Nyní spalovna vyrábí z odpadu "pouze" teplo, které vytápí až dvacet tisíc domácností v hlavním městě. "Vloni na skládce skončilo zhruba 78 tisíc tun komunálního odpadu. Jakmile nainstalujeme turbínu, tak už na skládce neskončí žádný odpad. Všechen jej zpracujeme a energeticky využijeme," slibuje Aleš Bláha, který má na starosti využití odpadu v malešické spalovně.
Přeměna odpadu v teplo a elektřinu je podle Bláhy cesta, na kterou se spalovna zaměří. "Když například porovnáme výhřevnost odpadků a hnědého uhlí, zjistíme, že je naprosto stejná, náš způsob výroby energie z odpadků je ale mnohem ekologičtější," vysvětlil Bláha.
Další výhodou výroby energie z odpadků je to, že jejich "dodávky" do Malešic nejsou na rozdíl od jiných surovin, jako třeba uhlí, nijak tržně omezené - lidé odpad produkují neustále.
"Navíc EU chce po každé členské zemi, aby omezila skládkování odpadků," doplnila Jiřina Vyštejnová ze spolku firem STEO, které se zabývají zpracováním odpadů.
K tomu, aby mohla malešická spalovna vyrábět elektřinu i teplo zároveň, potřebuje zmíněnou turbínu. Ta bude umístěna v dílenské budově naproti komínu malešické spalovny a její instalace vyjde předběžně na 1,1 miliardy korun. "Turbína navíc ještě vyrobí dostatek elektřiny na provoz celé spalovny," doplnil Aleš Bláha.
Třídit se bude dál
Pokud by si však Pražané mysleli, že mohou v budoucnu naházet všechny odpadky do jednoho kontejneru, pak jsou na omylu.
Aby zařízení fungovalo stoprocentně, musí se odpad třídit. Pokud se totiž do směsného odpadu dostane například baterie, už nemůže být odpad zpracován na teplo. Baterie totiž patří mezi nebezpečný odpad a musí se třídit - zpracovává se jinak než běžný odpad.
Za posledních deset let bylo v Malešicích spáleno přes dva miliony tun odpadu. Pokud by z něho byla krychle, měla by hranu vysokou jako komín spalovny, tedy 177,5 metru. Spalovna rovněž vyprodukovala přes půl milionu tun škváry. Ta by pokryla dálnici D1 z Prahy do Brna.
