Právník bojuje za miliony proti zlu a bezpráví

Americký právník Ed Fagan, který zahájil boj proti jihočeské jaderné elektrárně Temelín, chtěl být původně rabínem. Poté neúspěšně podnikal a měl vlastní právnickou firmu. Nejvíce ho proslavilo zastupování obětí holocaustu a nacistického bezpráví, ať se jednalo o spící konta u švýcarských bank nebo odškodnění nuceně nasazených na práci v Německu či Rakousku. Některými oběťmi však byl napadán, že je využívá ke svým zájmům, a běžní klienti Fagana vinili z toho, že jejich případy opomíjí.

Ed Fagan se narodil v Harlingenu v americkém státě Texas. Vyrůstal v San Antoniu se dvěma bratry a sestrou, z prvního manželství matky. Ovlivněn bratrem Avrahamem se chtěl stát rabínem a odjel do Izraele. Nadšení pro náboženský život však časem vyprchalo a Fagan se vrátil zpět do USA.

V roce 1980 ukončil na Cardozo Law School v New Yorku studium práv. Poté pracoval několik let v právnické firmě, která hájila velké korporace. Kritici mu vyčítají, že se spolupodílel na obhajobě farmaceutických či tabákových firem, které svými výrobky poškodily zdraví spotřebitelů.

V 80. letech začal podnikat s klubem pro bohaté. Jeho vize byla, že by klienti cestovali na jachtách k exotickým místům provázeni vědci a odborníky na životní prostředí. Založil také nadaci Odyssoe podporující výzkum životního prostředí.

Podniky se nezdařily a Fagan se vrátil k právu. V roce 1994 založil firmu Fagan & Associates, jejíž existenci podporovaly příjmy z pronájmu prostor, které si sám pronajal. Firma pomáhala drobným klientům vymáhat odškodnění za zranění.

Na stránky tisku se dostal v roce 1994, kdy jej zažaloval za pomluvu filmový herec Sylvester Stallone. Fagan totiž ve faxu zaslaném časopisu Star zveřejnil, že se Stallone snaží dostat od jednoho Faganova klienta obrazy, které Stallone namaloval. Časopis text nezveřejnil a Stallone žalobu stáhl.

S Faganem, jako svém zástupci proti Česku, operovali i představitelé sudetoněmeckého landsmanšaftu. Fagan však spekulace vyvrátil s tím, v tomto sporu by spíše zastupoval Českou republiku. Snahu získat Fagana oznámili salcburští odpůrci Temelína již loni v prosinci, rakousko-český protiatomový výbor v Linci tehdy tuto možnost odmítl.

Ačkoli byl Fagan obviňován z toho, že za své služby požadoval desítky procent z vysouzené částky, a například předák židovské komunity v Německu Ignatz Bubis ho obvinil z toho, že nechce nic jiného, než vydělat hodně peněz, bude prý odpůrce Temelína zastupovat bez honoráře.

Podle Fagana, který pochází z židovské rodiny, je jeho posláním jít zpět do historie a vypořádat se s těmi, kteří těžili ze zla. Podle amerického deníku The New York Times (NYT) Fagan tvrdí, že v některých případech skutečně selhal, protože si naložil příliš mnoho práce, ale dělal prý všechno, co bylo v jeho silách, v době, kdy nevěděl, zda mu zastupování obětí holocaustu vůbec něco vynese. Jak však list napsal, jen v případě švýcarských bank získá čtyři miliony dolarů.

Podat hromadnou žalobu na švýcarské banky Fagana přiměly dvě události: článek o švýcarských bankách a nacistickém zlatě zveřejněný v roce 1996 v NYT a vyprávění jeho dlouholeté klientky Gizzely Weisshausové, která přežila osvětimské peklo, o rodinných účtech u švýcarských bank. Fagan také podal žalobu na několik bank, které podle něho vědomě obchodovaly s židovským majetkem. Některé pojišťovny rovněž díky Faganovi čelí obviněním, že
nevyplatily uzavřené pojistky.

Jednou z jeho posledních aktivit je žaloba na výrobce a provozovatele tunelové lanovky v rakouském Kaprunu. Tam při požáru vagonové soupravy loni v listopadu zemřelo 155 lidí. Žalobu podalo několik amerických advokátních kanceláří, včetně Faganovy, a také mnichovský právník Michael Witti, který s Faganem spolupracoval již při prosazování nároků obětí nucených prací.

Podle NYT se loni také zaměřil na Japonsko, které za druhé světové války zneužívalo otrockou práci Asijců a amerických válečných zajatců.