Liga arabských národů: Právo na návrat je svaté
| Clinton podle agentury AP vyzval Palestince, aby stáhli svůj dlouholetý požadavek na právo návratu Palestinců a jejich rodin, kteří odešli nebo byli vysídleni z území Izraele po jeho vytvoření v roce 1948. V Libanonu, Jordánsku, Sýrii a dalších zemích žijí téměř čtyři milióny těchto uprchlíků. |
Poté se konalo za zavřenými dveřmi mimořádné zasedání Ligy arabských národů v jejím káhirském sídle za předsednictví syrského ministra zahraničí Farúka Šará. Britská BBC předem upozornila, že rozhodnutí LAS je pro další osud rozhovorů klíčové.
Nejmenovaný zdroj ale už během jednání řekl, že Šará vyzval LAS, aby se soustředila na podporu palestinskému povstání, které si od konce září vyžádalo přes 350 obětí.
"Rád bych upozornil, že Libanon naprosto odmítl myšlenku trvalého usazení palestinských uprchlíků a trvá na právu Palestinců na návrat. Jsme přesvědčeni, že je to svaté právo, prohlásil egyptský ministr zahraničí Amr Músá po schůzce LAS.
Dohoda stále v nedohlednu
Výměnou by za vzdání se práva na návrat by Palestinci získali samostatný stát, jenž by zahrnoval 95 procent území západního břehu Jordánu, celé pásmo Gazy a svrchovanost nad posvátným místem islámu ve východním Jeruzalémě.
Izraelský premiér Ehud Barak nicméně upozornil, že nikdy nepodepíše dohodu, na jejímž základě by Palestincům předal kontrolu nad posvátným místem v Jeruzalémě, Židy nazývaném Chrámová hora.
Pozorovatelé se proto shodují, že kvůli nekompromisním postojům obou zúčastněných stran v jednotlivých bodech návrhu lze sotva předpokládat, že by v brzké době bylo dosaženo dohody.
Izraelci a Palestinci budou jednat se šéfem CIA
| Clintonovy návrhy mj. předpokládají, že Palestincům připadnou arabské čtvrti Jeruzaléma a 95 procent území okupovaných Izraelem od roku 1967 a že se Izrael zřekne svrchovanosti nad jeruzalémskou Chrámovou horou s výjimkou Zdi nářků. Dále se předpokládá, že palestinským uprchlíkům bude přiznáno omezené právo na návrat, že bude vytvořen palestinský stát a že Izrael v rámci výměny území anektuje osady, v nichž žije 80 procent izraelských kolonistů v Předjordánsku. |
Palestinskou delegaci bude tvořit velitel bezpečnostních sil v pásmu Gazy plukovník Muhammad Dahlan, jeho kolega pro západní břeh Jordánu plukovník Džibril Radžúb a šéf palestinské výzvědné služby Amín Hindí.
Izraelská strana se zatím k této schůzce nevyjádřila.
Izrael žádá, aby Palestinci bojovali proti terorismu
"V nadcházejících dnech se musí něco udělat s kořeny problému násilí. Jestliže do několika dnů zaznamenáme snahu Palestinců v protiteroristickém boji, budeme se moci vrátit k jednacímu stolu. Jásir Arafat se zavázal k vyvinutí úsilí v tomto smyslu a my chceme vidět, jak se to projeví v terénu," oznámil to v rozhlasovém vysílání izraelský ministr zahraničí Šlomo ben Ami.
"Moje vláda si už od svého ustavení zvolila politické řešení. Zavázali jsme se morálně, že učiníme maximum pro to, abychom zabránili nové válce na Blízkém východě, prohlásil ben Ami. "Arafat oznámil, že chce rozhovory s Izraelem dovést do konce během Clintonova mandátu, ale odpověděl pozdě na americké mírové návrhy," upozornil ministr.
Horečné snahy dosáhnout dohody před Clintonovým odchodem
Dosavadní prezident Spojených států Bill Clinton opustí Bílý dům 20. ledna. Teprve ve středu večer však palestinské vedení podmínečně souhlasilo s jeho navrhovaným plánem na uzavření míru s Izraelem.
Podle rozhlasu ministr ben Ami bude stát v čele delegace, která v neděli povede dvoustranné rozhovory s americkými vyjednavači ve Washingtonu, kde dlí i palestinská delegace.
Mezitím by izraelský ministr dopravy generál ve výslužbě Amnon Lipkin-Šahak, bývalý náčelník nejvyššího štábu, měl vést v Káhiře s Palestinci a Američany jednání o vytvoření třístranného orgánu, jehož úkolem by bylo předcházet terorismu a násilí, poznamenal dále rozhlas.
 Palestinský předák Jásir Arafat jednal ve čtvrtek s egyptským prezidentem Husním Mubarakem o Clintonově mírovém návrhu. (Reuters 4.ledna 2001) |
