Soudce se nepozastavuje ani nad tím, že jste o půjčce sám sobě rozhodl vlastně sám a okradl jste svým rozhodnutím všechny ostatní akcionáře. Nebere toto jednání ani jako úvěrový podvod, který by v případě půjčky od banky byl takto jistě kvalifikován.
Dokonce co si myslet o nestrannosti soudce, který se ještě pochvalnými slovy vyjádří nad podobnou zlodějskou technikou v tom smyslu, že mateřská společnost a soukromá společnost onoho zloděje jsou vlastně spojené nádoby, vzájemně spojené úspěchy či neúspěchy. Přitom spolu vůbec nesouvisí, snad jen v tom, že za tyto vyvedené peníze do soukromé firmy chtěl tento zloděj nakupovat akcie mateřské firmy a posílit tak svůj vliv v ní na úkor majetku ostatních akcionářů v mateřské společnosti.
Soudce se ještě rozplývá nad tím, že mateřská společnost byla v propadu a začala prosperovat díky onomu šikulovi. Bohužel jeho ekonomické IQ již nedosáhlo na fakt, že to bylo za pomoci drahých úvěrů, které mateřskou společnost tvrdě zadlužily a později poslaly do konkurzu.
Podobní darebové ještě dostávají tituly manažeři roku. Po osvobozujícím rozsudku se ještě drze vyjádří, že je rád nad nezávislostí našich soudců. Zapomněl však dodat, že jistě tvrdě zkorumpovaných nebo nalobovaných, neboť tímto bezprecedentním rozsudkem se budou řídit další soudci nižší instance a klubko tunelářů již nebude možné rychle rozplést. Jeden podobný soudce zřejmě bude ve vazbě. Také pro něj byli akcionáři, bránící své investice před soudem, jen obtížný vyděračský hmyz. Jak to vypadá, dorůstají i další kandidáti.
Rozsudek není jen uštědřený políček našemu právu, ale i mezinárodnímu, kupříkladu Všeobecné deklarace lidských práv v čl 17., ke které se naše republika hrdě hlásí. Bohužel jenom ústně, praxe je zcela jiná. Kdy už poslanecká sněmovna udělá úpravou obchodního zákona a trestního zákoníku jasnou přítrž podobným aktivitám třeba tím, že o podobných transakcích by měli rozhodovat 100% hlasy všichni akcionáři, přítomní na valné hromadě. Protože jinak lze toto jednání nazvat ne jinak než prachsprostou krádeží.
Zaměříme-li se na celý případ manažerování jedné z největších strojírenských firem u nás retrospektivně, nelze nic jiného než konstatovat, že pokud podobný rozsudek neprovázela korupce, jistě ho musela provázet politická objednávka z nejvyšších míst, protože prý podobných úspěšných privatizátorů tzv. českou cestou je si třeba vážit, nikoli je kriminalizovat. Přál bych podobným zaslepeným politikům, aby také podobnou lumpárnou přicházeli o nainvestované peníze. Kdy už konečně prohlédnou a podobné výroky, že není dobré se starat o minulost posledních deseti let, vyženou ze svého slovníku. Ovšem jen v případě, pokud opravdu budou chtít být politikem všech občanů, bez otřepaných frází. To znamená, že se zasadí, aby právo a spravedlnost opět v naší republice vládla rovným dílem všem, bez korupce a politických intervencí a svou rychlostí vymahatelnosti si opět získala respekt.
Dokonce co si myslet o nestrannosti soudce, který se ještě pochvalnými slovy vyjádří nad podobnou zlodějskou technikou v tom smyslu, že mateřská společnost a soukromá společnost onoho zloděje jsou vlastně spojené nádoby, vzájemně spojené úspěchy či neúspěchy. Přitom spolu vůbec nesouvisí, snad jen v tom, že za tyto vyvedené peníze do soukromé firmy chtěl tento zloděj nakupovat akcie mateřské firmy a posílit tak svůj vliv v ní na úkor majetku ostatních akcionářů v mateřské společnosti.
Soudce se ještě rozplývá nad tím, že mateřská společnost byla v propadu a začala prosperovat díky onomu šikulovi. Bohužel jeho ekonomické IQ již nedosáhlo na fakt, že to bylo za pomoci drahých úvěrů, které mateřskou společnost tvrdě zadlužily a později poslaly do konkurzu.
Podobní darebové ještě dostávají tituly manažeři roku. Po osvobozujícím rozsudku se ještě drze vyjádří, že je rád nad nezávislostí našich soudců. Zapomněl však dodat, že jistě tvrdě zkorumpovaných nebo nalobovaných, neboť tímto bezprecedentním rozsudkem se budou řídit další soudci nižší instance a klubko tunelářů již nebude možné rychle rozplést. Jeden podobný soudce zřejmě bude ve vazbě. Také pro něj byli akcionáři, bránící své investice před soudem, jen obtížný vyděračský hmyz. Jak to vypadá, dorůstají i další kandidáti.
Rozsudek není jen uštědřený políček našemu právu, ale i mezinárodnímu, kupříkladu Všeobecné deklarace lidských práv v čl 17., ke které se naše republika hrdě hlásí. Bohužel jenom ústně, praxe je zcela jiná. Kdy už poslanecká sněmovna udělá úpravou obchodního zákona a trestního zákoníku jasnou přítrž podobným aktivitám třeba tím, že o podobných transakcích by měli rozhodovat 100% hlasy všichni akcionáři, přítomní na valné hromadě. Protože jinak lze toto jednání nazvat ne jinak než prachsprostou krádeží.
Zaměříme-li se na celý případ manažerování jedné z největších strojírenských firem u nás retrospektivně, nelze nic jiného než konstatovat, že pokud podobný rozsudek neprovázela korupce, jistě ho musela provázet politická objednávka z nejvyšších míst, protože prý podobných úspěšných privatizátorů tzv. českou cestou je si třeba vážit, nikoli je kriminalizovat. Přál bych podobným zaslepeným politikům, aby také podobnou lumpárnou přicházeli o nainvestované peníze. Kdy už konečně prohlédnou a podobné výroky, že není dobré se starat o minulost posledních deseti let, vyženou ze svého slovníku. Ovšem jen v případě, pokud opravdu budou chtít být politikem všech občanů, bez otřepaných frází. To znamená, že se zasadí, aby právo a spravedlnost opět v naší republice vládla rovným dílem všem, bez korupce a politických intervencí a svou rychlostí vymahatelnosti si opět získala respekt.
