Zda se cestující dočká moderního nízkopodlažního autobusu, nebo deset let starého vozidla s ošoupanými sedačkami potaženými černou koženkou, je podle Evy Dydové z tiskového oddělení Dopravního podniku náhoda.
Ale na některých linkách pravidelně jezdí nízkopodlažní autobusy vyznačené v jízdním řádu. Vozový park DP se průběžně modernizuje a už dnes jsou nízkopodlažní citybusy nejrozšířenějším typem autobusu. V následujícím roce však chce DP nakoupit větší počet vysokopodlažních vozidel.
S těmi jsou však problémy. Podle odboráře Jiřího Touška jim praskají nápravy. "Vždy to zavaří a přikryjí plechem," uvádí s tím, že tento problém se přihodil nejméně čtrnácti autobusům.
Rudolf Černý, ředitel firmy Karosa, která vozidla vyrábí, však tvrdí, že jde spíše o ojedinělé závady. V jiných městech se podobné problémy nevyskytly. "Provoz v Praze je nejnáročnější v republice," řekl Černý k problémům, které prý nemají vliv na bezpečnost cestujících.
Průměrný věk autobusů DP činí 7,69 roku. Nejstarší autobus, který jezdí v původním stavu, byl vyroben v roce 1994. Kdo cestuje tramvají, tomu přijede staré vozidlo daleko častěji než v případě autobusové dopravy.
Dodnes převažují staré vozy ze 60. let s plastovými sedačkami. Průměrné tramvaji je více než patnáct let. Nízkopodlažní tramvaje jsou v Praze novinkou.
Vedle upravených starších vozidel jezdí ulicemi zbrusu nová tramvaj 14T. Ta měla nedávno problémy, podle ČTK však nebude muset opakovat testovací jízdy.
Cestující vozí po Praze i další společnosti. Podle ředitele ROPID Jiřího Prokela uzavírá organizace s dopravci smlouvu. "Podle ní musí splňovat určité technické standardy," což je jediný způsob, jak přinutit provozovatele k nasazování kvalitních vozidel.
