Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pražské Kongresové centrum je o krok blíže krachu, vláda peníze nedá

  13:19aktualizováno  13:19
Přetahovaná mezi pražskou radnicí a vládou o dluhy Kongresového centra Praha pokračuje. Vláda odmítla společnosti pomoci se splacením miliardových dluhů, za které se stát před zasedáním Mezinárodního měnového fondu v roce 2000 zaručil. Radnice říká, že už v dubnu nebude centrum schopno dluhy splácet.

Pražskému Kongresovému centru hrozí, že už v dubnu nebude mít peníze na splácení dluhů. Ilustrační foto | foto: Nguyen Phuong Thao

Bývalý Palác kultury táhnou ke dnu dluhy vzniklé při rekonstrukci před zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Ministr financí Eduard Janota ovšem peníze požadované Prahou vydat odmítl.

"Nevidíme důvod, proč bychom při současné napjaté situaci rozpočtu lili do Kongresového centra dvě miliardy," prohlásil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Úřad podle něj nesvolí ani k prodeji pozemků či vedlejších budov, kterým si Praha chtěla pomoci k chybějícím penězům.

Kolik zbývá splatit

Společnost má splácet obligace i úvěry do roku 2014, kdy ji čeká největší platba - listina dluhopisů.

2009 227 milionů
2010 187 milionů
2011 184 milionů
2012 181 milionů
2013 178 milionů
2014 1,656 miliardy

"Budu o tom s ministrem ještě jednat, stát by se měl na financování podílet nebo alespoň uvolnit k prodeji okolní nemovitosti. Jinak reálně hrozí krach," varoval radní Milan Richter.

Ministerstvo financí se chystá společnosti na splátku půjčit.

"Dluhy vznikly kvůli akci, kterou pořádal stát, proto by se na jejich splacení měl podílet nebo alespoň neblokovat využívání pozemků a budov," prohlásil Richter.

Centrum kromě dluhů trápí i úbytek turistů. Tomu chce primátor Pavel Bém zabránit tím, že najde operátora, který dokáže sehnat pro budovu více akcí, než má dnes. Radní Richter chce zase lákat kongresy nabídkou peněz pro organizátory.

Vídeňské recepty

Pražská radnice chce zvýšit počet kongresů v KCP a podpořit kongresovou turistiku po vzoru Vídně. Chystá se nabídnout pořadatelům kongresů nad 500 účastníků finanční pobídky. Kromě toho připravuje i různé slevy na kulturní akce nebo jízdné v MHD zdarma pro všechny účastníky velkých kongresů.

Kongresů je méně

Zatímco v roce 2003 se v Praze konalo 79 velkých kongresů či konferencí, vloni to bylo jen 74. Hlavní město tak vypadlo z první desítky světových pořadatelů kongresů a výrazně zaostalo například za Budapeští.

Kongresová města

Největší pořadatelé kongresů v roce 2009

1.+ 2. Vídeň a Paříž 139
3. Barcelona 136
4. Singapur 118
5. Berlín 100
6. Budapešť 95
7. Stockholm 87
8. Amsterdam 85
9. Soul 84
10. Lisabon 83
11. Kodaň 82
12. Sao Paulo 75
13. Praha 74

Problém je podle expertů na příjezdovou turistiku v tom, že Kongresové centrum nemá jasný plán, jak pořadatele kongresů do Prahy lákat.

"Zatímco třeba Vídeň má podrobný seznam všech organizátorů velkých kongresů a pravidelně a dlouhodobě je láká, management centra ani Praha v tomto ohledu nedělá skoro nic," kritizoval pasivní přístup viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.

Dvojnásobně cenní turisté

Právě kongresoví turisté přitom přinášejí do státní i městské pokladny větší zisky než ostatní zahraniční návštěvníci.

"Utratí dvakrát tolik, protože náklady na cestu a ubytování jim hradí firma a oni pak mají daleko více peněz na další útratu," vysvětlil Okamura.

Klesající počet kongresů se nelíbí ani primátoru Bémovi, který zvažuje, že by město našlo na správu centra profesionály. Ti by měli na starosti jak kongresy, tak další využití budov.

