Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pražský parník Vyšehrad oslavil sedmdesáté narozeniny

  17:44
Parník Vyšehrad, který vozí po Vltavě Pražany i turisty, byl během sedmdesáti let své existence čtyřikrát přejmenován. Na vodu ho spustili v roce 1938 a své původní jméno dostal po prvorepublikovém politikovi Antonínu Švehlovi.

Loď pohání původní parní stroj stroj z roku 1938. | foto: Jiří Koťátko, MF DNES

"Válku přečkal pod německým jménem Karlstein, krátce po válce ho přejmenovali  na T. G. Masaryk, v roce 1952 pak získal neutrální jméno Děvín," popisuje historii parníku Dušan Sahula, ředitel Pražské paroplavební společnosti, které plavidlo patří.

Stejně jako jméno se v průběhu času měnilo i využití lodi. Nejprve vozila výletníky na populární Vranské jezero, tehdy novou přehradu ve Vraném. Příležitostně byla nasazena i do běžného linkového provozu.

Za války byla zkonfiskována a - zakotvená nedaleko Drážďan - sloužila jako vývařovna pro uprchlíky před Rudou armádou. Po válce se opět vrátila do Prahy a znovu začala vozit lidi po Vltavě v metropoli a jejím okolí.

Parník přestavěli z uhlí na olej
Loď pohání původní parní stroj stroj z roku 1938. "V Česku funguje už jen pět parních strojů, které nejsou muzejní atrakcí," vysvětluje Sahula. Stroj ale prošel v minulosti několika opravami, při poslední velké, v roce 1992, byl přestavěn z uhlí na lehký topný olej.

"Teď tu máme místo topiče s lopatou jen jedno tlačítko," dodává Sahula.

V minulosti se uhlí dopravovalo na loď komplikovaně v kolečkách a po každé delší plavbě bylo nutné doplnit zásoby. "Navíc to nebylo příliš ekologické, loď třeba měla otvor pro sypání popele přímo do řeky," vzpomíná Sahula.

Stavba parníku byla součástí rozsáhlé modernizační akce pražské říční flotily, realizované ve třicátých letech 20. století. V předválečné době prošla celá flotila Pražské paroplavební společnosti modernizací, která se týkala všech typů plavidel.

Plavidla stála 2,5 milionu
Větší starší parníky se opravovaly, začalo se s nákupem moderních motorových člunů z Francie, Nizozemska a Německa a s nákladným programem stavby nových velkých lodí.

"V rámci tohoto programu se nakonec postavily celkem čtyři velké parníky, z nichž dva dosud plují po Vltavě," vypočítává Sahula.

První dva parníky z nové série byly vybaveny luxusním salonním zařízením a každý stál 2,5 milionu korun. Jejich stavba probíhala v Ústecké loděnici. 1. května 1938 téhož roku se konal slavnostní křest a zahajovací plavba obou parníků za účasti mnoha čestných hostů a tehdejších prominentů.

Nové parníky byly pojmenovány Dr. Edvard Beneš a Antonín Švehla, dnešní Vyšehrad.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.