Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pražský hrad chce turisty překvapit bezpečností

  14:29aktualizováno  14:29
P r a h a - Tématem on-line rozhovoru byly projekty na Pražském hradě. Hrad se chystá návštěvníky překvapit svou bezpečností. "Dneškem počínaje se v areálu Pražského hradu objeví pracovníci bezpečnostní agentury, kteří se zaměří především na kapesní zloděje a takzvané černé průvodce," odpověděl na jednu z otázek čtenářů iDNES šéf turistického ruchu na Pražském hradě František Kadlec. Kurátor výstavy Deset století architektury Miroslav Řepa odpovídal na otázky ohledně tohoto projektu. "Kurátoři expozic si byli vědomi povinnosti představit celou Českou republiku," vyvrátil Řepa domněnku čtenáře, zda nepřevažuje pouze Praha.Celý rozhovor o Pražském hradu čtěte ZDE.

Projekt Deset století architektury je členěn do šesti expozic – doby románské až po současnost. Každá z nich je představena ve „svém“ autentickém prostoru – což je bezesporu světový unikát -  a je zpracována scénograficky. Za použití light designu, ozvučení a speciálně svezených modelů, fragmentů a fotografií navozuje atmosféru tehdejší společnosti a představuje jednotlivá období v širokém spektru od urbanistických studií až po interiérovou výzdobu, sochařství a malířství. Výstava se tedy nesoustředí jen architekturu, ale podává i obraz širších historických a kulturních souvislostí.

Více jak tisíciletá historie Pražského hradu umožňuje umístění expozic do jedinečných lokalit reprezentujících přímo daný styl. Návštěvník má možnost seznámit se i s architekturou těch prostor, které nejsou pro veřejnost běžně přístupné.

Akad. arch. Ing. Miroslav Řepa, který je hlavní kurátorem projektu Deset století architektury, se narodil 24. 2. 1930 v Pardubicích

Studium:
- Vystudoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství v Praze a Speciální školu architektury prof. Fragnera na AVU v Praze.
- V roce 1957 vyhrál společně se svým otcem soutěž na Divadlo pracujících v Gottwaldově, jehož realizace byla ukončena v roce 1967.

Umělecká činnost:
- Od roku 1961 pracoval jako vedoucí investičního útvaru Národního divadla se zaměřením na přípravu a realizaci rekonstrukcí všech tří scén Národního divadla, včetně zástavby okolí.
- V roce 1965 vyhrál s architektem Vl. Pýchou soutěž na Československý pavilón na Světové výstavě v Montrealu – Expo 67.
- Následně v roce 1970 navrhl a realizoval divadlo Laterny magiky pro Expo 70 v japonské Osace. V roce 1975 zrealizoval novostavbu České spořitelny v Pardubicích.
- Od roku 1984 byl jmenován vedoucím útvaru rekonstrukce Tylova divadla v Praze, ukončené v roce 1991. Poté odejel plnit funkci technického ředitele Čs. pavilónu na Expo 92 do Sevilly.
- V období od roku 1972 až po současnost realizoval celou řadu interiérů veřejných budov, hotelů, autosalónů, spořitelen, pojišťoven, divadel atd.

Pražský hrad:
- V roce 1993 byl pozván Správou Pražského hradu, aby ve funkci kurátora realizoval výstavu J. Plečnika na Pražském hradě. Ta byla otevřena v květnu 1996 a po jejím úspěchu ve formě putovních výstav cestuje pod hlavičkou Správy Pražského hradu a Českých kulturních center po Evropě, ale i zámoří. V roce 1999 byla tato výstava instalována i v Paříži a Barceloně, v roce 2000 v Záhřebu a v izraelské Haifě.
- V roce 2001 je hlavním kurátorem projektu Deset století architektury

Architektura románská – kamenné svědectví
Projekt začíná ve starobylém románském podlaží Královského paláce, které vybudovala přemyslovská knížata po roce 1135. Všudypřítomná tma, chlad a kamenné zdivo sálů, spolu s fragmenty staveb z období Velké Moravy, bezprostředně navozují představu o době před deseti staletími. Při cestě expozicí se návštěvník může setkat se zbytky původního románského opevnění Pražského hradu a prohlédnout si prostory původní románské kaple, mezi modely je zde rotunda sv. Víta, základ dnešní katedrály, dále první hrady, paláce a měštanské domy, opravdovým skvostem je reliéf z tympanonu přestěhovaný z baziliky sv. Jiří.

