"Důvod vysokého výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou mezi obyvateli Prahy je především v tom, že Pražané mají své chaty v nejrizikovějších oblastech, tedy hlavně v povodí řek Vltavy, Sázavy, Dyje, Berounky, Malše a Lužnice," uvedla dále Mayerhoferová. Klíšťová encefalitida (klíšťový zánět mozku) je spolu s lymeskou borreliózou jediným onemocněním, které na našem území klíšťata způsobují.
Nebezpečnější z obou nemocí je právě klíšťová encefalitida. Její první stadium začíná 2 - 28 dní po přisátí klíštěte. Průběh nemoci se podobá chřipce. Pokud onemocnění přejde do druhého stadia, mohou viry klíšťové encefalitidy proniknout do centrální nervové soustavy, kde poškozují nervové buňky. Dostavují se silné bolesti hlavy, zvracení, vysoké horečky, poruchy vědomí.
Klíšťová encefalitida způsobuje i trvalé následky, jako jsou obrny, chronické bolesti hlavy, poruchy schopnosti soustředění či deprese. Proti klíšťovému zánětu mozku se provádí očkování. Nejvhodnější dobou pro očkování jsou podzimní a zimní měsíce. "Očkujeme od října do února, potom už očkování nedoporučujeme," říká Ivana Homolová z oddělení očkování městské hygienické stanice. "Očkování je totiž složeno ze tří dávek a mezi první a druhou dávkou je velmi nevhodné, aby se klíště přisálo," uvedla dále Ivana Homolová.
Přesto je však očkování v jarních měsících možné, ale pouze při maximální opatrnosti při pobytu v přírodě. Na rozdíl od klíšťové encefalitidy neexistuje zatím proti lymeské borrelióze očkování. Toto onemocnění lze však léčit antibiotiky.
Typickým příznakem lymeské borreliózy je červená skvrna, která se objevuje v místě přisátí klíštěte a později se kruhově zvětšuje. V další fázi nemoci se u nemocných mohou vyskytnout poruchy nervového či kloubního systému. Nepříjemné na lymeské borrelióze je rovněž to, že nemocný musí dodržovat přísnou dietu.
