Snad na jakékoli nej, které si člověk vymyslí, mají pracovníci Pražské informační služby (PIS) odpověď. Nejužší dům je například v Seminářské ulici a je široký 3,28 metru.
"Už od roku 1958 denně zpracováváme všechny deníky a časopisy, kde hledáme informace o nových stavbách, ulicích, parcích a podobně. Ty pak vyhodnocujeme, ověřujeme a zakládáme do kartotéky. Tak vlastně vzniká seznam pražských nej. Pokud mají lidé pocit, že byl nějaký rekord překonán, nebo že mají rekord nový, stačí když nám zavolají na informační linku 12 444,“ říká Hana Menclová, vedoucí útvaru informací a dokumentace PIS.
Nejstarší panelový dům
První panelák nejen v Praze, ale v celém Česku byl postaven v Ďáblicích v ulici U Prefy. Je označen popisným číslem 771. Dům, který se příliš nepodobá panelovým domům ze 70. a 80. let, je pouze třípodlažní, obklopený zelení. Projekt vytvořil v roce 1948 Jaroslav Wimmer, dům byl ale postaven až o sedm let později.
Chcete vědět více?
Všech 50 pražských nej najdete v sobotu v pražské příloze
MF DNES.
Stavba domu měla sice začít už v roce 1953, ale tehdejší statici se domnívali, že by bydlení v domě sestaveného s jednotlivých panelů nebylo bezpečné. Označili jeho konstrukci "na hranici lability". Tvrzení statiků ale vyvrátil v roce 1955 profesor Stanislav Bechyně. První panelák je od těch z pozdějších let liší nejen vzhledem, ale také poskytovaným pohodlím. Obyvatelé tu žijí ve dvanácti bytech 3+1 o ploše 100 metrů čtverečních.
Největší stadion
Největší pražský stadion má ještě jedno nej navíc: je zároveň největším stadionem na světě. Je jím Strahovský stadion se sportovním cvičištěm o rozloze 200 krát 300 metrů. To je zhruba deset běžných fotbalových hřišť.
Stadion byl postaven podle projektu Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa. Stavěl se od roku 1933 a otevřen byl o pět let později. Původně se zde měly konat sokolské slety, v roce 1955 je ale vystřídala spartakiáda. Kapacita stadionu je asi 200 tisíc diváků, z nichž může sedět 56 tisíc. Dnes je na ploše chátrajícího stadionu výcvikové centrum fotbalové Sparty.
Nejvyšší komín
Ať se člověk dívá z jakéhokoli vyvýšeného místa v Praze, nemůže nevidět osamělý vztyčený prst tyčící se na obzoru. Je to komín malešické spalovny, jež je se svými 177,2 metru nejvyšším v metropoli.
Malešická spalovna byla uvedena do provozu v březnu 1998, má kapacitu až 310 tisíc tun spáleného odpadu ročně. Stavba přišla téměř na tři miliardy korun. I přes svou ojedinělou výšku je komín úplný drobeček ve srovnání s nejvyšším komínem Evropy. Ten totiž měří 360 metrů a je součástí tepelné elektrárny Trbovlje ve Slovinsku.
Nejstarší obchodní dům
Každý den projdou kolem majestátního průčelí prvního obchodního domu v Praze bez povšimnutí tisíce Pražanů i návštěvníků města. Dům z roku 1869 totiž stojí na jedné z nejrušnějších pražských ulic - Na Příkopě. Svou prodejnu zde otevřela vídeňská firma Haas a synové. V pozdějších dobách ho lidé znali jako Dům koberců a Dům elegance. Za pozornost stojí jeho vnitřní dekorativní litinová konstrukce schodiště.
Nej v metru
Do nejhlubší stanice a tudíž i po nejdelších eskalátorech sjíždějí cestující ve stanici metra Náměstí Míru. Nástupiště je v hloubce 53 metrů pod povrchem a eskalátory jsou dlouhé 87,2 metru.
Nejvýše položená stanice metra je Zličín 380 metrů nad mořem. Nejkratší vzdálenost mezi stanicemi urazí soupravy mezi stanicemi Hlavní nádraží a Muzeum na trase C, kudy měla podle prvotních plánů jezdit podpovrchová tramvaj. Tunel měří jen 425 metrů.
Naopak nejdelší tunel je mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Kobylisy - 2 749 metrů. Podle původních plánů měla být totiž mezi oběma stanicemi ještě jedna v Pelc-Tyrolce, ale místní obyvatelé ani úřady si ji nepřáli.
