"Dokonce hrozí nebezpečí, že by se za dva roky po dokončení linky metra C do Letňan mohla stavba metra úplně zastavit. I když chci věřit tomu, že k této katastrofické variantě nedojde," tvrdí šéf opozičních Evropských demokratů Jan Kasl.
Pražští politici proto chtějí, aby stát přidal peníze na stavbu metra ze své kasy. Současný roční příspěvek na stavbu metra, který dosahuje 420 milionů korun, což je zhruba pětina potřebných nákladů, je nízký.
"Jinde je to daleko víc, například Nizozemí platí Amsterdamu devadesát procent nákladů na stavbu metra, a Itálie Římu sedmdesát procent," upozorňuje pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner z ODS.
Ministerstvo dopravy však Pražanům vzkazuje: Na podzemní dráhu víc peněz nedostanete! "Počítáme s tím, že i v příštích letech bude Praha dostávat od státu na metro kolem čtyř set dvaceti milionů korun ročně. Víc si v současné době nemůžeme dovolit. Naší prioritou jsou nové dálnice a železniční koridory," uvedla mluvčí ministerstva Marcela Žižková.
Srovnání s jinými zeměmi mluvčí Žižková odmítá. "V západní Evropě už mají síť dálnic a moderních železnic dobudovanou, a tak mohou dávat peníze i na jiné projekty," zdůraznila.
Její slova však rozzlobila radního Šteinera. "To je opravdu směšné, víc peněz na metro dávají svým městům i takové země jako jsou Rumunsko, Maďarsko a Polsko. Například Budapešti zaplatí stát novou trasu metra jenom ze svých peněz. A tam také jistě nemají dálniční síť ani moderní rychlé železnice dostavěny," namítl.
Metro pomůže i mostu
Po roce 2009 by stavbaři měli stavět novou linku metra D z Hlavního nádraží do Nových Dvorů a prodloužení linky A z Dejvické k ruzyňskému letišti. Zvláště linka D je důležitá i z toho důvodu, že bez ní by v budoucnu nemohla začít rozsáhlá rekonstrukce Nuselského mostu.
Pokračování linky A by zase mělo zajistit rychlou dopravu do motolské nemocnice, která je největší v Praze, kam se nyní složitě cestuje tramvajemi a autobusy.
Pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner sice nedávno prohlásil, že by se obě zmíněné trasy od roku 2009 mohly začít stavět současně, ale pokud město nesežene miliardy korun navíc, tak to nebude možné.
"Já si stojím za tím, co jsem řekl. V červnu budou volby do Poslanecké sněmovny, pak přijde nová vláda. Věřím, že příštím ministrem dopravy bude někdo, kdo pochopí význam hlavního města. A to, že lidovecký ministr pan Šimonovský, který prosazuje dost pochybné a drahé projekty v Brně, odkud pochází, to nebude. Peníze na metro může Praha dostat také z Evropské unie," tvrdí Šteiner.
Stát musí být vůči Praze štědřejší, co se týče peněz na podzemní dráhu, s tím souhlasí i náměstek primátora Petr Hulinský z ČSSD. "Měla by to být nejméně miliarda korun ročně," dodal.
I on nabízí řešení v podobě výměny ministra dopravy. "Pokud sociální demokracie vyhraje volby, měla by o tento post usilovat, a ne ho dát případným koaličním partnerům," řekl.
Miliarda na metro ano
Zvýšení státního příspěvku na podzemní dráhu podporují i opoziční Evropští demokraté. "Na začátku devadesátých let dostávala Praha od Klausových vlád miliardu na metro ročně. V rámci úsporných balíčků však o ně v druhé polovině devadesátých let přišla. Takže alespoň na tuto částku bychom se měli znovu dostat," souhlasí jejich šéf Jan Kasl.
V letošním roce přibude v metropoli necelý kilometr podzemní dráhy, a to prodloužení trasy metra A z nynější konečné Skalka do stanice Depo Hostivař. V roce 2008 by pak měli první cestující přijet metrem do Letňan po prodloužené trase C z Ládví.
Kolik stojí metro
Stavba jednoho kilometru metra stojí téměř tři miliardy korun.Stát nyní přispívá na stavbu metra 420 miliony korun ročně.
Nová trasa metra D má stát více než 40 miliard korun.
Pokračování trasy A na Ruzyni by mělo stát zhruba 38 miliard.
Praha dává ročně na všechny stavby asi jedenáct miliard korun.
