Sumó v televizi v podání japonských gigantů nabízí úplně jiný pohled než ten z Brumlovky. Tam v úvodu zápasili bojovníci váhové kategorie do 85 kilogramů.
Souboj začíná tím, že oba zápasníci si po pokynu rozhodčího naberou z misky sůl a vhodí ji na místo souboje. Jde o očistu a posvěcení kruhového bojiště. Po dalším pokynu už jde zápasník dovnitř dohyo a v podřepu si promne dlaně - pomyslně čistí své tělo a mysl. Poté dlaněmi pleskne, aby přivolal přízeň bohů, a rozpaží na znamení čestného boje beze zbraně. Následně si už bojovníci v podřepu před začátkem zápasu koukají do očí a snaží se pohledem zastrašit protivníka. Postupně přitom zápasníci pokládají ruce na dohyo a po pokynu rozhodčího zápas startuje.
Oba bojovníci do sebe narazí obrovskou silou a snaží se vytlačit soupeře z dohyo. Cestu k vítězství jim může zaručit jedna ze sedmdesáti technik, které v sumó existují.
Když poprvé jeden z bojovníků skončil nedobrovolně na palubovce Brumlovky, zazněl sálem trochu ostýchavý potlesk, v závěru večera však už fanoušci zápasníky vytrvale povzbuzovali a hnali za úspěchem. Zápasy sice trvaly pár sekund, ale publikum to neomrzelo, pokaždé se nechalo vyburcovat znovu. Mezi stovkami fandících fanoušků bylo překvapivě hodně žen a dívek.
"Přišla jsem spíš ze zvědavosti, ale docela se mi to líbilo. Zápasníka sumó bych doma nechtěla, ale přítel, teď, když to viděl, by si to chtěl vyzkoušet," vyprávěla po skončení večera jedna z divaček, Hana Frostová z Prahy.
"Je to hezčí než ultimátní zápasy, kde neplatí skoro žádná pravidla," shodly se po skončení večera další z účastnic Kateřina Pokorná a Eva Vejnarová.
Největší pozornost publika vzbudily na Brumlovce zápasy kategorie Open, v níž se jim představil i nejtěžší zápasník, Radim Vokurka z PSK Olymp Sumó team. Ve startovní listině u něj byla uvedena váha 140 kilogramů. Přesto nakonec nevyhrál. Skolil jej o 25 kilogramů lehčí Petr Petrák ze Sokola Vráž a Brumlovka bouřila nadšením.
Další galavečer sumó se uskuteční v hale na Brumlovce 12. prosince.
| Bojovník dokráčel k váze sto čtyřicet kilo i bez piva Radim Vokurka, nejtěžší zápasník Bohemia Open Sumó o pohár OCT, smutně kráčel do útrob haly na Brumlovce. Reprezentant pražského PSK Olymp Sumó teamu totiž právě prohrál ve finále nejsledovanější Open kategorie na galavečeru speciálně věnovanému tradičnímu japonskému sportu sumó. Hned po skončení boje plácl do podlahy bojiště zvané dohyo a na chvíli si dal ruce pod hlavu. Obecenstvo mu stejně jako vítězi zatleskalo, ale devětatřicetiletý zápasník byl zklamaný. "Chtěl jsem vyhrát, to je přece přirozené, ale že bych měl nějakou povinnost vyhrát proto, že jsem nejtěžší, tak to ani omylem. Přece čím je bojovník těžší, tím bývá méně pohyblivý," poznamenal Vokurka. Jeho sto čtyřicet kilogramů i tak budilo na Brumlovce respekt. Někdo možná zápasníkovi i záviděl. Při nabírání váhy se přece nemusel vůbec omezovat a například piva mohl vypít co hrdlo ráčí. "Tak to vůbec není. Jím úplně normálně a piva moc nepiju," tvrdil Vokurka, který se může pyšnit ziskem pátého místa v soutěži družstev z mistrovství světa v Tokiu. Tradičnímu japonskému sportu sumó se začal věnovat v roce 1997. Do té doby byl zápasníkem. "Zápas už byl moc náročný, tak jsem se zkusil sumó. To se dá lépe udýchat," vzpomíná na přechod k novému sportu Vokurka. "Spokojená je i manželka. V době, kdy jsem dělal zápas, jsem byl i sedm měsíců mimo domov. Sumó je v tomhle méně náročné." |
 |
 |
 Ve chvíli, kdy se obě ruce zápasníků dotknou dohya, může zápas skutečně začít. Předcházejí dlouhé pohledy z očído očí, které mají znejistit protivníka. (2. října 2001) |
 |
 |
 Před každým zápasem vhodí zápasník do středu dohya z misky sůl, aby očistil a posvětil bojiště. (2. října 2001) |
 |
