Právo promíjet zločiny

  • 7
Dne 17.09.2004 byla na stránkách iDnes uveřejněna následující zpráva: „Soud v Plzni zprostil obžaloby z dvojnásobné vraždy Roberta Tempela, kterému hrozilo doživotí. Uznal ho vinným jen z loupeže. Trest ale nedostal, protože byl už v červnu odsouzen na deset let za jiné loupežné přepadení. Soud rozhodl, že to stačí.“

Podle této zprávy o jednání soudu lze říci, že zločinci nejsou souzeni a odsouzeni za trestné činy které spáchali, ale jen za některé tyto trestné činy nebo dokonce za jeden trestný čin ze spáchaných trestných činů. Jinými slovy se to dá také říci, že když někdo koná trestné činy, je pak pro něj výhodnější jich vykonat najednou více. Proč ? Protože pokud nebude chycen a usvědčen, bude profitovat z větších zisků z více dokonaných činů nebo bude-li chycen a usvědčen, tak se mu zbývající činy prominou, jak je zřejmé z tohoto případu.

Je-li toto jev, který lze dle našeho právního řádu považovat za standardní, pak se jedná o skrytou motivaci k vyšší trestné činnosti. Nemyslím, že úkolem našeho právního řádu je zločince motivovat jinak než trestné činy nekonat. Na druhou stranu, může-li soud promíjet dle svého subjektivního, nezávislého přístupu trestné činy jenom proto, že „to zločinci již stačí“, pak je třeba upozornit, že jsou zde poškození a každý z nich právo na satisfakci.

Pokud by tomu tak nebylo, k čemu pak existuje právní řád ? Dostane-li ze z vězení recidivista, po prominutí všeho co lze prominout,  o mnoho let dříve, je téměř jisté, že bude pokračovat ve své dosavadní činnosti, alespoň statistiky to potvrzují, i když vždy nelze paušalizovat.

Pokládám tedy otázku, komu slouží právní řád v této zemi. Slouží ochraně slušných občanů nebo hledání nepodložených polehčujících okolností pro zločince?  Myslím, že žádný právní řád a žádný nezávislý soud by neměl mít právo promíjet zločiny, za něž samostatně se ukládají tresty v řádech roků. Pokud by tomu tak mělo být, není to služba slušným občanům.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video