"Nejpravděpodobnější je nájem jakéhosi operátora, který přivede do Prahy kongresy a také vytvoří koncepci, jak efektivně využít velké prostory, například zbytečně veliké šatny, nebo vyřeší problém drahého vytápění," nastínil novou myšlenku Bém.

I kdyby se povedlo dostat Prahu mezi světovou kongresovou špičku a naplnit centrum na většinu dní roku, není to podle politiků z představenstva společnosti dostatečné řešení. "I kdybychom dosáhli úrovně Vídně, která je v pořádání kongresů jedničkou, stejně to krach neodvrátí," řekl Richter.

Podle Béma ovšem Praha počká do výsledků předčasných voleb. "Případné politické změny se dotknou i ministerstva," řekl.

Historie dluhu

1981 Po šesti letech stavby se v dubnu slavnostně otevřel Palác kultury. Jeho parametry odpovídaly zasedáním komunistické strany, nikoliv ale pořádání velkých mezinárodních kongresů.

1995 Palác kultury se změnil na akciovou společnost, později se rozhodlo o jeho rekonstrukci a dostavbě. Podílet se na ní měla rovným dílem Praha, vláda a Česká národní banka.

1998-2000 Kvůli zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky proběhla zmíněná dostavba, paláci přibylo například malé centrum nebo hotel. Centrum se kvůli tomu zadlužilo vydáním obligací ve výši 55 milionů eur a bankovním úvěrem 800 milionů korun. Vláda se však už k financování dluhů nehlásila, pouze se za obligace zaručila.

2000 Proběhlo zasedání MMF a SB, po jehož skončení management společnosti tvrdil, že na splacení dluhu dokáže centrum vydělat vlastním provozem.

2001 Vedení společnosti uzavřelo nevýhodnou smlouvu na provozování hotelu. Zatímco zisk z jeho provozu si dělí se společností Targa, případné prodělky jdou podle dohody na vrub města. Nevýhodná smlouva také činí dodneška hotel prakticky neprodejným na desítky let dopředu.

2002 Proběhl summit NATO. Kvůli němu společnost investovala pouze do drobných dočasných úprav budovy centra.

2007 Praha přiznala, že společnost bude mít velké problémy se splácením obligací. Přišla proto s plánem na dostavbu budovy. Projekt počítal s dostavbou hotelu nebo administrativního centra, celá budova se měla rozrůst směrem k Vyšehradu.

2008 Pražští radní přišli s dalšími plány, jak oddlužit centrum. Mělo jít o prodej nebo pronájem pozemků a budov v okolí centra, který mohl podle odhadů přinést do pokladny společnosti až dvě miliardy korun.

2009 Praha se obrátila na vládu, aby zaplatila chybějící dvě miliardy, které k umoření dluhu zbývají. Ministr financí Janota to odmítl stejně jako požadavek, aby vláda nechala Prahu prodat pozemky.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek po jednání celostátního výboru KDU-ČSL (18....
Peníze, které necháme rodinám, nikdo nevytuneluje, říká Bělobrádek

Máme své návrhy na pomoc rodinám s dětmi spočítané na šedesát miliard, říká předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Tyto peníze zůstanou v rodinách, nikdo je...  celý článek

Jiří Kučera jako první vyfotil divoké vlky na Šumavě.
První snímky divokých vlků ze Šumavy ulovil fotograf poblíž Modravy

Byli čtyři, před zimou vypadali v dobré kondici a s vlky, kteří před nedávnem utekli z výběhu v Bavorsku, neměli nic společného. Nedaleko Modravy se o víkendu...  celý článek

Nová kniha vychází z cyklu iDNES.cz 100 pohledů na Česko.
Portál iDNES.cz má první publikaci. Projekt 100 pohledů vychází knižně

Server iDNES.cz má první knihu. Vznikla z unikátního projektu 100 pohledů na Česko, který si během dvou let, kdy je publikován na stránkách iDNES.cz, našel...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
SALES COACH for the SALES team

Grafton Recruitment Praha
Praha
nabízený plat: 50 000 - 57 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.