Návrh ústavní novely, která umožní konání předčasných parlamentních voleb v původně plánovaném říjnovém termínu nebo co nejdříve potom, připraví experti parlamentních stran. Politici se na tom dnes dohodli s prezidentem. - čtěte Změníme ústavu, aby se volby stihly
Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček informoval o tom, že vláda chce požádat o vyhlášení legislativní nouze. Vyhlašoval by ji právě on coby předseda dolní komory.
"V legislativní nouzi nemusíme dodržovat lhůty mezi prvním, druhým a třetím čtením, dá se tedy schválit naráz. Tím by se proces urychlil a věřím, že Senát a podpis prezidenta nebude problém," prohlásil Vlček.
Kdy se o návrhu novely bude jednat, zatím není jasné. Termín podle Vlčka není dohodnutý. "Budeme se snažit, aby to bylo co nejblíže schůzi, která začne 8. září. Může být svolaná mimořádná schůze, může být řádná přerušena, to zatím nechci řešit, protože i k tomu se sejde expertní skupina," doplnil předseda Sněmovny.
Spěchat se chystá i Senát. Ústavní novelu chce projednat krátce po jejím přijetí dolní komorou, řekl jeho předseda Přemysl Sobotka. Přesný termín senátní schůze stanoví ve čtvrtek organizační výbor. Sobotka očekává, že novelu podpoří zákonodárci všech parlamentních stran.
Expert: Mohl by to být problém
Podle odborníka na ústavní právo Jiřího Hřebejka ale není projednávání ve stavu legislativní nouze ideální. "Ústavnímu soudu se včera nelíbil jeden nestandard při projednávání ústavy. To znamená mezi řádky, že se mu nelíbí to, že ústava byla jednorázově a účelově měněna. A nejsem si jist, jestli je optimální překonávat tento nestandard jiným nestandardem. To by mohla být opravdu cesta do krize," sdělil iDNES.cz Hřebejk.
K projednávání ve stavu nouze se nepřistupuje často, ale už se to v minulosti několikrát stalo. Naposled to bylo v roce 1999 při projednávání novely zákona jednacího řádu Poslanecké sněmovny. "Stav legislativní nouze je možné vyhlásit v případě, kdy hrozí nějaké reálné nebezpečí z prodlení," uvedl Jiří Hřebejk.
Zaznívá také názor, že ústavní zákony ani nelze ve zrychleném řízení projednávat. "Je pravda, že zákon o jednacím řádu mluví o zákonech. Dá se to tedy vykládat tak, že se to vztahuje jenom na zákony, ale už ne na ústavní zákony. Dá se to ale vyložit i tak, že i ústavní zákon je zákon, a že se tedy na něj tato pravidla také vztahují," popsal Hřebejk.
Podle dalšího experta na ústavní právo Zdeňka Jičínského není v této situaci standardní vůbec nic. "Nepovažoval bych ale za správné hledat, řekl bych na lékárnických vahách, zda je to standardní, nebo ne. Prostě je to krizová situace a myslím, že je povinností ústavních činitelů udělat maximum pro to, aby se našlo řešení," sdělil iDNES.cz Jičínský.
On sám by postupoval ještě radikálněji. Včerejším usnesením Ústavní soud podle něj překročil své pravomoci, a parlament by jej tak nemusel vůbec respektovat. "Budu podporovat každé řešení, které povede z krize," ujistil s tím, že by podle něj mělo být možné zákon projednat ve stavu legislativní nouze.
Měli by politici urychleně změnit ústavu, nebo raději odložit volby?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 16. září 2009. Anketa je uzavřena.
