„V příštím roce budeme muset zvolit jiný čas a termín,“ doplnil vedoucí sekretariátu arcibiskupa Vojtěch Mátl.
Mluvčí Správy Pražského hradu (SPH) David Šebek uvedl, že správa nezná důvod zrušení pašijových her. „SPH s jejich konáním souhlasila a v dané věci proběhlo technické jednání mezi Arcibiskupstvím a všemi zodpovědnými složkami Pražského hradu,“ řekl Šebek.
Pašije se měly hrát na třetím hradním nádvoří na Velikonoční neděli, kdy si křesťané připomínají zmrtvýchvstání Krista. Pašijové hry se v polovině 90. let hrály ve svatojiřské bazilice, jiný divadelní spolek je o deset let později uváděl na čtvrtém nádvoří Pražského hradu. V roce 2014 se poprvé hrály v katedrále sv. Víta, pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka tehdy řekl, že chce pašijové hry v katedrále pořádat každoročně.
První rok se v katedrále uváděla upravená verze Hořických pašijí s dlouhou tradicí, loni přijeli do Prahy ze Zbraslavi tamní farníci a ochotníci s lidovou pašijovou hrou na podkladě lidových her z Vlastiboře, Vamberka a Železného Brodu.
Obrazy ze života a smrti Ježíše Krista
V Hořicích na Šumavě byly hry s náboženskou tematikou původně spojeny s cisterciáckým klášterem ve Vyšším Brodě. Rozšířily se v 19. století. Hry byly zrušeny za druhé světové války a snahu tradici po válce obnovit zhatil komunistický režim. V roce 1990 vznikla společnost pro obnovu pašijových her.
Pašije zpracovávali také hudební skladatelé. Všechna čtyři pašijová vyprávění zkomponoval například Johann Sebastian Bach, inspiraci v nich nalezl i Bohuslav Martinů.
Hry s náboženskou tematikou a zejména pašijové hry jsou velmi starou evropskou tradicí spojenou se životem katolické církve. Jejich kolébkou byly Španělsko a Francie, odkud se hry rozšířily po Evropě. Původně se hrály v kostelích, postupem času byly obohacovány o lidové prvky a přenášeny mimo chrámy. Termín pašije je odvozen z latinského passio, tedy utrpení. V původním významu jde o vyprávění o utrpení a smrti Ježíše.
