Komunista Zdeněk Ondráček dokázal získat ve Sněmovně širokou podporu pro to, aby bylo možné právnické osobě stíhat pro pomluvu. Starosti to může přidělat médiím.

Komunista Zdeněk Ondráček dokázal získat ve Sněmovně širokou podporu pro to, aby bylo možné právnické osobě stíhat pro pomluvu. Starosti to může přidělat médiím. | foto: František Vlček, MAFRA

Náhubek od komunisty prošel. Firmy má být možné stíhat pro pomluvu

  • 72
Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček získal ve Sněmovně širokou podporu pro návrh, aby bylo možné právnickou osobu stíhat pro pomluvu, což může přidělat starosti médiím. Jeho návrh podpořil nejprve ústavně-právní výbor a ve středu i celá Sněmovna přijetím novely zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.

Zvedlo pro ni ruku 124 ze 171 přítomných poslanců ze všech stran s výjimkou ODS a TOP 09. Při hlasování o dílčím návrhu, se kterým přišel Ondráček, byla podpora ještě širší - pro bylo 161 ze 171 přítomných, proti nikdo. A změnu podpořil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

To, že se firmy budou muset podle schválené novely, kterou ještě musí potvrdit Senát, obávat stíhání za pomluvu, kritizují Unie vydavatelů a Sdružení pro internetový rozvoj. Poukazují na možné omezení svobody projevu a médií (více čtěte zde).

Komunista Ondráček na sebe zatím nejvíc ve Sněmovně upozornil, když se neúspěšně domáhal omluvy Miroslava Kalouska, který o něm mluvil jako o komunistickém fízlovi a mlátičce. Ondráček totiž zasahoval jako člen pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti proti demonstracím proti komunistickému režimu před listopadem 1989. Nedávno také spolu se svým kolegou z klubu Stanislavem Mackovíkem zamířil na východ Ukrajiny podpořit ruské separatisty z Donbasu.

Svůj návrh na trestnost pomluvy pro právnické osoby zdůvodnil nynější právní nerovností mezi provozovateli rozhlasového nebo televizního vysílání, pokud podnikají jako fyzická, nebo právnická osoba.

Vydavatelé tvrdí, že ustanovení by mohlo dostat provozovatele médií do existenčních potíží a mohlo by sloužit k vypořádání s „neposlušnými“ médii a varují před faktickým zavedením cenzury.

Na návrh Marie Benešové z ČSSD se ovšem do zákona dostalo, že „právnická osoba se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila“. Je ještě otázka, jak se zákonem naloží Senát a jak se k němu postaví prezident Miloš Zeman.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue