Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pražské věže se začínají otevírat lidem

  15:41aktualizováno  15:41
Praha - Jedna z nejznámějších pražských věží, jejíž historie sahá až do 15. století, je opět přístupná veřejnosti. Do Jindřišské věže mohou zájemci zajít na kávu, prohlédnout si několik výstav nebo se pokochat pohledem na město z nové vyhlídky. Společnost Jindřišská věž, která provádí současnou rekonstrukci, chce do konce roku vrátit do makovice věže i 123 let staré dokumenty, které se při opravách našly, doplněné o svědectví o dnešní době.

Zdaleka však nejde o jedinou z městských věží, jež v posledních desetiletích mění své určení. V renesančních vodojemech vznikají exkluzivní byty či kanceláře, interiéry městských věží, jež měly v době svého vzniku dokumentovat bohatství metropole, ukrývají kavárny a galerie.

Přídomek Praha stověžatá patrně použil poprvé spisovatel Josef Hormayer počátkem 19. století. V stejném období spočítal pražské věže matematik a filozof Bernardo Bolzano. Došel k číslu 103, aniž do součtu zařadil vodárny a soukromé domy.

Nejaktuálnější údaj Pražské informační služby je z roku 1976 a říká, že v Praze je věží 474. Kromě několika desítek těch historicky a architektonicky nejcennějších však o většině z nich chybí podrobnější informace.

"Jako stavař jsem byl zaskočen tím, že ač se Praha nazývá stověžatou, nikdo dosud neprovedl jejich evidenci ani je systematicky nefotografoval. A s výjimkou snad dvaceti nejvýznamnějších věží nikoho také nezajímala jejich výška," říká jeden z autorů přestavby Jindřišské věže Josef Podzimek.

Perličky z pražských věží

- Věže Týnského chrámu si před lety vybrali za své hnízdiště sokoli. Jejich domov bylo dokonce možné sledovat on-line na internetu. Mláďata v polovině letošního července ovšem definitivně opustila hnízdo, a tak přenos skončil.

- Barokní zvonice chrámu svatého Mikuláše na Malostranském náměstí, která byla vždy majetkem města, sloužila v době komunistického státu jako pozorovatelna StB. Dnes je zde nainstalována výstava s názvem Hudba pražských kůrů.

- Nejmladší a nejvyšší je žižkovská televizní věž. Výtahy v hlavním tubusu stavby jezdí rychlostí čtyři metry za sekundu. Ve výšce 63 metrů je umístěna nejvýše položená restaurace v metropoli.

Dva roky proto ve spolupráci s týmem historiků a archivářů věnoval úsilí identifikovat, popsat a vyfotit pražské věže.

"Jen v okruhu tří kilometrů od Jindřišské věže jsme jich napočítali na sto dvacet. Pokud bychom tam zařadili i kopule a drobné věžičky měšťanských domů a kostelů, byl by počet několikanásobně vyšší. Jistě není nadnesené tvrzení, že Praha je městem tisíců věží."
- O Jindřišské věži čtěte více ZDE.

Díky průzkumu, financovanému katedrou kartografie a geodezie ČVUT, by měla být do konce zaměřena výška většiny z nich. Před týdnem se na trhu objevila mapa pražských věží, v březnu příštího roku by ji měla doplnit exkluzivní publikace, obsahující mimo jiné i dosud neuveřejněné historické výkresy.

Málo známá je například skutečnost, že Praha má, podobně jako italská Pizza, také své šikmé věže. Staroměstská radniční věž či levá věž baziliky svatého Jiří na Hradě se od svislice odklánějí o 40 centimetrů. Největší odklon, až 68 centimetrů, má Šítkovská vodárenská věž u Mánesa.

Tou se už léta táhne hrozivě vypadající puklina. "Podle průzkumů po srpnových povodních je věž staticky v pořádku," tvrdí ředitelka Nadace Českého fondu umění Vlasta Baběradová. Kvůli soudnímu sporu o vlastnictví objektu mezi nadací a Spolkem výtvarných umělců Mánes je však na galerii uvaleno předběžné opatření, které zabraňuje rekonstrukcím.

Právě vodárenské věže se v posledních letech stávají vyhledávaným cílem nejrozmanitějších vestaveb a přestaveb. I čeští investoři už totiž objevili kouzlo starých průmyslových objektů, které se, často spíš ke své škodě než prospěchu, mění v exkluzivní byty, nekonformní galerie či kavárny.

"Ideálním by bylo využít  tyto malebné součásti pražské siluety, zakonzervovat je a zřídit v nich vodárenská muzea," míní autor knihy o pražských vodárenských stavbách Jaroslav Jáský.

"I ze zahraničních zkušeností je ale patrné, že pokud technická památka nemá zaniknout, musí žít, splňovat nějakou funkci." Ty původní byly obvykle v průběhu minulého století  nahrazeny novými vodárenskými systémy.

Vinohradská vodárenská věž ztratila svou funkci roku 1962. Od té doby sloužila vodárenské administrativě a dílnám, nyní by v ní měly vzniknout byty. Z letenského vodojemu se zase roku 1976 stal obvodní dům dětí a mládeže. Byly v něm zřízeny klubovny, společenský sál a kino.

Od pondělka je veřejnosti přístupná Jindřišská věž. Společnost, která ji rekonstruuje, chce do konce roku vrátit do makovice věže i 123 let staré dokumenty. (2. prosince 2002)

Od pondělka je veřejnosti přístupná Jindřišská věž. Společnost, která ji rekonstruuje, chce do konce roku vrátit do makovice věže i 123 let staré dokumenty. (2. prosince 2002)

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková z ČSSD.
Gajdůšková se vrací do vysoké politiky.. Lidé nepochopili naše hesla, říká

Přes volební mizérii ČSSD zažívá Alena Gajdůšková velký návrat do vysoké politiky. Bývalá senátorka přeskočila z druhého místa kandidátky ve Zlínském kraji...  celý článek

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš přichází komentovat výsledky povolební schůzky s...
Babiš se s Okamurou shodl na zákonu o referendu, společnou vládu vyloučil

Až do večerních hodin v pondělí pokračovala vyjednávání vítěze voleb, hnutí ANO, s dalšími stranami zastoupenými ve Sněmovně. Andrej Babiš se během dne stihl...  celý článek

KSČM: Marta Semelová (57) - poslankyně, pražská zastupitelka, pražská...
Komunistka Semelová sny nemá a chce pracovat, Herman zvažuje nabídky

Z dvou stovek dosavadních poslanců se v právě proběhlých volbách rozhodlo obhájit mandát jen 149. Ovšem pouze polovina z nich, tedy 76, se dostala do Sněmovny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.