošním roce, tentokrát kvůli oprávněnosti nákupů prostřednictvím Cejchovny, která veřejné soutěže na nákupy měřicích zařízení neprovádí. Ani to však podle závěrečného stanoviska není proti zákonu, protože ten se na dceřinou společnost distribuční firmy nevztahuje.
Závady nevadí
Další výhrady k elektroměrům ze strany zaměstnanců se týkají jejich poruchovosti. Zařízení nakupované na začátku roku 2000 od společnosti Siemens podle Václava Šimka vykazovalo konstrukční vadu. Znamenalo to například, že při úderu do elektroměru se kolečko měřící spotřebu elektřiny přestalo točit, a odběratel měl tak proud zadarmo a energetika ztrátu. Šimek přitom poukazuje na to, že František Krákora z PRE neměl zájem se Siemensem problém řešit, a jediné, co chtěl, bylo celou věc utajit.
Vedení PRE však vysvětluje, že tajit chtělo informace kvůli možnému zneužití měřidel. Pozdějším přezkoumáním výrobku se navíc konstrukční vada neprokázala. Potíže podle zkoumání vznikly například špatným zacházením se zařízením při jeho převozu či montáži. Příslušný elektroměr se tak mohl nadále používat, což také svým osvědčením stvrdil Český metrologický institut. PRE tím také vysvětluje, že společnosti nevznikly žádné ztráty. Problémy vznikly poté ve stejném roce také s elektroměry ze ZPA. Podle tvrzení zaměstnanců Cejchovny, ale i dopisu psaného již v březnu roku 2000 Františkem Krákorou byly problémy jak s termíny dodávek, tak i s určitou závadou měřidla.
Důvodem je například fakt, že ZPA do doby uzavření smlouvy s PRE elektroměry vůbec nevyráběla, a jediné, co měla v ruce, byl prototyp. Ředitel této společnosti Jaroslav Jirman také veřejně potvrdil, že k výrobě měřičů je vyzvali "sami energetici". "To je pravda, ale moje prohlášení se vztahovalo k delšímu období předtím, než jsme s energetikou uzavírali smlouvu. A navíc, co je na tom, že jsme elektroměry dříve nevyráběli? Laurin & Klement také nejdříve nevyráběli auta," vysvětlil nyní Jirman.
ZPA je již desetiletí tradičním výrobcem automatických zařízení a Pražská energetika od této společnosti například již dříve odebírala tzv. hromadné dálkové ovládání, kterým se regulují dodávky proudu spotřebitelům. "Také proto jsme s touto firmou chtěli spolupracovat i na dalších zařízeních, jako jsou elektroměry," uvedl Ruta. ZPA je začalo vyrábět poté, co na ně v roce 1999 zakoupilo švýcarskou licenci . Ačkoliv měřiče ze ZPA měli podle písemných dokumentů skutečně závadu, která však neovlivňovala měření spotřeby proudu spotřebiteli, PRE podle jejího vedení nevznikla žádná škoda. Odstranění chyby totiž podle smlouvy hradí výrobce. Podle Jirmana nyní dodávky běží normálně. "Samozřejmě, že se vyskytnou problémy. Z každé dodávky tisíce či tisíce a půl elektroměrů jich je zhruba pět vadných, neboli méně než procento," dodal Jirman.
Korupce
Ředitel ZPA Jirman měl podle písemné výpovědi Václava Šimka do policejního protokolu prsty v korupci. Šimek sdělil, že na jednání ohledně potíží s elektroměry mu Jirman mezi čtyřma očima řekl, ať dá ruce pryč od této záležitosti. Obchodní ředitel z PRE Krákora totiž podle Jirmana pobírá od ZPA "úplatu za každý výrobek". Jirman i Krákora to však považují za nesmysl. "Panebože, je to prostě výmysl," reagoval Jirman.
Vedení PRE naopak poukazuje na to, že v době, kdy Šimek s Kykalem proti nim rozjeli celou akci a začali v médiích poukazovat na chyby elektroměrů a na údajné trestné činy, zamítlo představenstvo myšlenku vytvoření nové firmy. Ta měla montovat elektroměry jiné zahraniční firmy a Šimek s Kykalem, ale i další lidé, například obchodní ředitel Krákora, by v ní měli osobní podíl. Vedení PRE nakonec zamítlo i vytvoření speciální obchodní dcery Cejchovny, kterou měl původně řídit Kykal.
Policie: Odloženo
Celou kauzou se policie na základě trestního oznámení Šimka a Kykala z CEP podaného na vedení PRE, Rutu s Krákorou, zabývala od loňského jara celý rok. Prošetřovala podezření, že šéfové energetiky ve firmě porušují zákony, páchají podvody, korupci a nesprávně spravují svěřený majetek, jinými slovy tunelují. Letos v březnu však policejní rada celý případ odložil s tím, že k žádnému spáchání trestných činů nedošlo.
"Nikdy nebyla žádná konstrukční vada elektroměrů prokázána, ani jiné porušení zákonů. Také SPOK (Služba pro odhalování korupce), který se zabýval údajnou korupcí, zjistil, že jsou to nesmysly," upozornil rada, který rok případ šetřil. "Toto usnesení nabylo právní moci, státní zástupce ho nezrušil a nikdo z oznamovatelů trestného činu žádnou stížnost nevznesl. Od uzavření případu si také nikdo z nadřízených orgánů ode mne k této kauze žádné materiály nevyžádal," dodal.
Napětí na magistrátě
Dění kolem nákupu elektroměrů však i nadále zůstává předmětem zájmu zastupitelstva pražského magistrátu, který je akcionářem PRE prostřednictvím Pražského energetického holdingu. Zastupitel Witzany tvrdí, že chování firmy poškozuje Pražany, kteří od ní kupují elektřinu. Nelíbí se mu, stejně jako zastupiteli Josefu Dobrému (ČSSD) či Kaslovi, přístup předsedy dozorčí rady PRE Petra Švece.
Dozorčí rada se pod Švecovým vedením případem elektroměrů opakovaně zabývala, nedomnívá se však, že by vedení PRE akcionáře poškozovalo. Proti nákupu elektroměrů aktivně nevystoupili ani ostatní vlastníci, kterými je Fond národního majetku a německé energetické společnosti GESO a RWE. "PRE nepoškozuje ani Pražany. Nabízíme jednak slevy na akumulační vytápění a tepelná čerpadla, jednak na městskou dopravu, prostřednictvím slevy z ceny proudu pro Dopravní podnik," tvrdí generální ředitel firmy Ruta.
