Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pražský summit NATO bude přelomový

  10:47aktualizováno  10:47
O čem bude pražské jednání NATO? Pražský summit je první schůzkou Aliance na nejvyšší úrovni za železnou oponou. Význam summitu však není jen symbolický. Půjde tu o pozvání nových členů i o vztah k dosud nepřizvaným, jednat se bude o zvýšení obranných schopností, o společném postupu vůči Iráku i o vlivu pokračující evropské obranné integrace na vnitřní vztahy v Alianci.

Útlum reforem po dosažení členství?
Na základě dosavadních zkušeností s Českem, Maďarskem a Polskem si mnozí kladou otázku, zda přijetí nových členů nepovede k jejich sebeuspokojení a ke ztrátě motivace k potřebným reformám.

Dostojí budoucí členové svým závazkům? Není třeba uvažovat o monitorování členství až po hrozbu jeho možného pozastavení? Jde o to, zda staří i noví spojenci budou schopni a ochotni společně čelit novým hrozbám - ať se jedná o terorismus nebo zbraně hromadného ničení. Věrnost závazkům Severoatlantické smlouvy je základem praktické spolehlivosti Aliance.

Obrana mimo území Aliance?
Záměr připravit relativně malou expediční armádu, 21 tisíc vojáků schopných zasáhnout kdekoliv na světě proti společným hrozbám, dělá z Aliance nejdůležitějšího hráče světové bezpečnosti.

Návrh je vyústěním dlouhé debaty probíhající v 90. letech,  zda a za jakých podmínek může Aliance podniknout operace "mimo své území". Bez schopností bránit se za hranicemi, by obrana členských států Aliance zůstala podstatně omezena. Bez této odstrašující síly by neúměrně vzrostla zranitelnost například vůči teroristickým útokům.

Alianční protiraketová obrana?
Nadále pokračuje debata o obraně proti raketovám-nosičům zbraní hromadného ničení. Významným pozitivním momentem je, že koncept protiraketové obrany -  původně určený pouze pro území Spojených států - se dostává na pořad jednání Aliance.

Američané již delší dobu jednají s Dánskem o zapojení grónské radarové stanice do protiraketového systému. Včlenění protiraketové obrany do aliančního rámce by znamenalo významné upevnění transatlantických vztahů. Nešlo by už jen o území USA, ale protiraketový štít by chránil všechny spojence,  princip stejné bezpečnosti by nebyl narušen.

"Američané bojují a Evropané myjí nádobí...?"
V několika posledních letech se ve vojenských kapacitách Aliance prohloubily rozdíly mezi USA a ostatními členy. O generaci modernější americká armáda může počítat jen s víceméně symbolickou podporou dalších spojenců, kteří mají operační problémy při součinnosti s nejnovějšími  zbraněmi.

Již během operací v Bosně vyjadřovali Američané rostoucí znepokojení nad nedostatečnými operačními schopnostmi svých evropských spojenců. Varovně nízký podíl evropských jednotek na společné operaci v Kosovu prohloubil dojem, že Evropané jsou schopni jen minimálně se podílet na společných operacích.

Evropský vojenský problém však netkví v nedostatku finančních prostředků, ale v efektivitě jejich použití. Při výdajích na obranu, které tvoří 45% amerických výdajů, jsou evropští spojenci schopni dosáhnout jen zlomku americké výkonnosti. Největší propast je v letectvu: oproti polovině amerických letounů je pouze 10% evropských letounů schopno nočního bojového nasazení, USA disponují 250 velkokapacitními letouny oproti pouhým 11 evropským. A právě transportní letouny jsou klíčové pro plánované expediční jednotky.

Dělba práce je výhodou Aliance
Odborníci se shodují, že je třeba investovat především do vzájemné komunikace, prostředků přepravy jednotek. Navíc každý člen Aliance nemusí budovat armádu v celém spektru činností.

Naopak, nejefektivnější je specializace. České protichemické jednotky jsou dávány za příklad tohoto přístupu. Dělba práce mezi spojenci je jednou z hlavních výhod Aliance a zdrojem schopnosti její pružné reakce.

Nakonec i ochrana vzdušného prostoru ČR během summitu ve spolupráci s  letectvem USA je přes obtížné vyjednávání ukázkou dynamického řešení. Ukazuje se, jak je efektivnější odpovídat na potřeby bezpečnosti v reálném čase a místě, než projektovat plošná a dlouhodobá řešení.

Evropané se v posledním desetiletí více oddávali plánování samostatné evropské obrany v rámci EU než aby důsledně prověřili a posílili své obranné kapacity v rámci aliančního projektu revize obranných schopností. Po loňských teroristických útocích jak USA tak evropští spojenci znovuobjevili starou dobrou Alianci a rozhodli se jí pověřit dalšími úkoly. Jaké důvody k tomu vedly?

Čím je Aliance prospěšná USA?
Když se války v Zálivu v roce 1991 zúčastnila široká koalice zemí v čele s USA, mnozí varovali, že je to předzvěst konce Aliance. Na 11. září 2001 Aliance reagovala politicky - přihlášením se k článku 5 Washingtonské smlouvy. Nakonec v Afgánistánu působila koalice, která byla dokonce širší než za války v Zálivu.

Američané si uvědomili cenu NATO při budování této koalice. Třebaže se ukázalo, že vojenské rozhodovací a plánovací mechanismy NATO nejsou dostatečně pružné pro operace tohoto typu, zůstává Aliance vojensky nenahraditelná a neocenitelná, protože usnadňuje společné operace.

Má-li si Aliance zachovat vojenský význam, musí si uchovat schopnost provádět společně nejrůznější druhy vojenských operací. Proto třeba, aby jednotky vyčleněné pro alianční použití společně cvičily. Při dubnovém slyšení v americkém Kongresu zazněla výzva k obnovení společných aliančních cvičení nejen v Evropě ale i na území Spojených států. Společná cvičení jsou významným motivačním i tmelícím prvkem pro armády členských států.

Čím je Aliance prospěšná Evropanům?
Udržuje společné transatlantické bezpečnostní zájmy. Nebýt Aliance, byla by se Evropa daleko více vymezovala vůči USA. Toho si cení zejména noví členové. Možnost spojenecké spolupráce s armádou Spojených států je pro vojáky těchto států vysoce motivační.

Ale i ti nejevropštěji  uvažující členové-zakladatelé realisticky uznávají, že evropská obrana existuje více v plánech než ve skutečnosti a pro svou realizaci nutně potřebuje plánovací kapacity a organizační zkušenosti NATO. Funkční NATO omezí pokušení americké zahraniční politiky uchylovat se k jednostrannému přístupu. 

V Praze půjde o to, zda se USA a ostatní spojenci dají opět dohromady a zamezí vzájemnému vzdalování v politické i ve vojenské oblasti. NATO má význam na obou stranách Atlantiku: zachová-li si transatlantický prostor společnou bezpečnost, neohrozí jej ani nevyhnutelné ekonomické soutěžení USA a Evropské unie.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.