Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Praze bych neublížil, tvrdil špion, který plánoval útok na Svobodnou Evropu

  10:46aktualizováno  10:46
Ibrahim Al Aní dělal do dubna 2001 v Praze na irácké ambasádě konzula. Pak musel z Česka odjet, protože ho vyhostili. Úřady tehdy ještě neřekly naplno, že to byl on, kdo plánoval útok na budovu Svobodné Evropy v Praze. Jen oznámily, že se "jeho práce neslučovala s diplomatickým posláním". Tedy naznačily, že to byl ve skutečnosti irácký špion.

Ibrahim Al Aní (vlevo) s reportérem MF DNES Jaroslavem Kmentou v Iráku na podzim roku 2001. | foto: Archiv Jaroslava Kmenty

Ibrahima Al Aního jsem znal - když jsem byl v Iráku v roce 2000 poprvé studovat dopady války v Perském zálivu z roku 1991, dával mi na ambasádě vízum do pasu.

Cestu za ním do Bagdádu pak uspíšila zpráva, že role Al Aního je možná ještě větší. Totiž, že se stýkal dokonce s teroristou Muhammadem Attou, který pilotoval jedno z vražedných letadel na newyorská dvojčata z 11. září 2001.

O takový rozhovor s Al Aním projevil zájem i list The New York Times nebo televize CBS. Vzal jsem tehdy telefon a přes prostředníky s ním mluvil. On stál v Bagdádu, já na Václavském náměstí v telefonní budce, protože to bylo bezpečnější a solidnější spojení než z mobilu nebo z pevné linky v redakci. A dohodli jsme se, že mě v Bagdádu přijme.

Teroristé chtěli v Česku zaútočit dvakrát

Navíc tu sháněli zbraně

Bylo to na podzim roku 2001, ještě za tuhého režimu Saddáma Husajna, jemuž Al Aní sloužil. Vzkázal jsem mu, že ho pozvu na večeři do nějaké restaurace. Ale on to udělal po svém a po špionsku. Vzkázal, ať si v Bagdádu stoupnu před svůj hotel v jistý čas a počkám na jisté auto. Když mě osloví "pane Kmenta", mám bez obav nastoupit. Samozřejmě se svým tlumočníkem.

Nevěděl jsem, kam pojedeme. Bylo to v devět večer. V Bagdádu jsme dojeli k jednomu malému přístavu na řece Tigris. "Ukážu vám pravou bagdádskou noc a vezmu vás na pravé bagdádské jídlo," řekl mi Al Aní, který tam už čekal.

Sedli jsme do malé loďky. Žádná výletní loď. Prostě obyčejná, trochu větší pramice. Al Aní tam měl ještě tři přátele. Trochu jsem se bál, ale když začal vyprávět vtipy a nastínil, že mě veze do restaurace, ulevilo se mi.

Útok na Svobodnou Evropu bych nikdy nechystal

Al Aní vždycky rozhodně popíral, že by připravoval teroristické útoky. A nad otázkou, jestli byl ve spojení s teroristou Attou, se tak rozohnil, že nechtěně rozkymácel loď a my se málem převrátili. "Já mám Prahu rád. Nikdy v životě bych útok na Svobodnou Evropu nechystal," tvrdil mi tehdy vyškolený zpravodajský důstojník.

"Jediné, co jsem v Praze dělal, bylo, že jsem oslovoval irácké občany, kteří v minulosti z Iráku uprchli a usadili se v Československu. Nabízel jsem jim návrat do země," říkal.

Al Aní se narodil v roce 1957 a většinu svého života pracoval na ministerstvu zahraničí a v tajných službách. Přátelé na lodi ho oslovovali "přezdívkou" Abu Ataf.

Po půl hodině jsme dorazili k jedné restauraci. Skoro nikdo v ní nebyl. Byla to dokonale připravená schůzka. Nechtěl, aby ho někdo viděl. Nechtěl ani, abych si ho nahrával. Al Aní, přestože byl silný astmatik, si po jídle nechal objednat vodní dýmku a lehce pokuřoval.

"Víte, tady, kde sedíme, měl své doky můj děda. A já se tady staral o loďky. A před dědou tu pracoval jeho otec. Prostě celá naše generace. Až nás začnou Američané bombardovat, budu tady. Nikdo mě odsud nedostane. Buď nás budou muset zabít, nebo někam násilím vystěhovat. Takhle to v Iráku chodí," říkal tehdy.

Pochopil jsem, že je to voják připravený za "svůj Irák" bojovat. A bylo mi jasné i to, že kdyby dostal rozkaz připravit akci proti Svobodné Evropě, nebude se vůbec zpěčovat.

Před novým režimem utekl do Sýrie

V roce 2003, když Američané do Iráku vtrhli a režim Saddáma Husajna padl, došlo na jeho slova. Al Aní byl na černém seznamu lidí podezřelých z terorismu. K jeho domu přijelo 2. července 2003 ozbrojené komando americké armády i s vrtulníkem a Al Aního zatklo. Tvrdí, že ho tam mučili. Na svobodu se dostal až na Vánoce roku 2005.

Pak utekl na sever Iráku. Teď žije v Sýrii u předků své rozsáhlé rodiny. Jestli se chce dozvědět, co se v jeho někdejší zemi děje, může si třeba poslechnout svobodné vysílání Rádia Svobodná Evropa.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

První volební den v ZŠ Vlkova na pražském Žižkově (20. října 2017)
Mezinárodní pozorovatelé voleb překvapili komisi, zavolala na ně policii

Do základní školy v pražské Zbraslavi dopoledne vyjeli policisté. Přivolal je člen volební komise kvůli dvojici mužů, která v místnosti začala bez předchozí...  celý článek

Volební hlasování.
Pokažený zámek a kolaps členky komise. V Opavě se volilo až do 15 hodin

O zcela výjimečném kroku rozhodla okrsková volební komise v Opavě-Kylešovicích. Kvůli dvěma mimořádným událostem prodloužila hlasování o nových poslancích o...  celý článek

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová přišla jako první mezi novináře....
Šlechtová vidí Okamurovo SPD jako „fašistické“, odmítl ho i Stropnický

Jakékoli úvahy o možné spolupráci s hnutí SPD Tomia Okamury v reakci na jeho prudký vzestup tvrdě odmítli ministři za hnutí ANO. „Je to novodobé fašistické...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.