Guzmán byl v pondělí obviněn z nelegálních obchodů s drogami a zbraněmi, nikoli ale z vraždy, uvedla agentura Reuters.
V Mexiku byl zatčen zřejmě nejmocnější narkobaron světa |
Americká federální prokuratura v neděli oznámila, že USA budou požadovat Guzmánovo vydání. Mluvčí ministerstva spravedlnosti USA v pondělí ale řekl, že tato otázka "bude tématem dalších diskusí mezi Spojenými státy a Mexika".
Guzmánem vedený kartel ze Sinaloy propašoval do Spojených států podle odhadů tuny kokainu a dalších drog v hodnotě miliard dolarů. Za dopadení narkobarona přezdívaného Prcek (El Chapo) vypsaly americké úřady odměnu pět milionů dolarů (100 milionů Kč) a vedly ho na svém seznamu nejhledanějších drogových zločinců.
Šestapadesátiletý Guzmán je v současnosti ve vazební cele v mexické metropoli, kam byl v sobotu převezen z pacifického letoviska Mazatlán, kde ho Američané a Mexičané po rozsáhlé pátrací operaci zatkli.
El Chapovi hrozí dohromady až 400 let vězení
Podle amerických činitelů vláda Baracka Obamy nechce vzbudit dojem, že na Mexiko vyvíjí nátlak. Mexiko ještě nesdělilo, zda je k vydání připraveno. "Bude se muset sejít bezpečnostní rada státu a projednat nejvhodnější rozhodnutí," řekl v rozhlase mexický ministr vnitra Miguel Angel Osorio.
Podle pozorovatelů bude Guzmán zřejmě nejdříve souzen v Mexiku, kde navíc ještě nedosloužil poslední trest - v roce 2001 během něj totiž utekl z vězení. Nyní je obviněn z organizovaného zločinu, pašování drog a obchodů se zbraněmi a celkově mu hrozí 400 let vězení.
Mexický prezident Enrique Peňa Nieto označil o víkendu Guzmánovo dopadení za velký úspěch v tažení mexické vlády proti drogové mafii. Podobně reagoval americký ministr spravedlnosti Eric Holder.
Kartel ze Sinaloy má kromě propašování tun drog do USA na svědomí i desítky tisíc mrtvých při bojích s konkurenčními drogovými gangy. Soupeření mezi ním a konkurenčními Los Zetas si za posledních sedm let vyžádalo na 70 tisíc mrtvých.
