Od pražské pohotovostní jednotky (PMJ) tak odcházejí lidé se zkušenostmi a zůstávají jen mladí, kteří nemají místní znalosti. To prodlužuje časy dojezdu policejních vozů na "místo činu" po přijetí tísňové výzvy.
Policisté mají sice v autech namontované navigační systémy, ale jen proto, aby dispečeři znali přesnou polohu hlídek. Když však chce posádka auta vědět, kam přesně má dorazit k zásahu, nemůže navigaci využít. Ve vozech totiž nejsou monitory.
Orientace ve městě a znalost problematických míst je tak pro příslušníky pohotovostní jednotky klíčová. Čas dojezdu to může zkrátit i o několik minut.
Problémy jsou u dvou zásahových útvarů
Situace se zhoršila před chystaným přijetím služebního zákona, který policisty přeřadil do nižší třídy. Podle důvěryhodného zdroje iDNES.cz se policisté snaží odejít dokonce ze dvou pražských zásahových útvarů.
Stejně jako v PMJ jsou na tom totiž i členové z Vězeňsko eskortního oddílu. Tato speciální jednotka doprovází k soudu těžké zločince. V závažných případech používá kukly a samopaly. Když někomu náhodou uteče z eskorty odsouzený, je ihned propuštěn do civilu. Snížením třídy se ale jednotka dostala téměř na úroveň pochůzkářů.
Také pohotovostní jednotka patří díky častým zásahům k vyhledávaným útvarům. Mezi členy PMJ si proto vybírají zkušené policisty zásahové jednotky jako třeba Útvar rychlého nasazení. K pražské motorizované jednotce totiž nastupují lidé, kteří chtějí být aktivní v terénu a načerpat zkušenosti.
Policisté musí na postup čekat šest let
Dostat "laso" a postoupit z PMJ do výběrového útvaru už ale nebude možné. Po sesazení do třetí služební třídy totiž policisté budou moci jen zpět do kanceláře, postup do zásahových jednotek už nový zákon neumožní.
Na uvolněné elitní místo se totiž nově bude moci hlásit jen policista, který má služební hodnost maximálně o jeden stupeň nižší, než pozice vyžaduje. Útvar rychlého nasazení vyžaduje minimálně pětku. PMJ má dnes sedmičku, klesne ale do třetí třídy.
"Snížení služební třídy odůvodnili tím, že se málo podílíme na úkonech v trestním řízení. To si už teď kriminálka bude chytat podezřelé po ulicích sama? Na pozici, na kterou jsme nyní mohli nastoupit hned, budeme muset šest let čekat, než se dostaneme do požadované třídy," říká člen PMJ, který si nepřál být jmenován.
Hromadné odchody policistů mohou způsobit, že se pražský útvar s padesátiletou tradicí rozpadne. Před přijetím zákona o služebním poměru totiž jeho vedení eviduje desítky žádostí o přeložení. Od Nového roku to už totiž nebude možné.
"Je třeba zdůraznit, že nám nejde o peníze, protože rozdíl je jen několik stovek. My opravdu potřebujeme mít nějakou jistotu dalšího postupu. Jsme připraveni se odvolat proti přeřazení do nižší třídy. Pokud neuspějeme, obrátíme se ke správnímu soudu," dodal policista.
Odbory: Za vše může špatná komunikace
Předseda Nezávislého odborového svazu policie Milan Štěpánek říká, že na zařazení jednotlivých jednotek se podíleli policejní velitelé z různých útvarů a systém by měl být tedy objektivní. "Otázkou však je, zda konečná podoba odpovídá aktuálnímu stavu a náročnosti služby, například u vámi uváděných útvarů," sdělil iDNES.cz.
Podle něj je situace podobná i jinde a na zákon si stěžují desítky policistů z celé země. "Obdrželi jsme již poměrně velké množství připomínek, kdy policisté z praxe poukazují na podobné nesrovnalosti. Ne vždy však mají připomínky racionální základ," upozorňuje Štěpánek.
Šéf odborů tvrdí, že žádosti o přeložení nemají smysl, protože od Nového roku již přeložení není možné a jejich žádosti tedy nemají šanci na vyřízení.
Za hromadnou snahou o odchod vidí velmi nízkou informovanost o nové právní normě. "Svoji roli hraje nekvalitní komunikace uvnitř policejního sboru. Díky neinformovanosti se mezi policisty šířily dohady, fámy a polopravdy, někdy až ve zcela absurdních podobách. I těm dost policistů podlehlo a raději odešlo ze služebního poměru, protože mnohdy nebyl nikdo, kdo by jim poskytl hodnověrný výklad," říká Štěpánek.
Odbory proto iniciovaly řadu seminářů v jednotlivých krajích, aby sporné body vysvětlily. Řadu lidí se tak podle něj podařilo odradit od úmyslu zcela odejít od policie.
Navíc kdo není spokojen se zařazením na nové služební místo, může podat odvolání. Podle Štěpánka je už ale nyní jasné, že se řazení do služebních tříd bude ještě měnit. "Jak vyplývá z našeho jednání s vedením rezortu, není systemizace něco, co setrvá věčně v jedné podobě, ale co lze podle potřeby měnit," dodal šéf policejních odborů.
50 let PMJ: od jawy k zásahové jednotce
V sedmdesátých letech dostává jednotka do výbavy volhy i vodní dělo. Je jediným útvarem, který je schopen postavit vycvičenou pořádkovou jednotku. Navíc policisté zasahovali jako první všude, kde se něco dělo. Později se název mění na Pohotovostní motorizovanou jednotku, počet policistů se zvyšuje na 459 a vzniká nové sídlo v Ďáblicích, kde PMJ sídlí dodnes. Koncem 80. let se na PMJ zřizuje skupina, která prochází speciálním výcvikem a je určena k likvidaci nebezpečných pachatelů. Ta se na začátku 90. let mění na 3. rotu PMJ, zvanou ROZA (regionální oddělení zásahu). Tam se dostali zkušení a fyzicky zdatní policisté PMJ. Později se přejmenovala na Zásahovou jednotku a stala se vzorem pro vytvoření podobných jednotek ve všech krajích. Počet policistů PMJ je ale postupně snížen na 289 a v roce 1997 je z útvaru vyňata i Zásahová jednotka. V roce 2004 ale dochází k další reorganizaci, zřizují se další oddělení a u PMJ dnes pracuje 375 policistů. Pohotovostní jednotka ale zůstává i v současnosti jediným útvarem svého druhu v Česku. |
Pražská pohotovostní jednotka vznikla v roce 1956 jako akceschopný útvar s celoměstskou působností. Dostala název Speciální pohotovostní jednotka. Policisté tehdy jezdili na motocyklech Jawa 500. Účinnost zásahů se osvědčila a popularita rychle rostla i u veřejnosti. V roce 1965 proto dostává název Pohotovostní jednotka a v útvaru pracuje už 210 policistů.