Architektura gotická – cesta ke světlu
Z podlaží románského vede přímá cesta do podlaží gotického. Do období gotiky spadá éra rozkvětu českého království a tedy i Pražského hradu. To umožnilo autorům expozice vést její trasu tak, aby se návštěvník procházející jednotlivé sály setkával se stále se vylehčujícími prostory a tvaroslovím dokládajícím obdivuhodný vývoj gotického umění. Zvláštní kapitolou je doba Karla IV. a jeho syna Václava IV. Mimo jiné bude v gotice umístěno sousoší „Hora Olivetská“ a dvě gotické Madony (vystavené mj. v českém pavilonu na expo v Hannoveru). Závěrem expozice je prohlídka Jezdeckých schodů a Vladislavského sálu, jehož některé detaily již předznamenávají příchod dalšího slohu - renesance.

Architektura renesanční – rozum a cit
Na Pražském neexistuje vhodnější místo pro expozici věnovanou renesanci než Letohrádek královny Anny. Po dlouholeté rekonstrukci je, u příležitosti této výstavy, zpřístupněn ve své úplnosti a návštěvníci tak vůbec poprvé mohou nahlédnout i do jeho suterénu. Expozice představuje nejen renesanční skvosty Pražského hradu a celé České republiky, ale také ideály a fantazie předních renesančních architektů. I. Patro představuje tzv. model ideálního renesančního města, vyjadřující kriteria architektury období humanismu v Evropě.

Architektura barokní – hra světla a stínů
Expozice barokní architektury umístěná v Jízdárně Pražského hradu se zaměřuje na práci barokních architektů s krajinou, její záměrné a koncepční propojování se stavbami i s celými areály. Ústředním objektem expozice je proto model ideální podoby Šporkova Kuksu v mimořádném měřítku. Prostor představuje základní témata barokní architektury – kontrast hmot, barvu, geometrii. Expozici kromě exponátů doplňuje i prohlídka terasy Jízdárny s plastikami význačných barokních sochařů a barokní teatrálnost je demonstrována ve velkorozměrné realizaci slavobrány ke svatořečení Jana Nepomuckého.

Architektura 19. století – okouzlení pokrokem
Expozice architektury 19. století byla umístěna do rudolfínské Císařské konírny, tedy, jako jediná, do prostoru slohově neautentického. Architekt ji tak celou vsadil do repliky jedné ze staveb typických pro 19. století - litinového skleníku z Lednice na Moravě. V této „kulise“ je pak návštěvník seznámen s odrazy různých dobových vlivů, které se odrazily v architektuře – romantismus, návrat k historii, krize moderního města, zakládání lázeňských měst…

Architektura 20. století – místo pro náš život
Výstava končí v prostorách upravených na počátku tohoto století Josipem Plečnikem. Samotné prostory patří do reprezentačních míst Pražského hradu, kam běžný návštěvník nemá přístup. Představeny jsou zde nejen mnohdy avantgardní myšlenky význačných světových architektů, ale také tzv. slepé uličky - zaniklé architektonické styly. Hlavní část expozice je věnována stěžejním počinům v české architektuře 20. století – pražská vila Muller Adolfa Loose, brněnská vila Tugendhat či první „mrakodrap“ Vladimíra Karfíka ve Zlíně. Pamětníky potěší originál stříbrná Tatra V8, v níž objěli svět cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund.

O připravovaných projektech Pražského hradu si se čtenáři iDNES povídali (zleva) František Kadlec - šéf turistického ruchu PH, Vladimír Darjanin - manažer projektu Deset století architektury a Miroslav Řepa - hlavní kurátor výstavy. (2. dubna 2001)

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Analýza o přesunech voličů mezi stranami v letech 2013 a 2017.
Babiš a Okamura vysáli levici, od TOP 09 se přebíhalo k ODS, míní analytik

Strany si v předvolebním boji snaží přebírat voliče, výjimkou nebylo ani letošní hlasování. Analýza portálu KohoVolit.eu ukázala, že z něj profitovalo hlavně...  celý článek

Vrtulník UH-1Y Venom
Ministerstvo zahraničí USA souhlasí s prodejem vrtulníků armádě ČR

Ministerstvo zahraničí Spojených států vyslovilo souhlas se zamýšleným prodejem 12 vojenských vrtulníků UH-1Y od americké firmy Bell české armádě. V pondělí o...  celý článek

Bývalá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková z ČSSD.
Gajdůšková se vrací do vysoké politiky.. Lidé nepochopili naše hesla, říká

Přes volební mizérii ČSSD zažívá Alena Gajdůšková velký návrat do vysoké politiky. Bývalá senátorka přeskočila z druhého místa kandidátky ve Zlínském kraji...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.