Pražané chtějí vědět, kde jsou kryty

Praha - Pražané se po teroristickém útoku na USA začali více zajímat o civilní obranu. Až dvacet lidí denně volá na pražský magistrát či úřad městské části a dožaduje se přesné adresy krytu v nejbližším okolí svého bydliště. "První dotazy se objevily hned 11. září, kdy teroristé unesenými letadly zasáhli výškové budovy v New Yorku a sídlo ministerstva obrany USA ve Washingtonu. Do té doby byl podobný dotaz naprostou výjimkou," řekl technik magistrátního odboru krizového řízení, z oddělení ochrany obyvatelstva Stanislav Dvořáček.

Obdobný zájem zaznamenal magistrát před deseti lety, když začala válka v Perském zálivu.

Adresy krytů požaduje řada lidí například na radnici v Praze 10. "Plány krytů jsou ale tajné a my jim adresy nemůžeme sdělit," řekl novinářům tajemník městského úřadu Vilém Čermák.

Seznamy úkrytů nejsou tajné, ale nezveřejnitelné, zdůraznil Dvořáček. Důvodem jsou především zkušenosti z minulých let, kdy po zveřejnění adres na území jedné městské části byly mnohé kryty vykradeny či poškozeny. "Žadatelům jsme ale schopni sdělit, kde nalezne pro sebe nejbližší úkryt," řekl.

Dvořáček připomněl, že hlavní město má ochranné kryty pro zhruba 40 procent ze svých 1,2 miliónu obyvatel, zatímco republikový průměr činí asi 15 procent. Spolu se Strahovským tunelem je v Praze přes 800 úkrytů, do nichž se vejde asi 163 000 lidí. Samostatný kryt tvoří ochranný systém metra s kapacitou pro 400 000 občanů. Ostatní kryty se v době míru pronajímají nebo slouží jako sklepy či sušárny.

Polovina z nich je pod bytovými domy. "Magistrát jejich funkčnost pravidelně kontroluje a má i plán, jak zajistit bezpečnost občanů a včas je o úkrytech informovat, uzavřel Dvořáček.

Obdobný zájem zaznamenal magistrát před deseti lety, když začala

válka v Perském zálivu.

Adresy krytů požaduje řada lidí i po radnici v Praze 10, řekl

dnes novinářům tajemník městského úřadu Vilém Čermák. "Plány

krytů jsou ale tajné a my jim adresy nemůžeme sdělit," uvedl.

Seznamy úkrytů nejsou tajné, ale nezveřejnitelné, zdůraznil

Dvořáček. Důvodem jsou především zkušenosti z minulých let, kdy

po zveřejnění adres na území jedné městské části byly mnohé kryty

vykradeny či poškozeny. "Žadatelům jsme ale schopni sdělit, kde

nalezne pro sebe nejbližší úkryt," řekl.

Dvořáček připomněl, že hlavní město má ochranné kryty pro

zhruba 40 procent ze svých 1,2 miliónu obyvatel, zatímco

republikový průměr činí asi 15 procent. Spolu se Strahovským

tunelem je v Praze přes 800 úkrytů, do nichž se vejde asi 163.000

lidí. Samostatný kryt tvoří ochranný systém metra s kapacitou pro

400.000 občanů. Ostatní kryty se v době míru pronajímají nebo

slouží jako sklepy či sušárny. Polovina z nich je pod bytovými

domy. Magistrát jejich funkčnost pravidelně kontroluje a má i

plán, jak zajistit bezpečnost občanů a včas je o úkrytech

informovat, uzavřel.

Libuše Hanzalová jpt